NPD documents search: Váž. tr., 19 (1937)

Č. 9880.

Známky: * Slova obsahující popisný údaj o vlastnosti (tvaru) určitého zboží, nejsou již z tohoto důvodu vyloučena ze zápisu jako známky (§ 1 známk. novely z r. 1895) pro zboží jiné, byť i stejného druhu, nemající však právě vlastnosti (tvaru) těmito slovy vyjádřené.
(Nález ze dne 6. května 1932 č. 7231.)
Prejudikatura: Boh. A 1853/23, 4381/25.
Věc: Bratří P. a spol. v T. (adv. Dr. Richard Wertheimer z Prahy) proti ministerstvu obchodu (za spolužal. firmu J. F. synové, akc. spol. v Linci, adv. dr. Kar. Fuchs z Prahy) o ochrannou známku.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost. . . .
Důvody: Podle spisů správních je pro firmu »Heinrich F. Söhne A. G.« v Linci — dnes spolužalovanou — zapsána od 8. května 1905, resp. od 26. března 1927 pro náhražky kávových výrobků známka č. 26411/Praha, pozůstávající ze slova »Perlovka«. Pro firmu Bratří P. a spol. v T. — dnešní st-lku — byla 18. dubna 1926 zapsána u obch. komory v Brně pro sladovou kávu žitnou a ječnou pod č. 3259 kombinovaná známka, obsahující mimo jiné slovní text »Moravská perlová žitná sladová káva«, z něhož slovo »perlová« je provedeno nápadnými bílými písmenami velké abecedy v oválném červeném poli, orámovaném modrým ornamentem.
Žalobou de pres. 15. června 1927 domáhala se firma »Heinrich F. Söhne A. G.« ukazujíc na prioritu své známky č. 26411/Praha a na to, že tato známka i známka stěžující si strany č. 3259/Brno jsou zapsány pro stejný druh zboží, výmazu známky posléz uvedené z důvodu zaměnitelné podobnosti ve smyslu § 3 známk. novely z r. 1895 se známkou č. 26411/Praha, dovozujíc, že slova »perlovka« a »perlová« obyčejným kupcem mohou býti zaměněny.
V námitkách nepopřela st-lka prioritu známek spolužalované strany a připustila výslovně, že jsou obě známky zapsány pro stejný druh zboží, popřela však jejich zaměnitelnou podobnost, tvrdíc, že v této otázce nemůže přicházeti v úvahu slovo »perlová«, obsažené v její známce, ježto jest v obchodě obecně obvyklé k označení určitých druhů zboží, t. j. kávy, resp. že označuje způsob výroby nebo vlastnost tohoto zboží. Nemůže proto slovo to býti podle ustanovení § 3 č. 3. známk. zák. z roku 1890, resp. podle § 1 známk. novely z r. 1895 monopolisováno žádnou firmou k označení kávy nebo zboží stejného druhu jako na př. náhražek kávových výrobků. V dalším obsahu svých námitek učinila pak stěžující si firma návrh na výmaz známky strany spolužalované č. 26411/Praha, tvrdíc, že ani toto slovo z důvodů právě podaných není registrace schopno. — Ve vyjádření k tomuto podání popřela spolužalovaná strana jmenovitě, že slovo »perlová« obsažené ve známce st-lky je volným nebo popisným označením pro zrnkovou kávu, tím méně pro kávové náhražky, a že tyto a káva jsou zbožím stejného druhu. — Č. 9880 —
Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad návrh st-lky na výmaz známky č. 26411/Praha, uznal však zápis známky č. 3259/Brno neúčinným, nařídil jeho výmaz a uložil st-lce povinnost k náhradě útrat sporu. Toto své rozhodnutí opřel úřad o zjištění, že slovem »perlová« ve známce st-lky je založena zaměnitelná podobnost ve smyslu § 3 známk. novely z r. 1895 se slovem »perlovka«, tvořícím známku spolužalované strany č. 26411/Praha, požívající priority a zapsané pro stejný druh zboží. Zabývaje se pak námitkami st-lky, dospěl žal. úřad na podkladě uvážení výsledků šetření, konaného v zúčastněných kruzích obchodních k závěru, že slova »perlovka« a »perlová« i pro kávu zrnkovou nelze považovati ani za t. zv. značku volnou ve smyslu § 3 č. 3 známk. zák. ani za slova nedistinktivní podle § 1 cit. zák., že však jsou slova ta pro toto zboží údajem popisným ve smyslu § 1 známkové novely z r. 1895 ukazujícím na jeho tvar. Proti tomu však popřelo min. obch. popisný charakter těchto slov pro náhražky kávových výrobků; sladovou a ječnou kávu, ježto neukazují na tvar tohoto zboží přes to, že připustilo, že tyto výrobky jsou zbožím stejného druhu s kávou zrnkovou. K tomuto závěru dospěl žal. úřad v podstatě na podkladě názoru, že zásadu § 7 známk. zák., který rozšiřuje známkovou ochranu na zboží stejnorodé, není možno aplikovati na zákazy registrace (§ 1, § 3 známk. zák., § 1 známk. novely), které jsou povahy výjimečné a musejí býti proto vykládány restriktivně. K tomu podotkl žal. úřad ještě, že ve smyslu § 7 známk. zák. by mohlo býti slovo »Warengattungen« vyloženo úže jako druh, kdežto slovo »Gleichartigkeit« jako nadřízený pojem: stejný rod.
Z vylíčeného skutkového základu daného případu je patrno, že žal. úřad vycházel po skutkové stránce z tohoto zjištění:
Náhražky kávových výrobků a sladová káva žitná a ječná je zboží stejného druhu. Náhražky kávových výrobků, sladová káva žitná a ječná na straně jedné a zrnková káva na straně druhé je rovněž zboží stejného druhu. Známka č. 26411/Praha má časovou prioritu před známkou č. 3259/Brno a obě známky jsou si zaměnitelně podobny slovy »perlovka« a »perlová«. Správnost těchto skutkových zjištění není brána v odpor a jest jimi tudíž nss ve smyslu § 6 odst. 1 zák. o ss při svém rozhodování vázán. Další zjištění, z něhož žal. úřad vychází, jest, že slova »perlovka« a »perlová« jsou popisným údajem pro zrnkovou kávu ve smyslu § 1 známk. novely, ukazujícím na tvar, t. j. na vlastnost určitého druhu zrnkové kávy. Ani toto zjištění není bráno v daném případě v pochybnost. Konečně zakládá se nař. rozhodnutí na zjištění, že právě uvedená slova »perlovka« a »perlová« nejsou popisným údajem toho druhu ani pro náhražky kávových výrobků ani pro sladovou kávu žitnou a ječnou, ježto na vlastnost, t. j. na tvar tohoto zboží neukazují. V té příčině vycházel žal. úřad konkretně z názoru, že slovo obsahující údaj o tvaru, t. j. o vlastnosti individuelně určeného zboží, a vyloučené proto ze zápisu jako známka pro toto zboží, není proto neregistrovatelné jako známka pro rovněž individuelně určené zboží stejného druhu, které však tuto vlastnost, t. j. tvar nemá. Proti tomu brojí stížnost, tvrdíc pravý opak. — Č. 9880 —
O stížnosti nss uvážil:
Podle předpisu § 1 známk. novely z r. 1895 jsou ze zápisu jako známky vyloučeny značky zboží, které obsahují výhradně údaje o místu, době, způsobu výroby, o vlastnostech, ceně, množství nebo váze zboží. Zabývaje se výkladem tohoto ustanovení, zaujal nss ve své judikatuře (srovn. na př. Boh. A 1853/23) právní stanovisko, že pro zjištění, zdali konkretně zvolené slovo se nepříčí zákazu § 1 známk. novely z r. 1895, jest rozhodno, není-li podle obyčejného svého filologického významu určeno nebo není-li alespoň fakticky užíváno k popisu výrobků nebo zboží. V dalším nál. Boh. A 2383/23 vyslovil pak nss, že otázku, co je údajem vlastnosti v § 1 známk. novely z roku 1895, jest posuzovati s hlediska konsumenta a jest za takový údaj pokládati jen označení, v němž konsument podle obyčejného způsobu pojímání bude skutečně spatřovati údaj vlastnosti toho kterého zboží. Z toho plyne, že na slovo za známku zvolené i když obsahuje údaj, který in abstracto může býti pojímán jako údaj popisný, nedopadá zákaz obsažený v § 1 známk. novely z r. 1895, jestliže lze logicky usouditi, že slovo toto nevyvolá v mysli průměrného konsumenta dojem, že vyjadřuje údaj o vlastnosti zboží, které je jím jako známkou označováno. Je-li tedy zjištěno, že zboží chráněné jest tak individualisováno, že průměrný konsument při obvyklém pojímání nebude slovo určené za známku považovati za údaj vlastnosti tohoto zboží, pak nelze slovo to z ochrany vyloučiti ani tehdy, jestliže slovo to obsahuje údaj, který by při zboží jiném mohl býti pojímán jako údaj, který by při zboží jiném mohl býti pojímán jako údaj o vlastnosti tohoto jiného zboží. Že při tom nemá významu okolnost, že toto jiné zboží individuelně jinak určité jest zbožím stejného druhu se zbožím chráněným, tomu svědčí jak gramatický výklad zákona, jenž užívá striktně slova zboží a nikoliv slova »stejný druh zboží«, tak i úvaha, že pojem »stejný druh zboží« byl zákonodárci znám (srov. §§ 3, 4 a 7 známk. novely) a že neužil-li ho v § 1 známk. novely, stalo se tak úmyslně. Tento závěr souhlasí v podstatě s výkladem, který dal nss slovům »zboží stejného druhu« v nál. Boh. A 4381/25 v ten smysl, že za zboží takové je považovati zboží do té míry příbuzné, že označováno známkou stejnou nebo podobnou může vzbuditi v konsumentu dojem, že pochází z téhož podniku. Takto široce vymezený význam slova »zboží stejného druhu« nepřipouští dojista pochybnost o tom, že jednotlivé zboží stejného druhu může se lišiti určitými svými vlastnostmi, na př. tvarem, a odporovalo by zřejmě smyslu a duchu zákona, aby údaj, jsoucí v souvislosti s tvarem určitého zboží a proto pro toto zboží jako popisný údaj vlastnosti za známku nepřípustný, byl vyloučen jen proto ze zápisu jako známka i pro zboží stejného druhu, nemajícího však notoricky nebo zjištěně právě tento tvar.
Jestliže tudíž žal. úřad vycházel konkretně ze zjištění stížností neotřeseného, že zboží chráněné střetnuvšími se známkami, t. j. náhražky kávových výrobků a sladová káva žitná a ječná nemá tvar, který slova »perlovka« nebo »perlová« popisně postihují a nevyhověl-li proto žádání st-lky o uznání těchto slov za nezpůsobilá k zápisu ve smyslu § 1 známk. novely z r. 1895, opřenému jedině o zjištění, že slova ta nutno považovati za popisná ve vztahu ke zboží stejného druhu, t. j. k určitému druhu kávy zrnkové, nejednal proti zákonu a je stížnost snažící se dovoditi opak, bezdůvodná.

Citace:

č. 9880. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 909-912.