NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8513 —
Č. 8513

Stavební právo (Čechy): 1. Soused není ve stav. řízení oprávněn namítati proti udělenému stavebnímu povolení, že stavebník nebyl oprávněn podati stavební žádost. — II. O rozsahu práva stavebníka podle § 23 stav. ř., žádati na obci postoupení části uličního pozemku. — III. Při posuzování otázky, nastane-li projektovanou stavbou nepřípustné obtěžování sousedstva kouřem, rozhoduje stav, jaký tu je v době řízení o stav. žádosti, nikoli možný stav budoucí. — IV. Soused není legitimován k námitce, že projektovanou stavbou bude ulice znesvářená. — V. Řízení za účelem určení stavební čáry a niveau musí býti provedeno dříve, než se podá žádost za stav. povolení.
(Nález ze dne 21. března 1930 č. 4468.)
Věc: Anežka L. (adv. Dr. Adolf Fragner z Karl. Varů) proti zemskému správnímu výboru v Praze o stavební povolení.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím potvrdil zsv stav. povolení, které obec D. udělila Adolfu J., dnešní zúčastněné straně, k postavení holičské budky na obecním pozemku č. ..., a zamítl námitky, jež st-lka Anežka L. jako sousedka proti tomuto projektu vznesla.
1. Stížnost Anežky L. do tohoto rozhodnutí podaná brojí proti udělenému stav. povolení především námitkou, že Adolf J. nebyl legitimován k podání stav. žádosti, ježto v oné době neměl ještě ani titul k zastavění pozemku, jehož dle stav. povolení měl nabýti teprve uzavřením pachtovní smlouvy s obcí, a pozdější uzavření smlouvy nebylo ještě schváleno dozorčími úřady.
Námitku tuto shledal nss nepřípustnou. Interesentům přísluší ve stav. řízení právo obhajoby pouze v tom směru, aby stavbou, jež neodpovídá ustanovením stav. řádu, nebyly dotčeny jejich zájmy chráněné stav. řádem. Poněvadž sousedům na základě předpisů tohoto řádu nepřísluší nárok na to, aby nikdo nepovolaný v jejich sousedství nestavěl, a s hlediska stav. řádem skutečně chráněných zájmů je lhostejno, kdo o stav. povolení zažádá a je sobě vymůže, musil nss dotčenou námitku stížnosti odmítnouti pro nedostatek legitimace st-lky. Ostatně obec, jež je vlastnicí dotčeného pozemku, stav. žádost spolupodepsala, čímž jasně dala na jevo, že také ona jako vlastnice pozemku souhlasila s tím, aby stav. povolení pro zmíněnou stavbu bylo uděleno. — Č. 8513 —
2. Po stránce formální vytýká stížnost, že stav. komise souhlasila s tím, aby osa budovy otočila se o 90°, a dle toho také byl plán při komisi zběžně opraven, čímž odňata byla st-lce možnost, aby přezkoumala technické předpoklady nové situace, ježto opravený plán nebyl veřejně vyložen. Námitka tato jest bezdůvodná, neboť předpisem § 36 stav. řádu je přímo nařízeno, aby při komisi byly v plánech vyznačeny veškeré změny, které dle výsledku komis, řízení mají v předmětu stavebním býti provedeny. Není tedy vadou, když hned při komisi samé byl plán opraven a nebyl pak již u úřadu k veř. nahlédnutí vyložen, neboť veř. vykládání plánu mimo stav. komisi nepředpisuje stav. řád a že by st-lce při komisi samé bylo odepřeno v opravený plán nahlédnouti, stížnost netvrdí.
3. Ve věci samé uplatňuje st-lka především řadu námitek proti způsobilosti staveniště pro zamýšlenou stavbu, uvádějíc, že a) jde o veř. statek a pozemek silniční, jehož užívání přísluší všem státním občanům, a který proto nesmí jednotlivcem býti zastavěn; b) nebylo provedeno řízení za účelem přeměny pozemku v parcelu stavební, a nebylo také provedeno řízení dle zák. z 25. července 1871 č. 96 ř. z.; c) pozemek, na němž má se stavěti, je pro účely stavební příliš malý; d) st-lka má nárok, aby jí obec svého času postoupila dotčený pozemek do vlastnictví za tím účelem, aby mohla s budovou, kterou hodlá zříditi na svém pozemku, postoupiti až k nové hraniční čáře silnice.
Námitky sub a), b) a c) musil nss odmítnouti jako nepřípustné, neboť námitky ty nebyly při stav. komisi vzneseny, je tedy st-lka s nimi prekludována dle § 35 odst. 2 stav. řádu.
Námitka sub d) uvedená je bezdůvodná. St-lka vznášejíc tuto námitku se domnívá, že má právní nárok na to, aby úřad nepovoloval žádnou stavbu na ploše, kterou st-lka bude moci v základě § 23 stav. řádu od obce požadovati, nastane-li jednou potřeba, aby při budoucí možné novostavbě, přístavbě nebo přestavbě, prováděné na vlastním pozemku, vystoupila podle ustanovené stav. čáry z mezních čar vlastního svého pozemku. Takového nároku však stav. řád nezná. Vlastník pozemku přiléhajícího na ulici, když na něm hodlá stavěti, ovšem může, jsou-li splněny předpoklady § 23 stav. řádu, t. j. nastala-li potřeba, aby se svojí novostavbou, přístavbou nebo přestavbou vystoupil z mezních čar svého pozemku do nové stav. čáry, žádati na obci, aly mu k tomu konci postoupila potřebnou část uličního pozemku, nemůže však domáhati se na obci toho, aby tato v době, kdy není tu jeho konkrétního stav. projektu a kdy proto vůbec není ještě jisto, vzejde-li mu někdy takový nárok, vystříhala se již všeho, čím by mohlo býti ztíženo jeho splnění, kdyby v budoucnosti skutečně nárok takový vznikl. Vzhledem k tomu netřeba se ani zabývati otázkou, zda v daném případě skutečně povolení oné stavby vzhledem k provisornímu charakteru jejímu může míti nějaký nepříznivý vliv na případný budoucí nárok st-lky dle 2. věty § 23 stav. řádu.
4. Stížnost dále vytýká, že úřad s ohledem na provisorní charakter stavby pustil se zřetele veškeré předpisy stav. řádu o stav. a požární bezpečnosti stavby, čímž st-lku mimořádně poškodil. Při tom podotýká — Č. 8513 —
stížnost, že ostatně ve skutečnosti nejde o stavbu provisorní, nýbrž o masivní budovu z cihel, jejíž zdivo je zakotveno v silničním pozemku.
Stížnosti bylo by snad dáti za pravdu tehdy, kdyby úřad skutečně s ohledem na provisorní charakter, který má stavba vůči obci, avšak nikoliv vůči st-lce, dispensoval stavebníka na úkor st-lky od splnění předpisů stav. řádu, které jsou dány k ochraně interesentů. Stížnost tvrdí sice všeobecně, že úřad této nezákonnosti se dopustil, ale není do té míry provedena, aby bylo z ní patrno, které předpisy stav. řádu, dané na ochranu mezujícich sousedů, byly ke škodě st-lky úřadem porušeny a v jakém směru. Toto nedostatečné provedení stížnosti brání nss-u, aby mohl. přezkoumati důvodnost uvedené námitky a musil ji proto odmítnouti (§ 18 zák. o ss).
5. Dále namítá stížnost, že sousední nemovitost st-lky bude trpěti kouřem, plyny a sazemi, a že úřad nezjistil nestranným znalcem nebezpečí, jež v tom směru st-lce ze stav. objektu hrozí. I když se zřetelem k ustanovení § 85 posl. odst. stav. řádu se připustí, že námitka tato je dostatečně konkretisována, musila přece býti zamítnuta jako bezdůvodná. Žal. úřad zcela právem odepřel vyhověti této námitce z důvodu, že ani obchodní zahradnictví ani dům, jejichž ochrany před účinky kouře, sazí a plynů z nově postaveného domku st-lka se domáhá, dosud neexistují a nemohou tedy býti obtěžovány a poškozovány. Neboť při posuzování otázky, nastane-li nepřípustné obtěžování sousedstva kouřem, je rozhodný stav, jaký je tu v době řízení o stav. žádosti, nikoliv nějaký možný snad stav budoucí.
6. Námitku, týkající se znešvaření ulice projektovanou stavbou, musil nss odmítnouti jako nepřípustnou, neboť splnění požadavků krasocitu při provádění konkrétního stav. projektu není stav. řádem chráněným zájmem nebo právem sousedským, nýbrž jest povinností uloženou stavebníku resp. stav. úřadu výlučně v zájmu veřejném.
7. Důvodnou však shledal nss stížnost, pokud vytýká, že nebylo provedeno řízení za účelem určení stav. čáry a niveau. Žal. úřad na stejnou námitku v řízení správním vznesenou odpověděl, že stav. čára byla určena podmínkou č. 1 stav. povolení, kterou bylo stanoveno, že průčelní čára má vésti v kolmé vzdálenosti 15 m od zahradní zdi domků »Selbsthilfe« a že rovinná výška sice určena nebyla, ale je zřejmo, že platí v tom směru úroveň přilehlé silnice. Výrok tento shledal nss nezákonným, neboť dle § 18 stav. řádu jest o sdělení případně určení stav. čáry a niveau zakročiti dříve, než se podá žádost o stav. povolení, a nutno také již dříve žádost tu vyříditi, neboť v plánu, který stav. úřadu při žádosti za schválení konkrétního stav. projektu jest předložiti, mají již býti vkresleny určené stav. čáry a výšky rovinné (§ 20 stav. řádu). Z toho patrno, že není přípustno, aby určení stav. čáry a niveau bylo kumulováno s řízením o schválení konkrétního stav. projektu. Obecní úřad nebyl ani příslušným ve stav. konsensu určiti stav. čáru, neboť určení to je dle § 131 bodu 2 stav. řádu vyhraženo obecnímu zastupitelstvu. Nelze také říci, že i bez zvláštního určení rovinné výšky platí — Č. 8514 —
pro stavbu úroveň přilehlé silnice, neboť pro takové usuzování není ve stav. řádu podkladu. Komise stála ostatně na stanovisku, že niveau stavby má býti ve stejné výši jako je budka Marie W., která leží 30 cm nad korunou silničního tělesa. — —

Citace:

č. 8513. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 571-574.