NPD documents search: Váž. civ., 9 (1927), sv. 2

— Čís. 7530 —
Čís. 7530.

Vymáhající věřitel nepožívá ochrany důvěry ve veřejné knihy, pokud jde o nabytí exekučního nadzástavního práva na hypotekárních pohledávkách.
(Rozh. ze dne 18. listopadu 1927, Rv I 355/27.)
Žalobce maje proti Anně H-ové vykonatelnou pohledávku 3 400 Kč s příslušenstvím, vymohl si pro tuto pohledávku exekuci zabavením pohledávky Anny H-ové, váznoucí na nemovitostech vl. č. 31 a 124 v K. na základě dluhopisu ze dne 30. ledna 1920 ve výši 5 000 Kč, a dal si tuto pohledávku přikázati k vybrání (§§ 320 až 323 ex. ř.). Na základě tohoto — Čís. 7530 —
přikázání domáhal se žalobou, o niž tu jde, na žalovaných jako hypotekárních dlužnících, by mu jeho pohledávku zaplatili. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, odvolací soud uznal podle žaloby, vycházeje z názoru, že žalobní nárok jest oprávněn, protože žalobce byl, zabavuje pohledávku Anny H-ové, ohledně této pohledávky v důvěře v pozemkovou knihu.
Nejvyšší soud k dovolání žalovaných změnil rozsudky nižších soudů v ten rozum, že jsou žalované jako hypotekárni dlužnice povinny do 14 dní pod následky exekuce na nemovitosti zapsané ve vl. čís. 31 a na polovinu nemovitosti vl. čís. 124 pozemkové knihy obce K. zaplatiti žalobci rukou společnou a nerozdílnou 500 Kč, jinak žalobu zamítl.
Důvody:
Pokud žalované napadají zjištění odvolacího soudu, podle něhož pohledávka Anny H-ové, kterou žalobce zabavil, si dal přikázati k vybrání a v tomto sporu vymáhá, činila v době zřízení dluhopisu ze dne 30. ledna 1920, na jehož základě byla pro Annu H-ovou vložena na nemovitostech vl. čís. 31 a 124 v K. pohledávka ve výši 5 000 Kč, 500 Kč a pokud žalované v dovoláních dokazují, že v době vystavení dluhopisu Anna H-ová neměla za Marii H-ovou vůbec žádné pohledávky, neprovádí žalované žádného z dovolacích důvodů v § 503 c. ř. s. výčetmo uvedených, nýbrž brojí proti hodnocení průvodů odvolacím soudem, což v dovolání není přípustno a musily dotyčné vývody dovolání zůstati bez povšimnutí. Ohledně dovolacího důvodu čís. 4 § 503 c. ř. s. nelze dovoláním upříti částečné oprávnění. Nelze sdíleti názor odvolacího soudu o ochraně důvěry v knihy veřejné, ježto jde o vymáhajícího věřitele a o nabytí nadzástavního práva v exekuci. Otázkou důvěry v knihy veřejné při exekučním nabytí práva nadzástavního na hypotekární pohledávce zabýval se bývalý nejvyšší soud ve Vídni v plenissimárním rozhodnutí ze dne 13. ledna 1909 Rv V 2049/8, kniha jud. čís. 188, uveřejněném ve sbírce úřední pod čís. 1149, ve sbírce Gl. U. čís. 4499 a z důvodů v tomto rozhodnutí zevrubně uvedených dovodil, že vymáhající věřitel co se týče nabytí exekučního práva nadzástavního na hypotekárních pohledávkách ochrany důvěry v knihy veřejné nepožívá. Na dotyčné důvody uvedeného judikátu se poukazuje. Stanovisko toto jest v praksi zachováváno (srovnej sb. n. s. čís. 4956, 5153) a jest též naukou sdíleno (na příklad Neumann: Komentář k ex. ř. u § 320 ex. ř., Ehrenzweig: System des österreichischen allgemeinen Privatrechtes I. Band 2te Hälfte str. 463 a 466 a násl.). Odchýliti se od uvedeného stanoviska není v projednávaném případě důvodu. Podle toho tedy, protože pohledávka Anny H-ové z dluhopisu ze dne 30. ledna 1920 činila podle zjištění odvolacího soudu (§ 504 c. ř. s.) toliko 500 Kč a žalobce podle uvedeného judikátu mohl jen v této výši pohledávku Anny H-ové zabaviti a může ji podle § 308 ex. ř. jakožto příkazník Anny H-ové (srovnej jud. čís. 188) jen do této výše s příslušenstvím vymáhati, pochybil odvolací soud, přiznav žalobci — Čís. 7531 —
nárok na zaplacení ve vyšší částce, totiž ve výši celé jeho pohledávky 3 400 Kč s příslušnými úroky a útratami a nikoli jen ve výši 500 Kč s případnými úroky. Naproti tomu neprávem se domáhají žalované zamítnutí žalobního nároku vůbec.

Citace:

č. 7530. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 541-543.