JUDr. Jaroslav Krejčí: Základní práva občanská a rovnost před zákonem. — Nákl. »Moderní stát« v Praze. 8°, str. 217, cena Kč 50.— Také tato monografie má všechny znaky dřívějších prací autorových. Na širokém podkladu positivně-právním i literárním řeší autor otázku, jaký jest původ základních práv občanských a jaký jest jich právní význam, a dále co znamená vlastně zásada rovnosti před zákonem, pojatá téměř do všech moderních ústavních listin. Prvá část vychází přirozeně z revolučního zákonodárství francouzského a ze zákonodárství Spojených států severoamerických, při čemž zabývá se autor kontroversí, kde t. zv. katalog základních práv má svůj původ, načež zkoumá, jaká jest právní povaha těchto základních práv v některých moderních ústavách, mezi nimi i v ústavě československé. Autor dovozuje, že neslušelo by se ani v našem právu, zejména pod vlivem Pražákovým, upírali základním právům namnoze všeliký právní význam, nýbrž nutno zkoumati význam každého jednotlivého z těchto ustanovení, ježto mnohá z nich obsahují skutečné normy dalekosáhlého právního významu.
Druhá část spisu zabývá se otázkou, jak zásada rovnosti před zákonem jest v různých právních řádech upravena a jaký význam theorie a praxe zásadě této přiznává. Autor cituje obšírné literaturu zejména francouzskou, německou, í švýcarskou, poukazuje na praxi nejvyšších tribunálů ve Švýcarsku, v Německu, v Rakousku, ve Spojených státech, a srovnává vždy výsledky, k nimž dospívá literatura i praxe v Československu s výsledky, k nimž se dospělo na podkladě analogických předpisů v cizině. Vytýká, že československá theorie a zejména praxe Nejvyššího správního soudu nedovedla vytěžiti z příslušných ustanovení ústavní listiny tolik, kolik bylo vyváženo na př. v Rakousku z téměř doslovně stejných předpisů. Velkou část tohoto oddílu zaujímají theoretické úvahy o významu pojmu rovnosti vůbec, a rovnosti ve smyslu právním zvláště, o poměru zásady rovnosti k zásadě svobody atd., doložené četnými a velmi obšírnými citáty, zejména z autorů německých.
V době, kdy u příležitosti 10. výročí přijetí ústavní listiny zvýšen byl zájem o tento náš základní zákon a bylo uvažováno nejen o vzniku a obsahu ůstavní listiny, nýbrž i o jejím významu a vlivu na právní rád, přichází kniha tato vhod, a ač zabývá se hlavně jen dvěma paragrafy ústavy, vyvolává opět otázku, zda ústavní listina u nás zaujímá to postavení, jaké jí přísluší, zda stala se opravdu pramenem svobod pro občanstvo, pro zákonodárce pak a orgány aplikující právní řád mezí, kterou nesmějí překročiti. je