NPD documents search: Boh. adm., 2 (1920)

Č. 7273.
¨
Samospráva obecní (Slovensko): Je obecní sirotský v obci, čítající přes 5000 obyvatel, volitelný do obecní rady?
(Nález ze dne 11. května 1928 č. 12610.) Věc: Pavel Š. v T. proti župnímu úřadu v Turč. Sv. Martině o zbavení funkce člena obecní rady.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Oznámení starosty obce T., že st-1 již před obecními volbami, t. j. před 16. zářím 1923 byl a ještě je řádně placeným obecním sirotským a jako takový nevolitelným za člena obecní rady v obci T. mající víc než 5000 obyvatel, prohlásil okr. úřad v Čadce rozhodnutím z 23. ledna 1926 volbu st-lovu za člena obecní rady za neplatnou na základě odst. 1. § 5. zák. č. 75/1919.
St-lovo odvolání zamítl župní úřad v Turč. Sv. Martině rozhodnutím podle § 54 zák. č. 75/19 a rozhodnutí 1. stolice schválil.
Nss uvážil o stížnosti takto:
Stížnost snaží se toliko vyvrátiti správnost výroku žal. úřadu, že st-1 je zaměstnancem obecním a uvádí, že st-1 nebyl a není zaměstnancem obce, ježto obecního sirotského nelze k obecním zaměstnancům počítati. Zák. čl. XX: 1877, který instituci obecního sirotského uvedl v život a též zák. čl. XXII: 1886 rozlišuje podle náhledu stížnosti přesně mezi obecním představeným a členy obecní rady s jedné strany a obecním zaměstnancem s druhé strany. Obecního sirotského ve velkých obcích pak čl. XXII: 1886 v § 63 výslovně počítá k obecnímu představenstvu. Tento poměr se podle názoru stížnosti ani novelisováním cit. zák. článku nezměnil. St-le pověřil úřadem obecního sirotského a to dočasně býv. obecní výbor dne 8. ledna 1923. Žal. úřad dovolává se sice organisačního statutu, podle něhož místo obecního sirotského je systemisováno, než podle názoru stížnosti žal. úřad opomenul zkoumati, zdali místo obecního sirotského bylo systemisováno jako místo obecního zaměstnance, nebo nejde-li v pravdě jen o zdůraznění sirotské agendy a o rozvržení obecní agendy na jednotlivé členy obecní rady. Nevyšetřeno zůstalo také, zdali místo obecního sirotského i kdyby snad bylo jako místo zaměstnanecké systemisováno, bylo vskutku obsazeno a konečně zdali organisační statut obsahuje ustanovení o tom, že obecní sirotský nemůže býti členem obecní rady.
Výtkám těmto nelze upříti oprávněnost.
Předpis § 5. odst. 1. bodu 1. zák. č. 75/1919, jehož se úřad 1. stolice ve svém rozhodnutí dovolal, stanoví, že členy obecního zastupitelstva a obecních komisí v obcích s méně než 5000 obyvatelů nemohou býti zaměstnanci obecní, nad nimiž přísluší obecnímu zastupitelstvu nebo obecní radě moc disciplinární. V obcích, které mají 5000 nebo více obyvatelů, nemohou jmenovaní zaměstnanci býti zvoleni za starostu, náměstka ani za členy obecní rady. Do obecní rady v obcích majících 5000 nebo více obyvatelů není tedy volitelná osoba, která, jsouc zaměstnancem obecním, podléhá disc. moci obecního zastupitelstva nebo obecní rady. Aby tedy dohlédací úřad mohl podle § 10 (odst. 5. bod 2. a odst. 6.) řádu volení vysloviti ztrátu mandátu člena obecní rady z toho důvodu, že člen tento jako zaměstnanec obecní není volitelným, musí míti zjištěno, že dotčený člen obecní rady v obci mající 5000 nebo více obyvatelů, je skutečně obecním zaměstnancem, který je podroben disc. moci obecního zastupitelstva nebo obecní rady. Je sice nesporno, že st-l obstarává agendu obecního sirotského a podle organisačního statutu obce T. z r. 1924 je místo obecního sirotského systemisováno. Než z toho, že někdo fakticky vykonává funkce nějakého obecního zaměstnance, nutně neplyne, že má i právní postavení, jehož může nabýti jen ustanovením podle předpisů ustanovení obecních zaměstnanců upravujících. Skutečnost, že místo obecního sirotského je místo statutárně systemisované, není sama o sobě rozhodující, dokud není zjištěno, že st-li toto systemisované místo bylo skutečně uděleno. Zůstala tedy nezjištěna okolnost právně významná, pročež bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 6. odst. 2. zák. o ss.

Citace:

č. 1713. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6, s. 523-526.