Č. 411.

Volební právo do obcí: * Předložení opravené kandidátní listiny okresnímu politickému úřadu, třeba se stalo z důvodu, že podání její u obecního starosty bylo zmařeno chvilkovou jeho nepřítomností, nemůže býti pokládáno za splnění zákonné povinnosti předložiti opravenou kandidátní listinu do 24 hodin obecnímu úřadu.
(Nález ze dne 11. května 1920 č. 4161.)
Věc: Hugo Höhnl v Kojetíně (adv. Dr. Artur Bloch z Prahy) proti zemské právě politické v Praze stran volby obecního zastupitelstva v Kojetíně. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Naříkaným rozhodnutím byly zamítnuty námitky, jež podal stěžovatel proti usnesení místní volební komise V Kojetíně, ve kterém prohlásila ve smyslu § 27 zákona ze dne 31. ledna 1919 č. 75 sb. z. a n. bez volby za zvolené kandidáty navržené v kandidátní listině svazu rolníků. Z důvodů tomuto rozhodnutí připojených jest patrná skutková povaha naříkanému rozhodnutí za základ sloužící. Z nich jest patrno toto: Kandidátní listina strany sociálně demokratické dne 1. června 1919 u obecního úřadu v Kojetíně podaná, byla ve schůzi místní komise dne 3. června 1919 večer konané vrácena k doplnění ve smyslu § 23 vol. ř. a tam také hned převzata zmocněncem strany sociálně demokratické Antonínem L., který se jednání komise súčastnil. Dne 4. června 1919 o půl 10. hod. dopoledne chtěl sice Antonín L. kandidátní listinu (scil. opravenou) u obecního úřadu odevzdati, ale nezastihnuv starostu obce doma, odešel, listiny neodevzdav a přišel znovu téhož dne o čtvrt na 9. hodinu večer. Protože se starosta již odebral k odpočinku, byl Antonín L. poukázán, aby přišel dne 5. června ráno. Antonín L. se však již s kandidátní listinou nevrátil, nýbrž poslal ji dne 5. června 1919 přímo okresní správě politické v Kadani. Když to Antonín L. ve schůzi místní komise dne 8. června 1919 s komisí sdělil, učinila místní komise usnesení svrchu uvedené.
Z tohoto děje prý vysvítá, že volební skupina sociálních demokratů obmeškala opravenou kandidátní listinu ve smyslu § 23 vol. ř. včasně znovu předložiti, pročež naložila s ní místní komise právem tak, jako by vůbec podána nebývala.
Stížnost do tohoto rozhodnutí podanou neshledal nejvyšší správní soud odůvodněnou.
Není sporno, že kandidátní listina strany soc. dem. měla formální vadu a že z toho důvodu byla dne 3. června 1919 o čtvrt na 8. hod. večer místní komisí k opravě vrácena a za tím účelem hned také doručena zmocněnci strany soc. dem. ve schůzi přítomnému. K opravě a znovupředložení kandidátní listiny ustanovuje § 23 vol. ř. lhůtu 24 hodin. Není dále pochybnosti o tom, že opravená kandidátní listina nebyla obecnímu úřadu vůbec znovu předložena, tím méně ovšem ve lhůtě zákonné.
Stížnost shledává nezákonnost v tom, že dne 4. června 1919 o čtvrt na 9. hod. večer obecní starosta kandidátní listinu od zmocněnce volební strany nepřijal, nýbrž jej odkázal, aby přišel druhého dne ráno. Tento postup obecního starosty pokládá stížnost za protizákonné odepření úředního úkonu a znemožnění, aby kandidátní listina byla podána včas na místě zákonem předepsaném.
Nejvyšší správní soud uvážil, že zmocněnci strany soc. dem. nic nepřekáželo, aby kandidátní listinu odevzdal již při prvém svém příchodu dne 4. června 1919 ráno ve starostově bytě, který dle tvrzení stížnosti jest zároveň obecní úřadovnou, anebo — když již toho neučinil — aby se býval během celého dne 4. června 1919 až do čtvrt na 8. hod. večer, kdy 24hodinná lhůta se končila, pokusil kandidátní listinu podati buď u obecního úřadu neb u radního obce, jenž starostu v čas jeho jinakého zaneprázdnění zastupuje (§ 52 ob. zříz.). To vše Antonín L. neučinil, nýbrž zaslal kandidátní listinu okresní správě politické, tedy úřadu nepříslušnému. V tomto ději, který byl šetřením po rozumu § 55 vol. ř. provedeným zjištěn a který stížnost nepopírá, neshledal nejvyšší správní soud, že by se strany obecního úřadu a starosty obce bývalo učiněno neb opomenuto něco, co by v sobě obsahovalo odepření konati úřad a co by bylo způsobilé, vážné porušiti svobodu volby, a jen taková skutečnost ukládala by žalovanému úřadu povinnost, aby volbu zcela nebo z části zrušil. Nelze proto shledati nezákonnosti v naříkaném rozhodnutí, když za tohoto stavu volbu zrušiti odepřelo.
Stížnost tvrdí sice, že obecní starosta dne 4. června 1919 večer neodkázal Antonína L. prostě, aby přišel druhého dne ráno, nýbrž že k tornu ještě výslovně mu vzkázal, že ve věcech volebních nic více od něho nepřijme. Nehledě k tomu, že okolnost ta, dle tvrzení samé stížnosti se sběhla o čtvrt na 9. hod. večer, tedy v době, kdy uplynutím lhůty § 23 prekluse strany sociálně demokratické již nastala, na čemž již nemohl ničeho změniti nižádný postup nebo projev starosty, jest také tvrzení ono novou skutkovou okolností, která v řízení správním přednesena nebyla a která proto také žalovaným úřadem při rozhodování jeho v úvahu vzata býti nemohla. Proto nesměl k ní po rozumu § 5 a odst. 1 § 6 zák. o správním soudě hleděti také ani nejvyšší správní soud při svém rozhodování.
Bylo proto stížnost jako bezdůvodnou zamítnouti.

Citace:

č. 411. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství, 1921, svazek/ročník 2, s. 314-316.