Č. 2919.

Dávka z přírůstku hodnoty: * Nebyla-li strana ve vyzvání k předložení přiznání k dávce z přírůstku hodnoty upozorněna, že pod následky prekluse přípočty musí hned při přiznání hodnověrně prokázati, nenastává proti zciziteli, který přípočty namítal, prekluse dle § 16, odst. 2 dávk. řádu č. 545 ai 20, a může zcizitel onen přípočty dodatečně prokázati.
Důkaz ten může býti proveden každým průvodem dle všeobecných zásad administrativního řízení přípustným, nikoli pouze listinami.
(Nález ze dne 28. listopadu 1923 č. 20 2701).
Věc: Vilém a Rosa G. v H. J. proti zemskému správnímu výboru v Praze o dávku z přírůstku hodnoty.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro vady řízení.
Důvody: Při vyměření dávky z přírůstku hodnoty z převodu nemovitosti zapsané v knihovní vložce č. — v J. kupní smlouvou z 9. října 1920 zcizené, nebyl vzat zřetel k nákladům st-li ve smyslu § 8 dávk. řádu z r. 1920 jako přípočty v přiznání k dávce z přírůstku hodnoty přihlášeným.
Žal. úřad zamítaje odvolání dovolal se § 16, odst. 2 d. ř. z 23. září 1920 č. 545 Sb., dle něhož jest uplatňované náklady již v přiznání k dávce uvésti a hodnověrně prokázati.
Nss o stížnosti uvážil toto:
Dávkový řád z r. 1920 ustanovuje v § 16, odst. 2, že okolnosti, na základě kterých se činí při vyměřování dávky nárok na výhody (přípočty a pod.) jest v přiznání uvésti a hodnověrně prokázati, jinak k nim při vyměřování dávky nebude přihlíženo.
Podmínkou této prekluse jest dle § 16, odst. 1, aby strana byla k podání přiznání vyzvána a aby byla upozorněna na následky, nevyhovili vyzvání tomu.
Nss neshledal, že prekluse úřadem vyslovená jest odůvodněna.
Výměrem zemského inspektorátu z 13. června 1921 byli zcizitelé tiskopisem v řeči německé vyzváni, aby pod následkem prekluse v přiznání uvedli skutečnosti, na základě kterých při vyměření dávky činí nárok na výhody (přípočty a pod.), jinak při vyměření dávky na ně nebude hleděno. Ve vyzvání tom není však uvedeno, že st-lé pod týmiž následky mají také skutečnosti uvedené hodnověrně prokázati. Neprávem byla proto vyslovena nař. prekluse, ježto straně nebylo pod touto sankcí uloženo, aby s přiznáním zároveň předložila účty a případné doklady o uplatňovaných přípočtech.
Musí proto zciziteli býti vyhrazena možnost, aby výši nákladů ve smyslu § 8 č. 1 dávk. řádu prokázal kterýmkoli průvodem, jehož dle všeobecných zásad správního řízení lze použíti.
Řízení, jímž správní úřad dospěl k nař. rozhodnutí, trpí tedy podstatnými vadami, pročež je bylo zrušiti.

Stejně nález z téhož dne č. 20 269.

Citace:

č. 2919. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 1082-1083.