Č. 7924.


Zaměstnanci veřejní: * Státní zaměstnanec převedený do platů plat. zák. č. 103/26 nemá nároku na to, aby byl podle § 202 plat. zák. zařazen na určité systemisované místo služební.
(Nález ze dne 3. května 1929 č. 12988/28.)
Věc: Petr K. v B. proti ministerstvu sociální péče o zařazení na systemisované místo.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-l, kanc. oficiál zem. úřadu pro péči o vál. poškozence v Bratislavě, byl výměrem žal. úřadu z 31. srpna 1927 podle plat. zákona č. 103/26 a vl. nař. č. 103/27 zařazen na systemisované místo 7. plat. stupnice služ. třídy 4. kategorie úředníků kanc. služby zem. úřadů pro péči a vál. poškozence. Zároveň mu bylo sděleno, že jest oprávněn a ve služ. styku povinen užívati titulu »kanc. oficiál« s tímto místem spojeného. — Výměrem žal. úřadu z 25. listopadu 1927 bylo st-li sděleno, že úředníky zem. úřadů pro péči o vál. poškozence bylo zařaditi na systemisovaná místa podle jejich služ. pořadí (§ 202 plat. zák. a § 3 vl. nař. č. 103/27), při čemž bylo vycházeti z jednotného stavu bez ohledu na počet systemisovaných míst jednotlivých úřadů a že v důsledku toho se ruší výnos z 31. srpna 1927, jímž st-li bylo oznámeno, že byl převeden na systemisované místo kanc. oficiála zem. úřadu pro péči o váleč. poškozence v Bratislavě.
Proti výměru tomuto podal st-l rozklad, který byl nař. rozhodnutím jako bezdůvodný zamítnut.
Stížnost namítá nezákonnost, kterou spatřuje v tom, že pravoplatně doručený dekret, který měl veškery náležitosti formální i věcné, byl zrušen. Po názoru st-le nastal pro st-le doručením dekretu z 31. srpna 1927 určitý právní nárok na služ. příjmy, na služ. titul a na služ. pořadí, kterýžto nárok nemohl po názoru stížnosti jednostranně býti zrušen. Otázkou spornou jest tedy otázka, zdali zařazením na služ. místo dle § 202 plat. zák. vzniká úředníku právní nárok na toto služ. místo, resp. zda zrušením tohoto zařazení se právní situace st-lova zhoršila.
Platový zákon vybudován jest na zásadě, že úředníci mohou býti ustanoveni pouze na systemisovaná služ. místa (§ 6, § 7 odst. 3, § 17 plat. zák.). Pokud jde o úředníky, kteří v den 1. ledna 1926 již ve státní službě byli ustanoveni, obsahuje plat. zákon podrobná ustanovení o převodu do nových platů (§§ 166—172) a přiznává jim služné určité platové stupnice resp. určitého stupně služného. Podle § 202 odst. 1 plat. zák. posuzuje se úředník převedený do nového platu tak, jako kdyby skutečně měl služ. místo systemisované v platové stupnici, jejíž služné obdržel. Ustanovení toto má ten smysl, že ve všech oněch relacích, v nichž zaujetí určitého služ. místa má určité právní důsledky [služné (§ 11), služ. pořadí (§ 20), úřední titul (§ 21) a j.] jest úředníky převedené do nových platů považovati za takové, jako by skutečně měli služ. místo systemisované v plat. stupnici, jejíž služné obdrželi. Zákon tedy klade úředníky převedené do nových platů na roveň s úředníky na systemisovaná místa v dotyčné plat. stupnici ustanovenými.
V § 202 odst. 2 plat. zák. jest pak dále stanoveno, že po provedené systemisaci se úředníci zařadí na služ. místa systemisovaná pro kategorii, k níž náležejí, a to tak, že se úředníci, kteří obdrželi služné určité plat. stupnice, zařadí na služ. místa systemisovaná v této plat. stupnici podle svého služ. pořadí. Je-li počet těchto úředníků větší nežli počet systemisovaných služebních míst, váznou úředníci, kteří nemohli býti zařazeni na systemisovaná služ. místa, podle svého pořadí především volná služ. místa systemisovaná v některé vyšší platové stupnici. Není-li ve vyšších plat. stupnicích volných systemisovaných služ. míst, budou tito úředníci vedeni na služ. místech systemisovaných v nejblíže nižší plat. stupnici, případně v plat. stupnicích po ní postupně následujících. Teprve na zbývající služ. místa systemisovaná v nejnižší plat. stupnici, která nejsou takto vázána, se zařadí úředníci, kteří při převodu obdrželi služné této nejnižší stupnice. Úředník vedený na služ. místě systemisovaném v nižší plat. stupnici má býti postupně zařazen na služ. místo ve vyšší plat. stupnici, jakmile se takové místo uprázdní, až postoupí tímto způsobem na uprázdněné služ. místo v plat. stupnici, jejíž služné při převodu obdržel.
Ustanovení § 202 odst. 2 má zřejmě ten účel, aby nebylo obsazováno více míst, než bylo systemisováno, a aby zajištěna byla úhrada tím, že volná systemisovaná místa jsou vázána dotud, dokud se neuprázdní v dotyčné plat. stupnici, jejíž platy úředníci při převodu obdrželi, tolik míst, aby na ně všichni tito úředníci postupně byli zařazeni. Ustanovení § 202 odst. 2 má tedy povahu pouhého opatření úhradového, tedy povahu pouhé instrukce pro úřad, nikoliv však povahu právní normy, z níž by pro úředníky mohla býti dovozována subj. práva na zařazení na určité systemisované místo služební, resp. na to, aby určité místo služ. ve vyšší nebo nižší platové stupnici bylo vázáno. Že cit. předpis nezakládá subj. práv, plyne i z té okolnosti, že není předepsáno žádné řízení, podle něhož by jednotlivým úředníkům dána byla příležitost, aby k zařazení jiných úředníků na volná systemisovaná místa mohli zaujmout i stanovisko.
Jestliže tedy st-le jest dle § 202 odst. 1 plat. zák. posuzovati za takového, jako kdyby skutečně měl služ. místo systemisované v plat. stupnici, jejíž služné obdržel, a jestliže předpis § 202 odst. 2. plat. zák. jest pouhou instrukcí pro úřad, pak nemohla nař. rozhodnutím právní posice st-lova ve směrech stížností vytýkaných býti zhoršena, a jest proto stížnost, tvrdící porušení subj. práv, bezdůvodnou.
Citace:
č. 7924. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 711-713.