NPD documents search: Váž. civ., 3 (1921)

Č. 5157.

Závodní výbory: * Při dočasném zastavení výroby na dobu delší jednoho měsíce, nenastává přetržení zaměstnání dle § 14 lit. a) zák. o záv. výborech, třeba výroba byla zastavena následkem stávky dělnictva.
(Nález ze dne 25. listopadu 1925. č. 22661.)
Prejudikatura: Boh. 2974 adm.
Věc: Rudolf B. a spol. v K. (adv. Dr. Ludv. Souček z Prahy) proti rozhodčí komisi dle zákona o závodních výborech v H. (za zúč. firmu ..... adv. Dr. Jos. Maličký z Hořovic) o volbu do závodního výboru.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Akciové železárny v K. podaly rozhodčí komisi dle zák. o záv. výborech v H. stížnost proti volbě záv. výboru z důvodu, že do záv. výboru zvoleny byly osoby, které neměly pasivního práva volebního, ježto nebyly v závodě nepřetržitě aspoň 6 měsíců zaměstnány. Dle stížnosti vypukla totiž dne 7. července 1924 v závodě stávka, jež měla za následek vypovězení veškerého dělnictva z práce a zrušení pracovního poměru, a poněvadž teprve po znovuzahájení práce dne 29. října 1924 bylo dělnictvo opět postupně do práce přijímáno, nevykazuje žádná ze zvolených osob aspoň šestiměsíční zaměstnání v závodě.
Rozhodčí komise po provedeném ústním líčení stížnosti vyhověla a zrušila nař. nálezem provedenou volbu do záv. výboru, poněvadž veškeré dělnictvo dne 7. července 1924 práci v závodě zastavilo, a dostalo výpověď z práce, při čemž pracovní knížky, pokud si je dělníci nevyzvedli, byly deponovány u obecních úřadů neb u soudu. Stávka byla ukončena dle protokolu z 21. října 1924, a závod počal pracovati dne 26. října 1924, kdy dělnictvo postupně do práce zase bylo přijímáno. Poněvadž od 26 října 1924 do vypsání volby šest měsíců neuplynulo, jest zřejmo, že žádný dělník nemůže vykázati aspoň šestiměsíční nepřetržitou práci v podniku, a nemohli tudíž zvolení kandidáti býti volitelnými do záv. výboru. Zákon o záv. výborech v §u 14 lit. a) výslovně stanoví, že volitelní jsou ti, kdož v době vypsání volby jsou nepřetržitě v příslušném podniku aspoň 12 měsíců, a pakli by takových osob nebylo, aspoň 6 měsíců zaměstnáni, a nikoliv, kdož po tuto dobu jednou v podniku již zaměstnáni byli. Ježto stávka byla likvidována, aniž bylo ujednáno, že přerušení vyvolané stávkou nemá vlivu na aktivní a pasivní volební právo zaměstnanců do záv. výboru, sluší zákonem požadovanou dobu čítati ode dne opětného přijetí každého zaměstnance do práce po ukončení stávky, z čehož jde na jevo, že volby mohou býti provedeny teprve až dostatečný počet kandidátů aspoň 6 měsíců v době vypsání volby bude zaměstnán.
Proti tomuto rozhodnutí podali zaměstnanci závodu a zvolení členové záv. výboru Josef B. a společníci stížnost, o níž nss uvážil takto:
Na sporu je otázka, zda osoby zvolené do záv. výboru ztratily již před volbou své pasivní právo volební následkem toho, že v době vypsání voleb nebyly v závodě nepřetržitě zaměstnány aspoň šest měsíců.
Stížnost domnívá se, že osoby ty volitelny byly, poněvadž, 1. při likvidaci stávky bylo sjednáno, že za účastenství na stávce nikdo nebude trestán ani chikanován, tedy ani trestán ztrátou práva volebního, 2. poněvadž osoby ony zůstaly i po výpovědí členy bratrské pokladny, což při zrušení pracovního poměru se nestává, a 3. poněvadž ztráta volitelnosti nenastává tehdy, když pracovní poměr byl přetržen následkem zastavení výroby na dobu delší jednoho měsíce.
Žal. úřad popírá ve svém rozhodnutí správnost předpokladu prvého uváděje, že při likvidaci stávky nebylo ničeho ujednáno o tom, že stávka nemá míti vlivu na volební právo zaměstnanců do záv. výboru.
Nss neuznal za potřebné zkoumati, byla-li uzavřena nějaká dohoda v příčině vol. práva zaměstnanců, neboť i kdyby dohoda taková uzavřena byla, nemohla by míti vlivu na vol. právo zaměstnanců, ježto toto upraveno jest kogentními předpisy zákona o záv. výborech, a vymyká se tedy jakékoliv úpravě dohodou stran.
Námitkou sub 2. uvedenou chce stížnost dovoditi, že pracovní poměr zaměstnanců trval i po výpovědi a uplynutí výpovědní lhůty, poněvadž zaměstnanci nebyli odhlášeni u bratrské pokladny. Soud neshledal námitku tuto důvodnou. Otázka, zda pracovní poměr zaměstnanců byl po vypuknutí stávky zrušen, jest otázkou práva soukromého, kterou žal. úřad nemohl řešiti s účinkem právní moci schopným, nýbrž pouze jako otázku prejudicielní, pokud toho potřeboval pro vlastní své rozhodnutí. V důsledku toho může nss řešení její přezkoumati jen s hlediska § 6 zák. o ss. Rozhodčí komise z nepopřené skutečnosti, že dělníkům dostalo se řádné výpovědi se strany zaměstnavatelky, a že byly jim vydány, po případě u úřadu uloženy pracovní knížky, dospěla k závěru, že pracovní poměr zrušen byl, a nezkoumala, zda byli také u bratrské pokladny odhlášeni, pokládajíc okolnost tu patrně za irelevantní. Nss neshledal, že by tento náhled úřadu nemohl být založen již na okolnosti prv uvedené nebo byl nějak logicky vadným, a musil proto zamítnouti i tuto námitku stížnosti.
Důvodnou však shledal soud námitku uvedenou na místě třetím. Jak nss již v nálezu Boh. 2974 adm. blíže odůvodnil, plyne z ustanovení § 25 lit. b) zák. o záv. výborech, že přetržení zaměstnání v závodě následkem zastavení výroby na dobu delší jednoho měsíce staví sice běh 12ti resp. 6timčsíční lhůty uvedené v § 14 lit. a) zák. o záv. výborech, tuto však nepřerušuje. V cit. nálezu dospěl soud k tomu náhledu úvahou, že, ustanovuje-li § 25 lit. b) cit. zák., že v závodě, v němž výroba zastavena byla na dobu delší jednoho měsíce, zvoliti jest ihned nový záv. výbor, jakmile výroba opět se zahájí, musí toto ustanovení býti dodrženo i tehdy, když následkem zastavení výroby přetrhnou veškeří dělníci své zaměstnání v podniku, a že i v tom případě musí při zahájení výroby ihned býti zvolen nový záv. výbor. Předpis ten nebylo by ve většině případů možno dodržeti, kdyby i zastavení výroby na dobu delší jednoho měsíce a s tím spojené propuštění dělnictva přetrhovalo lhůtu uvedenou v § 14 lit. a) cit. zák.
Odvodní spis zúčastněné strany uznává správnost tohoto výkladu, domnívá se však, že jest činiti výjimku tehdy, když zastavení výroby jest přičísti za vinu dělnictvu, jak jest tomu v případě stávky. Nss nesdílí tento náhled, neboť ani § 25 lit. b) nerozlišuje mezi případy, kdy nastalo zastavení výroby vinou dělnictva, a kdy nikoliv, nýbrž nařizuje kategoricky, aby po zahájení výroby ihned nový závodní výbor byl zvolen.
Při této disposici zákona jest tedy nový záv. výbor ihned zvoliti také v tom případě, když došlo k zastavení výroby vinou dělnictva.
Z důvodů těch bylo zrušiti naříkané rozhodnutí pro nezákonnost.

Citace:

č. 5157. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 579-581.