NPD documents search: Všehrd, 5 (1924) - O finančním hospodářství svazů samosprávných.

O finančním hospodářství svazů samosprávných.
V čísle 4—5 ročníku XlII. výborně redigovaného Věstníku poradního sboru českých okresů jsou o tomto thematu tři velmi poučné články. Jest známo, že otázka finančního hospodářství komun u nás — jako v Evropě vůbec — přichází do stadia kritického, k čemuž přispívá i spor o účelnosti a prospěšnosti, po případě o mezích působnosti samosprávy oproti správě státní. Na poli administrativním byla otázka ta u nás po převratu formálně rozřešena zákonem župním, jehož výsledek prakticky se zkouší právě na Slovensku, na poli finančním však — a to hlavně v zemích historických — bojují úporně proti sobě dva výše zmíněné principy. Jasné názory obou táborů možno poznati v uvedených třech článcích. Z nich prvé dva (a to prof. Dr. Horáčka a Klapky) byly proneseny na IX. řádném sjezdu českých okresů, a místo to udává jich tón, kdežto třetí pochází od representanta státní moci finanční (min. r. Dr. Bol. Fux).
Stanovisko svazů samosprávných jest toto: Samospráva představuje živel, kde se projevuje vůle lidu a národa. Za Rakouska byla místem pro tento účel jediným, nyní jest, aspoň místem pro občanskou výchovu státních příslušníků. K této činnosti samosprávy politické jaksi přistupuje povinnost plniti určité úkoly hospodářské místního rázu (policie, komunikace, zdravotnictví a pod.). Ke všemu tomu potřebuje samospráva finanční prostředky. Hospodářství obecní a okresní, jako jiná hospodářství veřejná, byla válečnými a poválečnými důsledky porušena a zákonný z r. 1921 toliko částečně přinesly sanaci, nikoli však definitivní ozdravění. Tato nesmí však býti prováděna na úkor omezování oboru působnosti samosprávných svazů. Zastanci samosprávy katexochén nesouhlasí s radikální přeměnou dnešní finanční soustavy, specielně ne s omezením práva přirážkového; nanejvýše spokojili by se s úpravou přídělovou, ovšem za příslušných kautel. »Poměr mezi státem a samosprávnými korporacemi, který nyní není nejrůžovější, musí býti postaven na půdu vzájemné důvěry.«
Nepochopitelný jest odpor této skupiny proti ustanovení § 32 finanční novely (daně a přirážky z podniků veřejně účtujících nesmí činiti více než 80% čistého zisku!). Odůvodněny jsou výtky na opožděné předpisování daní a odvádění jich výtěžků. Stanovisko samosprávy jest v teorii i praxi mírně konservativní.
Naproti tomu správa státní teoretikové finanční výsosti státní vytýkají samosprávě nepříliš velký ohled na zájmy všeobecně prospěšné, ukazují na egoismus obcí a jiných komunálních svazů, na to, že obce nestanoví si potřeby své podle příjmů, nýbrž naopak, a zazlívají jim velké výdaje osobní. Staví se ostře proti systému přirážkovému v nynější jeho podobě známými slovy, že »přirážky ruinují státní daň«, a ač nemohou odhodlati se ke zrušení tohoto systému, hledí ho omeziti a v důsledcích jeho pokud možno dohlédacím a represním právem vyšších úřadů. Příjmy samosprávných svazů budou prý rozmnoženy jednak dotacemi, jednak povolením samostatných dávek, jež by přivedly do finančního systému samosprávného pružný element. Ovšem zastanci mínění finanční správy státní neustále opakují, že nutno pracovati od zdola a nikoli od shora. Ani stát nespasí příděly finance samosprávné, neboť jeho prostředky nejsou neobmezené. Obce musí se omezit, neboť není možno, aby příděly nahrazovaly to, co by se mohlo a mělo nahraditi spořivostí.
Proti tomu druhá strana uvádí, že stát dívá se na samosprávu jako na marnotratného syna, a že tato nemůže se omeziti více, než nyní již činí.
Jisto jest, že obce po převratu nezachovávaly vždy správnou finanční politiku, a že se budou musiti omeziti ve svých potřebách, pokud nezískají úhradu pro ně jiným způsobem, než neustálým silným zatížením poplatníků daní přirážkám podrobených. Toho jsou si vědomy obě strany, ač přiznati jest to těžko. K ozdravovacímu procesu finančnímu musí se své strany přispěti i obce snížením daňového břemene.
dnk.

Citace:

O finančním hospodářství svazů samosprávných.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1924, svazek/ročník 5, číslo/sešit 1, s. 37-38.