NPD documents search: Váž. civ., 13 (1931), sv. 2

Č. 8988.

Jazykové právo. — Církevní věci. — Matriky. — Řízení před nss-em: * Povšechná obec německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku není legitimována stěžovati si proti příkazu, danému určitému farnímu úřadu, jímž nařízen byl dodatečný zápis v matrice též v jazyku státním.
(Nález ze dne 14. ledna 1931 č. 364.)
Věc: Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se sídlem v J. proti ministerstvu vnitra o jazykové právo.
Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná.
Důvody: Zsp v Brně povolila výnosem z 5. října 1926, aby v oddávací knize německého evangelického farního úřadu v Brně při zápisu sňatku manželů Karla a Emmy G. v jazyku státním a, pokud jest původní zápis v jazyku německém, i v tomto jazyku, bylo poznamenáno, že zem. soud civ. v Brně prohlásil uvedené manželství za rozloučené, a nařídila, aby záznam tento v příslušné matrice jmenovaného farního úřadu byl proveden. Výnos ten byl intimován městskou radou v Brně něm. evangelickému farnímu úřadu tamtéž. Na výnos ten podala Něm. evangelická církevní správa v Čech., na Mor. a ve Slez. se sídlem v J. stížnost, které min. vnitra nař. rozhodnutím nevyhovělo, ježto nař. poukaz souhlasí s ustanovením čl. 56 odst. 2 vl. nař. č. 17/26, vydaným pro úřady církví a náboženských společností na základě § 8 odst. 1 zák. č. 122/20, jímž byla státní moc výkonná zmocněna, aby v duchu tohoto zákona upravila také užívání jazyků pro veř. korporace. Do rámce tohoto zmocnění spadá také úprava užívání jazyků při dodatečných zápisech, jež nařizují příslušné státní úřady v církevních matrikách.
O stížnosti, podané do tohoto rozhodnutí, uvážil nss toto:
Nař. rozhodnutím byl v instančním postupu potvrzen příkaz, daný zsp-ou v Brně jako státním dozorčím úřadem matričním německému evangelickému farnímu úřadu v Brně, aby provedl ve vedené jím matrice dodatečný zápis o rozluce manželství manželů Karla a Emmy G. Řečený farní úřad, jemuž tento příkaz byl adresován a doručen, resp. farář jej representující, náleží nesporně Německé církvi evangelické v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, jejíž církevní zřízení bylo podle vyhlášky min. škol. č. 209/24 schváleno vládou podle § 9 cís. nař. z 8. dubna 1861 č. 41 ř. z. Zastoupení a správa této Něm. evang. církve rozčleňuje se podle § 3 cit. zřízení stupňovitě na farní obce, na krajské církevní obce (senioráty) a na povšechnou obec, z nichž každá jest samostatnou korporací, tedy samostatným subjektem právním (§§ 4, 50, 168 a 208 círk. organ.) se samostatnými svými právy a povinnostmi.
Ústavními činiteli, jimiž církev svá práva a povinnosti podle svého zřízení vykonává, jsou podle 2. odst. § 3 lit. a) pro farní obce farář, církevní představenstvo a zastupitelstvo obce (shromáždění obce). Podle § 9 vykonává farář, jako ostatní duchovní funkcionáři úřední, svá zvláštní oprávnění v oboru své zvláštní ústavní působnosti. Farář jest duchovním představeným obce a ve smyslu státních zákonů příslušným duchovním správcem pro všechny příslušníky svého obvodu (§ 81 odst. 1 círk. zříz.). Jako takovému přísluší mu mimo povinnosti uvedené v prvním oddílu (§ 9 a násl.), zejména podle 2. odst. cit. § 81 č. 3, vésti samostatně církevní knihy (knihy křtů, oddavek, úmrtí, komfirmací a přestupů) podle příslušných zákonných ustanovení a vyhotovovati výpisy, které za šetření zákonných předpisů mají platnost veř. listin. Práva a povinnosti ústavních činitelů pro povšechnou obec Něm. evang. církve v Čech., na Mor. a ve Slezk., jimiž podle § 3 odst. 2 lit. c), círk. zřízení jsou její president, církevní správa a církevní sněm, a kteří vykonávají svá zvláštní oprávnění v oboru své zvláštní ústavní působnosti, uvedena jsou v §§ 208 a násl. círk. zříz. V žádném z těchto ustanovení, týkajících se jmenovaných ústavních činitelů povšechné obce, nejsou jim však přikázány vůbec žádné záležitosti, spadající do oboru vedení matrik.
Z těchto předpisů církevního zřízení plyne, že vedení matrik náleží výhradně jen do oboru ústavní působnosti faráře, jako ústavního činitele a představeného farní obce, jako jeho zvláštní oprávnění, takže jen subjektivní práva jeho, resp. farní obce, mohla by býti příkazem, o který jde, dotčena. Jestliže stěžující si církvi, resp. její povšechné obci, pokud jde o vedení matrik, podle toho, co bylo řečeno, žádná oprávnění nepřísluší, pak příkazem, daným farnímu úřadu v Brně, který se týkal jen dodatečného zápisu v matrice, jím vedené, nemohlo býti zasaženo do subjektivních práv stěžující si povšechné obce.
Pak nelze jí však příznati ani legitimaci ke stížnosti na toto rozhodnutí, podávané vlastním jejím jménem. Okolnost, že žal. úřad přiznal stěžující si obci legitimaci ke stížnosti, u něho vznesené, mlčky tím, že meritoirně o ní rozhodl, na věci nic nemění, ježto otázku legitimace osoby, podavší stížnost u nss, zkoumá tento soud samotatně a nezávisle na tom, jaké stanovisko zaujaly úřady správní v příčině legitimace dotčené osoby k opravnému prostředku, podanému od ní v řízení správním.

Citace:

č. 8988. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 217-218.