NPD documents search: Váž. tr., 3 (1921)

Čís. 2269.

Akciová společnost cizozemská může býti společníkem tuzemské společnosti s r. o. jen, vykáže-li, že byla připuštěna k provozování obchodů v tuzemsku.
(Rozh. ze dne 13. února 1923, R I 146/23.)
Návrh společnosti »Slavonia, výroba dýh, spol. s r. o.« v Praze, by jako její společník zapsána byla »Slavonia, akc. spol. ve Vídni«, rejstříkový soud navrhovatelce vrátil k doplnění v tom směru, by vykázáno bylo, že Slavonia, akc. spol. ve Vídni připuštěna byla ku provozování obchodů ve smyslu cís. nař. ze dne 29. listopadu 1865 čís. 127 ř. zák. jako společnice společnosti, »Slavonia, společnost s r. o. v Praze« (sdělení min. vnitra ze dne 4. března 1919, č. 6618, uveř. ve věst. sprav. 1919 str. 38). Rekursní soud usnesení potvrdil. Důvody: Cizozemská akciová společnost, zúčastněná kmenovým vkladem na tuzemské společnosti s ručením obmezeným, neprovozuje ovšem v tuzemsku obchody pod svou firmou, nicméně jest však zúčastněna svým kapitálem na obchodování dotyčné společnosti a tak v pravdě provozuje svým kapitálem obchody pod firmou této společnosti. Již s tohoto hlediska nutno požadovati od takové cizozemské akciové společnosti výkaz o tom, že byla k provozování obchodů v tuzemsku připuštěna, vždyť by jinak cizozemská společnost akciová takovým způsobem provozovala v tuzemsku obchody, aniž splnila podmínky cís. nař. ze dne 29. listopadu 1865 čís. 127 ř. zák. (nařízení vlády republiky československé ze dne 13. září 1920 čís. 532 sb. z. a n.) a takové účastenství cizozemské akciové společnosti na tuzemské společnosti s r. o. neznamenalo by nic jiného nežli obcházení právě uvedených zákonných předpisů, což přece za přípustno pokládati nelze. I nemožno proto pochybovati o tom, že právě uvedených zákonných předpisů použíti dlužno i tehdy, když dotyčná cizozemská akciová společnost účastní se jako společnice na tuzemské společnosti s r. o. anebo jako zakladatelka takové společnosti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Není tu podmínek §u 16 pat. o nesp. říz., zejména ne patrné nezákonnosti, naopak je napadené usnesení ve shodě s cís. nařízením z roku 1865. Postupem několika společenských podílů má na místo dosavadních několika společníků vstoupiti rakouská, tudíž cizozemská akciová společnost, mající ve firmě jako hlavní označení jméno »Slavonia« a provozující průmysl dřevařský. Společnost tato má s jihoslovanskou akciovou společností, zvanou taktéž »Slavonia«, provozovati pod firmou zdejší společnosti s obm. ruč., v níž na prvním místě je taktéž jméno »Slavonia«, výrobu dýh, tudíž odvětví dřevařského průmyslu. Vzhledem k tomu je zde aspoň v podstatě táž firma a týž obchod, a nezáleží na tom, že stěžovatelka chce právně vystupovati pouze jako společník zdejší společnosti s obm. ruč. Správný je proto názor rekursního soudu, že vstup cizozemské akciové společnosti, jež není dosud připuštěna k provozu obchodu v tomto státě podle cís. nař. z roku 1865, byl by pouze obcházením tohoto zákonného předpisu.

Citace:

č. 450. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 217-218.