Čís. 14104.

»Škody jinak obmeškáním vydražitele způsobené« jest vymáhati žalobou u exekučního soudu. Dokud není tento žalobní nárok promlčen, nelze obmeškalému vydražiteli vydati vádium, leč souhlasí-li všichni účastníci.
(Rozh. ze dne 18. ledna 1935, R I 1590/34.)
Prvý soud vyhověl žádosti obmeškalého vydražitele K. K. o vydání složeného vadia, poněvadž jako věcně oprávněný podal žalobu o náhradu škody proti obmeškalému vydražiteli podle § 155 ex. ř. jen československý erár, ale žalobu vzal bez vzdání se žalobního nároku zpět, takže jest za to míti, že věcně oprávnění s vydáním vadia souhlasí. Rekursní soud návrh na vydání vadia zamítl z těchto důvodů: Podle § 155 ex. ř. ručí obmeškalý vydražitel za schodek při nejvyšším podání, který vznikl při opětné dražbě, za náklady na opětnou dražbu a za všechny škody z jeho obmeškání především vádiem. Z toho plyne, že, bylo-li dražební řízení zrušeno (§ 151 ex. ř.), zůstává vádium v uschování, pokud nemovitost při pozdější dražbě prodána nebude neb nebude vykázán soudu souhlas všech účastníků, poněvadž jinak nelze určití schodek a eventuelní škody. Těchto podmínek tu není. Nemovitost nebyla prodána, dražební řízení bylo pro nedocílení nejmenšího podání podle § 151 odst. 3 ex. ř. zrušeno a stěžovatelka přihlásila jakožto zástupce berního eráru pohledávku ke dražbě, a s vyžádáním vadia souhlas neprojevila. Nelže pokládali za souhlas okolnost prvým soudem k odůvodnění opačného názoru uváděnou, že stěžovatelka žalobu o náhradu škody proti obmeškalému vydražiteli vzala zpět, ana žaloba před provedením dražby je předčasnou, ježto není vůbec známa výše schodku a eventuelní škody.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Obmeškalý vydražitel ručí vádiem za schodek při nej vyšším podání, za náklady na opětnou dražbu a za všechny škody jinak jeho obmeškáním způsobené (§ 155 odst. 1 ex. ř.). Schodek při nejvyšším podání a náklady na opětnou dražbu ustanoví z moci úřadu exekuční soud usnesením (druhý odstavec § 155 ex. ř.); škody způsobené obmeškáním vydražitelovým musí býti vymáhány žalobou u exekučního soudu (§ 155 odst. 2 ex. ř. úsudkem z opaku). Z toho plyne, že, dokud není tento žalobní nárok promlčen, nelze obmeškalému vydražiteli vydati vádium, leč souhlasí-li všichni účastníci. Nebylo ani tvrzeno, že nárok čsl. státu na náhradu škody již zanikl, zejména, že uhasí promlčením (§ 1489 obč. zák.), ani ze spisů to není patrné. Ježto zástupce čsl. státu nesouhlasí s vydáním vadia, nemohlo býti vráceno vydražiteli, třebas bylo dražební řízení zrušeno podle § 151 ex. ř.

Citace:

č. 14104. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 77-78.