NPD documents search: Všehrd, 16 (1935) - In memoriam prof. Edouard Cuq

Sbírka listin a kniha listin.

I. Pojem a význam.
Kniha pozemková sestává z knihy hlavní a ze sbírky neb knihy listin (§ 1 kn. ř.). Sbírka listin je pro všechny hlavní knihy téhož soudu společnou; pro hlavní knihu obsahující statky deskové vede se však zvláštní sbírka listin.
Řád knihovní dovoluje volbu mezi sbírkou listin a knihou listin. O sbírce listin ustanovuje zákon jen tolik, že má býti společně vedena pro všechny hlavní knihy téhož soudu. Tohoto nařízení je proto třeba, poněvadž u téhož soudu mohou se díti na základě téže listiny zápisy do více knih hlavních. Mimo to odporučuje se, by souhlasil pořad ve sbírce listin s pořadem spisů knihovních; manipulace se spisy byla by však značně stížena, kdyby spisy byly děleny dle knih hlavních. Spisy buďtež složeny dle vložek knihovních. Může býti nařízeno, by ověřené opisy listin, na jichž základě se zápis knihovní stal, byly přiloženy ku žádostem knihovním u soudu ponechaným, jichž přílohu listiny ony činí. Veškerá podání, listiny, opisy a jinaké písemnosti, jež se týkají téže vložky knihovní, buďtež připojeny k týmž spisům. Pro každou vložku knihovní (též pokud jde o desky zemské, knihy horní, naftové, železniční) buďtež zvláštní spisy založeny (§ 81 zák. o soudní organisaci, § 275 jedn. ř.). Pro knihu pozemkovou obsahující statky deskové budiž však v každém případě zvláštní sbírka listin založena, byť i se vede kniha tato s jinými knihami pozemkovými u téhož soudu; neboť kniha určená pro statky deskové tvoří s příslušnou sbírkou listin knihu pozemkovou ode všech ostatních knih rozdílnou. Všechna ostatní opatření týkající se zakládání neb vedení sbírky listin spadají v obor nařízení a jsou obsažena v instrukci o knihách pozemkových ze dne 12. ledna 1872 č. 5 ř. z. Ověřený opis každé listiny, na jejímž základě stal se zápis knihovní, budiž u knihy pozemkové ponechán. Zakládáním těchto opisů tvoří se sbírka listin, zanášením jich do knihy kniha listin (§ 6).
II. Veřejnost’ sbírky a knihy listin.
Každý může v úředních hodinách, jež sluší vyhláškou v úřadě knihovním oznámiti, nahlédnouti do sbírky neb knihy listin. Nahlédnutí smí se státi jen za dohledu úředníka (§ 31 prov. instr.).
III. Platné předpisy o upotřebení knih listin místo knih hlavních, pokud tu knihy hlavní nejsou aneb nejsou tak zařízeny, by pojaly zápisy s náležitostmi knihovním zákonem předepsanými, zůstanou na dále v platnosti a platí o nich §§ 7 a 8 cís. nař. z 16. března 1851 č. 67 ř. z. v zemích, pro které toto nařízení bylo vydáno (§ 14 prov. instr.). Dle § 7 tohoto nařízení (bylo vydáno pro Čechy, Moravu, Slezsko, Horní a Dolní Rakousy, Štýrsko, Korutany, Krajinu, Terst, Gorici a Gradišku, Istrii, Solnohradsko) ingrosují se výměry úplně do té knihy, do které byly dříve ingrosovány žádosti s výměry a listinami neb jen listiny samy. Tento předpis platí též pro ty knihy veřejné, jež sestávají pouze z knihy listin (§ 8 cit. nař.). Zápisy do knih listin upotřebených na místo knih hlavních dějí se rovněž dle předpisů §§ 102 —105 obecného zákona knihovního a §§ 7—13 prováděcí instrukce (§ 14 prov. inst.).
IV. Sbírka listin knih železničních.
Kniha železniční sestává z vložek železničních a sbírky listin (§ 3 zák. z 19. května 1874 č. 70 ř. z.). Sbírka listin vede se pro každou knihovní jednotku odděleně, má-li však podnikatelstvo více jednotek knihovních, vede se pro ně společná sbírka listin (§ 29 min. nař. z 31. května 1874, č. 87 ř. z.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Sbírka listin a kniha listin. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 389-390.