Čís. 12129.

Není přípustným ustanovení stanov společenstva (podle zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák.), že se valná hromada může usnésti beze změny stanov na rozmnožení představenstva.
(Rozh. ze dne 24. listopadu 1932, R I 959/32.)
Rejstříkový soud nevyhověl opovědí k zápisu druhého odstavce § 15 stanov společenstva o rozmnožení počtu představenstva beze změny stanov. Důvody: Odstavec ten odporuje předpisu § 5 čís. 7 zák. čís. 70/1873 ř. zák., podle něhož se zřetelem k § 15 téhož zákona stanovy musí obsahovati i ustanovení o složení představenstva, t. j. o počtu členů představenstva a jejich vlastností (funkcí). Změna počtu členů představenstva beze změny stanov není tedy přípustná. Ani zákon, ani stanovy nemají předpis o tom, že stanovy tvoří nedílný celek, který by bylo povoliti k zápisu do rejstříku úplně bez výluky určitých ustanovení. Zákonům odporujícím, tedy nepřípustným předpisům stanov jest odepříti zápis do rejstříku zejména, když vyloučení takového předpisu smysl ostatních předpisů stanov neruší (§ 11, § 5 čís. 7 cit. zák.). Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Ku správným důvodům napadeného usnesení dodává se jen ještě toto: Podle § 15 zák. ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. z. má každé družstvo své představenstvo, skládající se z jednoho nebo z více členů. Z toho jest zřejmo, že počet členů představenstva musí býti uveden ve stanovách, a není přípustné, by se valná hromada usnesla bez změny stanov na rozmnožení představenstva, jak to ustanovuje odst. (2) § 15 stanov.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Stěžovatelka napadá souhlasná rozhodnutí soudů nižších stolic pro nezákonnost, leč neprávem. Obsahujíť stanovy stěžujícího si družstva v § 15 odst. 1 ustanovení, že se představenstvo skládá z 5 až 9 členů. Má-li počet členů představenstva býti rozmnožen, jde o změnu společenstevní smlouvy, již lze provésti jen způsobem vytčeným v § 9 zák. ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák., o společenstvech výdělkových a hospodářských. Ustanovení § 15 odst. 2 stanov se tudíž příčí velícímu předpisu § 9 uv. zák. a jest přisvědčiti právnímu názoru soudů nižších stolic, že toto ustanovení není přípustné. S druhou otázkou nadhozenou v dovolacím rekursu, zda bylo přípustno při povolení zápisu družstva vyňati ze stanov pozastavené ustanovení nelze se zabývati, poněvadž příslušné vývody dovolacího rekursu nejsou kryty jeho návrhem, jenž se omezuje na změnu napadeného usnesení v ten smysl, by i ustanovení § 15 odst. 2 stanov bylo zapsáno do obchodního rejstříku.

Citace:

Č. 12129. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, číslo/sešit 2, s. 552-553.