= Všeobecný slovník právní, sv. 4
PDF

Spoluvina

 (v právu trestním).
I. Pojem.
Názvem »spoluvina« označuje trestní zákon (§§ 5 a 239) a trestní řád (§§ 55 a 320) dvě formy účastenství v širším slova smyslu a to návod a pomáhání — vyjma případ přispění fysického, kteréž na vzpomenutých místech zákona účastenstvím se nazývá. (Viz čl. Účastenství.) Ježto o národu pojednáno bylo ve zvláštním článku (srv. čl. »Návod«), sluší zde zmíniti se podrobněji o pomáhání.
II. Dopouští se pak spoluviny pomáháním ten, kdo ke spáchání činu trestného úmyslně opatřil prostředky, odstranil překážky nebo jakkoli jinak pachateli nadržoval, pomoci poskytl, k bezpečnému provedení přispěl (§ 5 tr. z.). Vyhledává se tedy k pomáhání právě tak jako k návodu (zlý) úmysl, který musí směřovati k tomu, aby nějaký trestný čin (delikt) byl podporován. Podpora tato nesmí se však poskytnouti při spáchání činu trestného, ježto by tu nastal případ spolupachatelství, nýbrž dříve, než delikt spáchán jest. Že správným jest toto rozhodnutí velice sporné otázky co do rozdílu mezi spolupachatelstvím a pomáháním ve smyslu našeho zákona trestního, vidno vedle jiných míst v zákoně i z ustanovení §§ 136 a 137 tr. ř., dle něhož na rovni jsou s přímým vrahem a návodcem vraždy ony osoby, jež přímo při spáchání vraždy samy ruku přiložily nebo jinak účinně spolupůsobily, protivou k těm, kdož vzdáleným způsobem k činu přispěli. (Srv. nál. kas. dv. soud. ze dne 26. srpna 1887 sb. č. 1104). Pomáhání může záležeti buďto ve fysickém vlivu (působení) na pachatele nebo v nějaké vnější podpoře — jako když někdo úmyslně zanedbá povinné činnosti (nál. kas. dv. s. ze dne 10. ledna 1891 sb. č. 1389). O fysickém pomáhání lze mluviti i v tom případu, když při provádění skutku nebylo použito prostředku, který byl pomahačem ve srozumění s pachatelem opatřen (nál. kas. dvoru ze dne 1. října 1880 sb. č. 279). Určitý případ fysického pomáhání vylučuje zákon z pojmu spoluviny a označuje jej účastenstvím. Dle §§ 5 a 239 tr. z. jest totiž účastníkem činu trestného ten, kdo se jen předběžně srozuměl s pachatelem o pomoci po vykonaném deliktu nebo o podílu v zisku a výhodě. III. Trestnost pomáhání.
Ježto se dle § 5 tr. z. spoluvinník dopouští téhož činu trestného, jaký spáchán byl přímým pachatelem, jest pomáhání pravidelně teprve tehdy trestným, podnikl-li pachatel aspoň trestný pokus činu trestného. Není tedy správným ve příčině spolupachatele a pomocníka nález kas. dvora ze dne 24. května 1886, č. sb. 921, dle něhož dobrovolné ustoupení pachatele od pokusu neosvobozuje ani spolupachatele ani původce ani pomocníka; neníť dle § 8 tr. z. dobrovolné ustoupení takovéto důvodem trestnost rušícím, nýbrž okolností, která vylučuje skutkový podklad trestného pokusu. Ježto se pomocník dopouští toliko toho činu trestného, kterýž objektivně spáchán byl pachatelem, nelze rozšiřovati na ostatní spoluvinníky nebo účastníky okolnosti trestnost skutku vylučující neb zvyšující, kteréžto zrušují nebo zveličují trestnost určitého činu trestného pro pachatele nebo pro některého spoluvinníka neb účastníka toliko následkem určitých osobních poměrů a vlastností (závěr. věta § 5 tr. z.). Podobná ustanovení vykazuje voj. trest. zák. v § 11 a trest. zák. pro Bosnu a Hercegovinu v § 9.
IV. Osnova nového trestního zákona nezná vedle pachatele spoluvinníků, nýbrž jen účastníky a označuje v § 51 účastníky netoliko návodce, nýbrž i toho, kdo vědomě někomu jinému ke spáchání zločinu nebo přečinu (při přestupcích není pomáhání trestným) radou nebo skutkem přispěl nebo jen předkem připověděl mu pomoc svou při činu nebo po činu (pomocník).
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Spoluvina. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 727-728.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).