NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8659 —
Č. 8659.

Zemědělství: K výkladu mor. zákonů o scelování pozemků.
(Nález ze dne 4. června 1930 č. 9140).
Věc: Metoděj S. v B. proti ministerské komisi pro agrární operace v Praze (za zúč. Fil. H. v B. adv. Dr. Em. Slabý z Prahy) o scelování pozemků.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nálezem zemské komise pro agrární operace v Brně 19. května 1926 bylo k námitkám Filomena v B. proti scelovacímu plánu v obci B. rozhodnuto mimo jiné, že Filomén H. má obdržeti část pozemku p. č. ... Jindřicha H. v B. a. že Jindřich H. za to obdrží p. č. ... Filoména H.
Na další odvolání Jindřicha H. rozhodl žal. úřad nař. rozhodnutím v ten rozum, že 1. zrušil nález zemské komise pro agrární operace v Brně, pokud jím byla přidělena Filoménu H. severní část náhradného pozemku p. č. ... Jindřicha H. a pokud jím za to Jindřichu H. byl přidělen náhradný pozemek p. č. ... Filoména H., takže náhradný pozemek p. č. ... ponechán byl celý Jindřichu H., jak mu byl scelovacím plánem původně přidělen, 2. přidělil Filoménu H. náhradně pozemky p. č. ... ve výměře 2 ha 33 a 22 m čtv. v ceně 12 923 Kč 7 h a st-li přidělil za to náhradný pozemek p. č. ... Filoména H. ve výměře 2 ha 31 a 36 m čtv. v ceně 12 651 Kč 16 h. — — — — — Č. 8659 —
O stížnosti uvažoval nss takto:
Nař. rozhodnutí obsahuje v podstatě dva od sebe odlišné výroky.
Výrokem ad 1. vyřizuje se spor mezi Filomenem H. a Jindřichem H. ve příčině záměny části pozemku p. č. ... za pozemek p. č. ..., kdežto výrok ad 2. se týká záměny pozemku p. č. ... za pozemky č. p. ... mezi Jindřichem H. a st-lem.
Změna scelovacího plánu, jak k podaným námitkám Filomena H. provedena byla zem. komisí pro agrární operace v Brně, byla tedy nař. rozhodnutím odstraněna a současně provedena byla jiná změna scelovacího plánu, při níž přicházejí v úvahu toliko pozemky p. č. ... na jedné straně a pozemky p. č. ... na straně druhé. Porušení nějakého svého subj. práva mohl by st-l tvrditi toliko ve příčině výroku ad 2., jímž se mu přiděluje náhradný pozemek, a jímž se mu odnímá za to náhradný pozemek jiný, kdežto ve příčině změny scelovacího plánu, jak provedena byla zem. komisí pro agr. operace a týkala se záměny náhradných pozemků mezi Filomenem H. a Jindřichem H., nemůže st-l z nař. rozhodnutí dovozovati porušení nějakého svého vlastního subj. práva, ježto v předpisech o scelování pozemků není ustanovení, z něhož by se dalo dovoditi, že by účastníku scelovacího řízení příslušel právní nárok na to, aby scelování pozemků jiných účastníků tak, jak provedeno bylo ve scelovacím plánu nebo jak bylo změněno zem. nebo min. komisí pro agr. operace, zůstalo nedotčeno. Nedostává se tedy st-li legitimace k tomu, aby se domáhal nějaké úpravy scelení pozemků mezi Filomenem H. a Jindřichem H. a nemůže proto brojiti ani proti dobrozdání hospodářského znalce a zemědělsko-technického konsulenta min. komise pro agr. operace, pokud toto se týká záměny pozemků mezi Filomenem H. a Jindřichem H.
Pokud pak nař. rozhodnutí výrokem ad 2) provádí změnu scelovacího plánu záměnou pozemků p. č. ... s jedné a p. č. ... s druhé strany, namítá stížnost, a) že úřad nebyl oprávněn v pořadu instančním scelovací plán ohledně pozemků st-lých měniti, poněvadž se tak mohlo státi jen na základě námitek včas podaných, kdežto Filomen H. námitky své podal teprve v r. 1924 a tedy pozdě; b) že žal. úřad nebyl oprávněn pojímati st-lovy pozemky do sporu mezi účastníky Filoménem H. a Jindřichem H. a že jest nezákonným, zkracovati st-le na prospěch dvou jiných účastníků, kteří se znesvářili a c) že st-li jsou přidělovány pozemky osoby třetí, aniž st-l o tou byl dříve vyrozuměn a aniž pozemky st-lovy byly dříve odhadnuty.
Žádnou z těchto námitek neshledal nss důvodnou.
Námitka ad a) jest v rozporu se spisy. — — —
O ostatních námitkách bylo uváženo toto:
Zákony o scelování hospodářských pozemků (zák. ze 13. února 1884 č. 30 z. z., zákon ze 14. května 1910 č. 53 z. z.) mají za účel, aby bylo dosaženo vydatnějšího obdělávání hospodářských pozemků scelením jich (§ 1), eventuelně založením společných zařízení, sloužících k tomu, aby pozemky ty byly snadno přístupné a aby jich vhodně hospodářsky mohlo býti užíváno (§§ 10 a 86 a j.). Pozemky do scelovacího řízení pojaté tvoří v řízení scelovacím společnou masu, ze které každý přímý účastník má — arciť dle hodnoty svých do této společné masy pojatých — Č. 8659 —
pozemků — nárok na náhradu (§ 27). Vyšetření náhradných pozemků přísluší zásadně místnímu komisaři (§ 84). Scelovací plán pak podroben jest zvláštnímu řízení ediktálnímu a nebyly-li v tomto řízení ediktálním podány námitky nebo byly-li podané námitky zamítnuty, stává se pravoplatným teprve tím, když jej potvrdí zemská komise (§§ 97, 99, 106). Leč v případě, když podány byly námitky, připouští zákon (§ 99) změnu scelovacího plánu; změna taková může býti nařízena jak zem. tak i min. komisí, jak plyne ze znění § 99 cit. zák., podle něhož v případě, že následkem podaných námitek byly nařízeny změny plánu scelovacího, má místní komisař dříve tento plán uvésti ve shodu s vydanými nálezy komise zem. a min. V § 97 v odst. 4. konečně se stanoví, že již v průběhu řízení ediktálního po vytýčení scelovacího plánu mohou účastníci převzíti náhradně pozemky s výhradou všech právních prostředků, pokud se týče může zem. komise i proti vůli jednotlivých majitelů naříditi, že pozemky náhradně mají býti převzaty.
Ze všech těchto ustanovení plyne, že scelovací plán až do konečného
rozhodnutí o námitkách může býti změněn a že tedy převzetí pozemků
dle § 97 odst. 4. cit. zák. má charakter opatření provisorního, z něhož účastníkům nevzchází ještě nárok na trvalé jich ponechání.
I v daném případě bylo nálezem zem. komise ze 4. července 1921 vysloveno, že všichni účastníci scelování hospodářských pozemků v B. jsou povinni, převzíti prozatím — s výhradou všech právních prostředků — náhradně pozemky v průběhu řízení scelovacího zjištěné a vytýčené; nebyly tedy ani pozemky p. č. ... st-li přiděleny definitivně, nýbrž toliko provisorně a mohl-li žal. úřad dle toho, co svrchu bylo řečeno, scelovací plán změniti, mohl zásadně do této změny pojmouti jak pozemky, které před tím st-li byly prozatímně přiděleny, tak i pozemky jiné, které st-li ani prozatímně přiděleny nebyly. Že by pak u st-le byl dán některý zvláštní důvod vylučovací, pro který by změna scelovacího plánu, žal. úřadem provedená, předsevzata býti nesměla (srov. na př. § 28 zák. č. 30/1884 z. z.), stížnost netvrdí. Mohl tedy žal. úřad do změny scelovacího plánu pojmouti i st-lovy pozemky, i když změna scelovacího plánu byla předsevzata teprve následkem toho, že změna scelovacího plánu záměnou části pozemků p. č. ... Jindřicha H. za pozemek p. č. ... Filomena H. byla nař. rozhodnutím zase odstraněna.
Námitka ad c) jest rovněž v rozporu se spisy správními. — — —
Konečně namítá st-1 jednak, že st-lovy pozemky nebyly odhadnuty, jednak že rozhodným jest dnešní stav bonity pozemků st-lových a že nař. rozhodnutí zkracuje st-le o veškery investice, které na zlepšení pozemků p. č. ... (úprava terénu, hnojení, osetí 3 měr plochy jetelem) vynaložil, a které si st-1 cení na 12 000 Kč. — Ani tuto námitku neshledal nss důvodnou.
Žal. úřad vyložil podrobně v nař. rozhodnutí, jak jeví se celkový stav pozemků st-li podle změněného scelovacího plánu připadnuvších co do plochy a co do bonitních tříd v poměru ke stavu starému. Proti tomu, že nutno v počet bráti celkový stav plochy a bonity náhradných pozemků a že tento celkový stav je takovým, jak jej doličuje žal. úřad, neformuluje stížnost stižních bodů. Námitka svrchu uvedená směřuje proti tomu, že žal. úřad v penězích ocenil náhradný nárok st-lův. Podle § 80 (zák. č. 30/1884 z. z.) — Č. 8660 —
má při odhadu pozemků býti vzat ohled na to, aby každý pozemek (díl pozemku) byl oceněn podle té ceny výnosné, kterou může poskytovati dle své přirozené nebo stálou úpravou dosažené bonity, dle své polohy a stavu v době odhadu ... Při ocenění nebere se dle § 81 cit. zák. ohled na pomíjející neobyčejně vysoký (nebo nedbalostí kleslý) stav kultury a hnojení ani na nevyčerpané dosud využitkování nejnovějšího hnojení a na náklady vynaložené na občasné požitky. Vyrovnání těchto obnosů — jak stanoví posl. odstavec § 81 — má se státi dle § 92, t. j. vyrovnání má se státi v penězích.
Odhadní plán podroben jest zvláštnímu řízení námitkovému (§ 82 zák. č. 30/1884 a § 83 zák. č. 53/1910 z. z.) a stává se pak základem pro další řízení scelovací. V onom stadiu řízení, kdy se jedná již o projednání plánu scelovacího dle §§ 97 a 98 zák. č. 53/1910, nemohou však již námitky proti ocenění býti podávány, vyjímaje případ § 98 odst. 3 zák. č. 53/1910, t. j. námitky takové mohou býti podány od účastníků jen ohledně cizích pozemků jim přikázaných, jde-li z okolností na jevo, že tito účastníci při vyložení odhadního plánu nebyli s to posouditi správnost odhadu a nebylo-li ohledně takových pozemků rozhodnutí při vyložení plánu (§ 83) ještě vydáno.
Z uvedeného plyne, že ocenění pozemků do scelovacího řízení pojatých, jak bylo provedeno v řízení oceňovacím dle §§ 79—83 zákonů scelovacích, tvoří základ i pro řízení o plánu scelovacím dle §§ 97 a násl. cit. zák. a tedy i při změně scelovacího plánu dle § 99 zák. č. 53/1910 a že v tomto stadiu řízení nemá úřad možnosti, aby pozemky, na které se změna scelovacího plánu vztahuje, dával znovu oceniti. Pak ovšem není vadou, když žal. úřad nevykonal nového odhadu pozemků č. p. ...
Ohledně ocenění pozemků těch se zřetelem k investicím, které st-l dle svého tvrzení učinil, nebyl v řízení, jež předcházelo nař. rozhodnutí, nějaký návrh st-lem učiněn, a žal. úřad proto také v nař. rozhodnutí o takovém nároku nerozhodoval.

Citace:

č. 8659. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 895-898.