Čís. 9298.

Promlčení přednostního zástavního práva pro převodní poplatek.
Byla-li vnucená správa, vedená k vydobytí převodního poplatku, zrušena za souhlasu berního úřadu (finanční prokuratury), nebylo ve vymáhání poplatku berním úřadem (finanční prokuraturou) řádně pokračováno a jest k přerušení promlčení, přivoděnému vnucenou správou, pohlížeti tak, jakoby nebylo nastalo.
(Rozh. ze dne 24. října 1929, R I 827/29.)
Rozvrhuje nejvyšší podání za exekučně prodanou nemovitost nepřikázal soud prvé stolice v přednostním pořadí poplatek z převodu. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Jde o to, zda převodní poplatek 8384 Kč s úroky 757 Kč požívá na vydraženém domě práva přednostního, které ve smyslu nař. min. financí ze dne 3. května 1850, čís. 181 ř. zák. trvá po tři léta, počínajíc od doby, co poplatník měl podle platebního rozkazu zapraviti poplatek, při čemž se toto promlčení práva přednosti přerušuje použitím zákonných prostředků k vymáhání poplatků. V projednávaném případě brojí stěžovatel proti tomu, že prvý soud zaujal stanovisko, že berní úřad, vedoucí k vydobytí zmíněného poplatku na dům exekuci vnucenou správu, mlčky souhlasil se zrušením vnucené správy a tudíž v ní řádně nepokračoval. Stěžovatel poukazuje к tomu, že byla na něm žádána záloha 7000 Kč, že ji nesložil, ježto vymáhající věřitel nemůže býti nucen složití zálohu, o které neví, zda mu vůbec bude uhrazena, a že v tom, že stěžovatel zálohu nesložil a proti zrušení vnucené správy se neohradil, nemůže býti shledáno, že ve vnucené správě řádně nepokračoval. V tom směru sdílí rekursní soud názor prvého soudu. Stěžovateli bylo volno zvoliti si jiný způsob exekuce na nemovitost než vnucenou správou, mohl si vymoci vnucené zřízení práva zástavního, nebo vnucenou dražbu nemovitosti, ale, pakli se rozhodl pro vnucenou správu, měl v ní řádně pokračovati a nelze, an stěžovatel zálohu, jíž bylo třeba k dalšímu vedení vnucené správy, nesložil a mlčky dal souhlas ke zrušení vnucené správy, mluviti o řádném pokračování ve vnucené správě. V tom směru zůstává nerozhodno, zda vnucená správa jde hladce před se, či zdali nastane hospodářský zjev, vybočující z pravidelného chodu správy domu, jako se to stalo rozkazem magistrátu hlavního města Prahy, směřujícím k provedení značných stavebních oprav na domě vnuceně spravovaném.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dovolacímu rekursu nelze přiznati oprávnění. Jest zjištěno a dovolací rekurentka to přiznává, že vnucená správa, vedená k vydobytí převodního poplatku, o který jde, byla zrušena podíle § 129 odstavec druhý a čtvrtý ex. ř., poněvadž berní úřad, pokud se týče finanční prokuratura nesložila zálohu, potřebnou k vedení správy a že se zrušením vnucené správy souhlasila. Jest nerozhodne, ze kterých pohnutek berní úřad (finanční prokuratura) zálohu nesložila a se zastavením vnucené správy souhlasila. Došlo-li ke zrušení vnucené správy z řečených důvodů, najmě za souhlasu berního úřadu, pokud se týče finanční prokuratury, jest uznati a rekursnímu soudu přes vývody dovolací rekurentky přisvědčiti v tom, že ve vnucené správě berním úřadem, pokud se týče finanční prokuraturou nebylo řádně pokračováno. Následkem toho nenastalo (judikát čís. 153 Gl. U. n. ř. čís. 1802) přerušení promlčení přednostního práva převodního poplatku, pokud se týče jest pohlížeti na přerušení promlčení přivoděné vnucenou správou tak, jako by nebylo nastalo a přednostní právo zástavní u převodního poplatku, o který jde, jest, ježto od jeho záznamu po více než tři roky nebyl poplatek řádně vymáhán, promlčeno. Následkem toho nebyl převodní poplatek právem v přednostním pořadí z nejvyššího podání přikázán.

Citace:

č. 9298. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 486-487.