Čís. 14734.

Výhrada práva vlastnického.
V žalobě prodatele na vrácení věci prodané s výhradou práva vlastnického jest spatřovati, není-li jiné úmluvy, ustoupení od smlouvy.
Účinek zpětvzetí žaloby.
(Rozh. ze dne 27. listopadu 1935, Rv I 2652/33.)
Žalobce (jeho cedent) prodal žalovanému auto s výhradou práva vlastnického až do úplného zaplacení kupní ceny pod ztrátou lhůt, jež prodlením žalovaného v placení splátek skutečně nastala. Žalobu na vrácení věci, jež byla žalovanému již doručena, vzal později zpět a domáhá se místo vrácení věci novou žalobou zaplacení kupní ceny auta. Prvý soud uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Nejvyšší soud vyslovil již zásadu (sb. n. s. čís. 10005, 12521), že v žádosti o vrácení věci prodané s výhradou vlastnictví, není-li jiné úmluvy toho obsahu, že uplatňování nároku na vydání věci nemá míti v zápětí odstup od smlouvy, jest spatřovati ustoupení od smlouvy trhové, ježto požadavkem vrácení prodané věci bylo zrušeno nejpodstatnější ustanovení trhové smlouvy, t. j. právo kupitelovo na držbu koupené věci před jejím úplným zaplacením, na kterou kupitel při kupu úvěrovém nebo v obchodě splátkovém klade rozhodnou váhu. Takovou žádost o vrácení věci prodané s výhradou vlastnictví nutno spatřovati v žalobě dovolatelově na vrácení auta. Touto žalobou, která byla žalovanému také doručena, ustoupil dovolatel od trhové smlouvy, ježto nebylo zjištěno, že došlo mezi stranami k úmluvě, že trhová smlouva má zůstati přes vrácení auta v platnosti. Ustoupil-li však dovolatel od smlouvy, nemůže již z této zrušené smlouvy vyvozovati žádných nároků opírajících se o tuto zrušenou smlouvu, ke kterým náleží též nárok na zaplacení trhové ceny. Zpětvzetím žaloby na vrácení auta nebyly odstraněny následky zrušení smlouvy, ježto zrušená smlouva nemůže jednostranným úkonem jedné strany nabýti znovu platnosti, nýbrž dovolatel zachoval si tím pouze možnost uplatňovati nárok, který byl předmětem zpětvzaté žaloby, v novém sporu. Poukaz odvolacího soudu na předpis § 906 obč. zák. o výkonu práva volby není ovšem správný, ježto tohoto předpisu nelze použíti při posouzení následků výkonu některého z práv plynoucích pro prodatele z výhrady vlastnictví (sb. n. s. 10005). Jsou proto i vývody dovolání, pokud se zabývají otázkou, vykonal-li dovolatel právo volby ve smyslu smlouvy či nikoliv, bezpodstatné. Při shora uvedeném právním názoru jest pouze směrodatné, že dovolatel žalobou na vrácení auta a doručenou žalovanému ustoupil od smlouvy; zda byl následkem toho povinen k nějakým plněním (k vrácení přijatých splátek, k náhradě investic neb pod.), jest pro řešení tohoto sporu nerozhodné.

Citace:

č. 14734. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 871-872.