Č. 8068.

Pojištění pensijní (Slovensko): Zaměstnankyně advokátní kanceláře (písařka na stroji) podléhá podle vl. nař. č. 16/23 pensijnímu pojištění, třeba je zaměstnávána jen v malé míře.
(Nález ze dne 27. června 1929 č. 12812.)
Věc: Dr. Koloman R. v H. proti ministerstvu sociální péče o pensijní pojištění.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem Zem. úřadovny Všeob. pens. ústavu v Bratislavě z 13. září 1926 bylo vysloveno, že Růžena E. ve svém zaměstnání u st-le podléhá pens. pojištění. Zároveň bylo mu za dobu od 1. ledna 1924 do 1. července 1926 předepsáno na pojistných příspěvcích celkem 432 Kč. Župní úřad v Košicích rozhodnutím z 1. prosince 1926 zamítl námitky st-lovy a potvrdil výměr Zem. úřadovny. Odvolání jeho nebylo nař. rozhodnutím vyhověno s odůvodněním, že podle výslovného ustanovení § 1 odst. 2 bodu b) vl. nař. z 19. ledna 1923 č. 16 Sb. jsou všichni zaměstnanci kanceláří advokátních podrobeni pens. pojištěná, a že mezi R. E. a st-lem byl služ. poměr, který je předpokladem pojistné povinnosti podle pens. zák. Dodáno pak bylo, že skutečnost, že práce nebyly konány každodenně, jakož i poměrně malá výše odměny nevylučují služ. poměru. O stížnosti uvážil nss toto: Mezi stranám je nesporno, že Růžena E. byla od roku 1924 do konce roku 1926 zaměstnána v adv. kanceláři st-lově opisováním na psacím stroji, a to asi čtyřikráte týdně; po 2 až 3 hodinách a měla měsíčního platu 150 později 250 Kč. Úřad měl v těchto nesporných okolnostech skutkových dostatečný podklad pro zjištění, že v kritické době trval mezi st-lem a E-ovou služ. poměr, t. j. smluvní závazek E-ové konati st-li po jistou dobu služby. Stížnost vytýká, že mezi st-lem a Růženou E-ovou neexistoval služ. poměr ve smyslu pens. zákona, ježto E-ová většinu dne pracovala doma u rodičů a st-li konala práce nikoli každodenně, ale jen několikráte v týdnu nějakou hodinu, tedy jen »eventuelně« a jako vedlejší zaměstnání a ježto práce ty, nevyžadující žádné inteligence, byly převážnou měrou podřízeného rázu. Námitky tyto jsou bezdůvodné. Dle § 1 vl. nař. č. 16/23 jest pens. pojištěním povinen a pensijně pojištěn ten, kdo, překročiv 16. rok věku svého, jest v Čsl. republice v takovém poměru služebním, který není vyňat z pojistné povinnosti. Ve 2. odst. téhož paragrafu jsou pod lit. b) výslovně za pojištěním povinné prohlášeni všichni zaměstnanci kanceláří advokátních s výjimkou stanovenou v § 2 č. 4 téhož nař., kdež jsou kandidáti advokacie z pojistné povinnosti vyňati. Z cit. ustanoveni vyplývá, že toto nařízení pens. povinnost nečiní závislou na tom, že jde o zaměstnání, které podle vůle stran má trvati delší dobu a má býti každého pracovního dne vykonáváno nepřetržitě po celou pracovní dobu, tedy že jde o zaměstnání trvalé (stálé) a nikoli jen přechodné. Námitka, že jde o vedlejší zaměstnání, byla by jen tenkráte relevantní, kdyby E-ová měla ještě jiné výdělečné zaměstnání hlavní, podrobené pens. pojištění (arg. § 3 odst. 4 a 6). Tomu však tak nebylo a st-l námitku toho obsahu ve svém odvolání nevznesl, nýbrž vzal bez připomínek na vědomí protokolární výpověď, kterou Růžena E. v řízení o tomto opravném prostředku zahájeném u notářského úřadu učinila, dle níž v době svého zaměstnání u st-le jiného zaměstnání neměla. Z cit. § 1 jest patrno, že ohledně zaměstnanců v kancelářích adv. nevyžaduje zákon, aby byli převážně duševně činni, jak činí to při zaměstnancích uvedených v odst. 2; pod lit. a). Plyne to také z toho, že podle zákonné normy samé zaměstnanci kanceláří advokátních nejsou považováni za dělníky a vykonavatele prací převážnou měrou podřízených, jak jsou uvedeny v odstavci prvém § 1, takže ustanovení toto následkem striktního předpisu odst. 2. lit. b) na ně se vztahovati nemůže. —

Citace:

Č. 8068. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 42-43.