NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 21 (1912) - Z praxe vyvl. zák. železničního (z 18. února 1878, č. 30 z. ř.).

DENÍK.

Porady sjezdu advokátů různých států středoevropských v Bratislavě dne 26. a 27. února 1927. Koncem února t. r. zasedala v Bratislavě porada advokátů různých národních států, utvořených po zániku mocnářství Rakousko-uherského. Byla to první porada toho druhu na území našeho státu a vzbudila pozornost u nás i v cizině. Proto jest třeba objasniti, jak došlo k těmto poradám právních zástupců, působících v různých státech, kdo byl původcem této myšlenky, jaký jest účel těchto porad., co bylo předmětem únorového jednání v Bratislavě: jaký byl jeho průběh a výsledek, při čemž nutno přihlížeti hlavně také k tomu, jaká práva a závazky, jaké výhody nebo nevýhody mohou vzniknouti pro právní živoř v republice Československé ze součinnosti českých advokátů při takových poradách.
Potřeba mezinárodních styků advokátů jest nesporná a byla již dávno před světovou válkou pociťována a upravována v různých spolcích a svazech advokátních. Také na druhém sjezdu advokátů československých v Brně v květnu a červnu 1925, jehož zúčastnili se jako pozvaní hosté též advokáti polští v čele s předsedou vrchní komory advokátní ve Varšavě JUDr. Sokolovským, advokáti ze spojeného: království Srbsko-Chorvatsko-Slovinského a za advokáty francouzské dr. Légal z Grenoblů, bylo vzpomenuto této: součinnosti ve vzájemných přátelských projevech a přípitcích. Pro: předválečný život právní u nás jest ovšem pochopitelno, že v tehdejším hlavním městě Vídni již od let působil a dosud působí Mezinárodní svaz advokátů (Internationaler Anwaltverband — L’Association internationale des Avocats), který se pričiňuje o to, aby došlo k náležité úpravě mezinárodního styku advokátů v Evropě a Americe za jeho spolupráce. Tento Mezinárodní svaz advokátů ve Vídni, jehož řád- nými členy jsou také advokáti zdejší, usídlení v Praze, Brně, Těšíně, Opavě, Bratislavě, Trenčíně, Užhorodě, ale také v Plzni, Liberci, Olomouci atd., sestavil pro přípravu mezinárodního kongresu advokátů komitét v měsíci dubnu 1926, jehož úkolem bylo, vejíti ve styk se všemi úředními i soukromými organisacemi advokátů v Evropě a vypracovati s delegáty jejich pracovní plán pro stálý mezinárodní kongres advokátů na základě federativním; až do ustavení vlastního sekretariátu komitétem těchto delegáty nabídlo předsednictvo Mezinárodního svazu advokátů ve Vídni svou kancelář a své síly.
Obor působnosti tohoto nového budoucího Mezinárodního kongresu advokátů má si stanoviti kongres sám, při čemž má se přičiniti o následovní úpravu:
1. Mezinárodní pomoc právní budiž zajištěna substitucemi advokátů v úpravě mezistátní.
2. Právní řízení disciplinární proti advokátům buď ve všech státech upraveno pokud možno jednotně.
3. O jednotnou úpravu budiž usilováno i při zákonech, týkajících se mezinárodních právních styků, zvláště ve věcech úvěru, práva obchodního, směnečného atd.
4. Reforma advokacie a soudnictví, aby dosaženo bylo neodvislosti mravní i hmotné a působivé kontroly judikatury takovým úřadem, který by byl naprosto neodvislý od vlády.
5. Oprava odborných časopisů pro kritiku a kontrolu soudnictví národního a mezinárodního v dohodě s národními organisacemi soudcovskými.
Proto vydal tento přípravný komitét svým předsedou JUDr. Markem Ettingrem v dubnu 1926 oběžník členům vídeňského svazu i advokátům okolních států, aby se zúčastnili přípravných prací a aby zahájili součinnost úředních i soukromých organisací advokátních ve svém státě při této přípravné práci.
Po těchto přípravách došlo koncem roku 1926 k poradám ve Vídni, jichž se nezávazně zúčastnili také advokáti českoslovenští ze všech území naší republiky, hájíce a zachovavše si úplnou samostatnost a nezávislost.
Tato nezávazná porada, konaná v místnostech advokátní komory ve Vídni dne 30. a 31. října 1926 — které se zúčastnili advokáti z republiky Rakouské počtem dvaceti, z Uher počtem 22 a z republiky Československé počtem 6 a to za Spolek advokátů československých JUDr. Antonín Klouda z Prahy, za Spolek advokátů německých v Čechách (Verband deutscher Rechtsanwälte in Böhmen) JUDr. Karel Wolf z Prahy, advokáti Ardó Alexander, Fejér Maximilian, Szegö Karol z Bratislavy a Grosschmied z Košic — jednala o otázkách právní pomoci, dvojích daní a poplatků, ověřování a použití listin v cizině, o otázce knih pozemkových, týkajících se nemovitostí ležících za hranicemi nových států, o úpravě cizozemských substitucí a o návrzích stanov pro budoucí mezinárodní svaz advokátů, které vypracovali jednak dr. Marek Ettinger z Vídně a dr. Štěpán Varannai Z Uher. Pro tyto otázky sestaveny přípravné komise a usneseno, aby nejbližší schůze této konference konala se v prosinci 1926 v Bratislavě.
Tak došlo tedy k poradě advokátů různých států středoevropských na území našeho státu dne 26. a 27. února t. r. v Bratislavě s následujícím pořadem:
1. Organisace, stanovy a ustavení stálé konference právních zástupců národních států.
2. Civilní pomoc právní v těchto státech.
3. Opatření proti dvojímu zdanění a dvojím poplatkům.
4. Oprava substitucí advokátních.
5. Používání a volnost listin a spisů notářských.
6. Mezistátní otázky knih pozemkových.
7. Mezinárodní právo vyrovnávací.
8. Doba a místo příštího sjezdu a další opatření.
Přípravné práce pro tento dobrovolný sjezd advokátů středoevropských, Italii v to počítaje, provedl ochotně a obětavě Sväz advokátov na Slovensku v Bratislavě svým předsedou JUDr. Emilem Stodolou, advokátem v Bratislavě, a jeho tamními spolupracovníky.
Dne 25. února t. r. pozval nás předseda slovenského Sväzu advokátov do svého bytu k přípravné poradě, při které projednán za velmi četné účasti a za jeho předsednictví postup při zahájení, jednání, volbách a rokování sjezdovém, což velmi usnadnilo klidný a důstojný průběh sjezdu, ačkoliv i při obou dnech sjezdových bylo třeba dbáti zásadního stanoviska naprosté rovnosti a samostatnosti všech účastníků a jejich národních jazyků. Bylo uvážiti, jaké stanovisko zaujmouti třeba pro úpravu stanov takové stálé konference advokátů, působících v území kdysi jednotném, nyní však rozděleném na řadu samostatných států, obydlených různými národnostmi při nedořešených ještě otázkách poválečného mezinárodního státního práva. Nebyl a není to úkol snadný, ale zajisté bylo by velikou chybou, nezúčastniti se těchto problémů a klidně přihlížeti, jak a co se z tohoto hnutí vytvoří bez nás při mocném vlivu nepředvídatelných otázek právního života v Evropě a při stále rostoucí touze po ulehčení mezi- národních styků a po právní bezpečnosti při stycích a obchodech s příslušníky jiných států. Došli jsme proto k přesvědčení, že se stav advokátní nesmí vyhýbati řešení těchto těžkých otázek, při nichž nejde jen o jeho zájem jako zástupce stran, nýbrž hlavně o rozpětí a zabezpečení obchodních styků obyvatelů naší republiky s cizinou, bez rozdílu, jde-li o státní území s námi sousedící neb o státy vzdálenější.
K poradám o těchto problémech sjelo se koncem února 1927 do Bratislavi celkem na 100 advokátů, hlavně z Rakouska, Uher a naší republiky. Omluvný telegram a pozdrav došel z Polska. Advokáty z království Srbů, Chorvatů a Slovinců zastupoval dr. Steva Adamovič z Nového Sadu. Advokáti z Rumunska a Italie nebyli zastoupeni pro nahodilé překážky.
Sjezd zahájil dne 26. února t. r. předseda Sväzu advokátov na Slovensku JUDr. Emil Stodola v Bratislavě v místnostech tamní Obchodní komory a pozdravil účastníky.
Předsedou této konference advokátů národních států zvolen jednomyslně JUDr. Ladislav Valenta, advokát v Praze, jako předseda Spolku advokátů československých, místopředsedy zvoleni podle předchozí úmluvy rovněž jednomyslně: za advokáty v republice Československé JUDr. Emil Stodola v Bratislavě a JUDr. Arnošt Křiváček v Brně, za republiku Rakouskou advokáti dr. Abel Pavel, president advokátní komory vídeňské a v jeho zastoupení dr. Markus Ettinger, za království SHS advokát dr. Steva Adamovič a za kolegy z Uher dr. János Nyulászi.
Po zahajovacím proslovu předsedově, který uvítal účastníky, zdůraznil samostatnost a rovnost státních území, z nichž sešli se ku poradě advokáti pozvaní z těchto států, počalo jednání, když předseda prohlásil, že každý účastník může při rokování používali svého jazyka, při čemž jak pro projevy předsednictva tak i pro přednesy jiné postaráno jest o zapisovatele a tlumočníky. Předseda dal pak schváliti jednací řád. vypracovaný dr. Emilem Stodolou podle předběžné úřady, jímž stanoveno, že hlasování děje se, bude-li to navrženo, podle států, jichž advokáti jsou přítomni, a že delegáti každého státu mají jen jeden hlas. Návrhy lze jen tehdy pokládali za schválené, byly-li přijaty jednomyslně. — Zvoleny komise pro úpravu stanov »Stálé konference právních zástupců národních států« a komise další pro každou z otázek denního pořadu, aby rokovaly samostatně a aby návrhy své předložily druhého dne odpoledne ke schválení plenem. Komise ty zahájily ihned činnost, každá zvolila si předsedu referenta a zapisovatele. Práce jejich skončeny 27. února t. r., načež sešlo se plné shromáždění, vyslechlo návrhy zpravodajů těchto komisí a dospělo k těmto jednomyslným usnesením :
1. Otázka organisace a stanov stálé konferecence advokátů národních států:
Poněvadž na této konferenci nebyli zúčastněni advokáti všech států středoevropských (scházely státy: polský, rumunský, italský) a poněvadž kolegové přítomní z ostatních národních států nepokládali se oprávněnými, aby jednali o ustavení této nové organisace pro součinnost mezistátní, uznány práce přípravného komitétu i otázka stanov za pouhé Provisorium a komitét pracovní zmocněn, doplniti se do osmi dnů delegáty ostatních států ke konečnému rozluštění těchto otázek, což podle všeho vyžadovati bude doby několika měsíců.
Sdružením advokátů ve všech těchto státech podají účastníci bratislavské konference podrobnou zprávu, sdružení ta rokovati budou o návrzích přípravného výboru a podle usnesení jejich bude se jednati o formě, oboru působnosti a organisaci Stálé mezinárodní konference těchto advokátů. Do akčního a organisačního výboru, který má připraviti ustavující valnou schůzi a určití sídlo stálé konference, mají právní zástupcové jednotlivých států jmenovati do čtyř týdnů po 3 členech a po jednom náhradníku.
2. Usnesení sjezdu v otázkách civilní pomoci právní v těchto státech, dvojího zdanění a dvojích poplatků, o substituci advokátní do ciziny, o používání listin a spisů notářských v druhých státech, o mezistátních otázkách knih pozemkových a o mezinárodním právu vyrovnávacím, budou uveřejněna v nejbližším čísle »České Advokacie« a jsou také zmíněna ve Zprávách Sväzu advokátov na Slovensku v Bratislave č. 3. z 15. marca 1927.
Jsou to usnesení přípravná, o kterých budou komitéty sjezdové dále pracovati, aby příští sjezd, jehož doba a místo nejsou ještě usneseny, mohl se znovu poraditi.
JUDr. Ladislav Valenta.

Citace:

C. S. Grünhut.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1930, svazek/ročník 11, číslo/sešit 2, s. 75-76.