Byl-li soudem prvé stolice povolen k zajištění berních nedoplatků záznam práva zástavního podle čl. III. uvoz. zák. k ex. ř. a usnesení toto bylo potvrzeno druhou stolicí, není mimořádný revisní rekurs přípustným. Příspěvek k čl. III. uvoz. zák. k ex. ř., § 78 ex. ř. a § 528 с. ř. s.

Mimořádný revisní rekurs soud prvé stolice vrátil jako nepřípustný podle §u 130 knih. zák.
K rekursu zrušil soud stolice druhé toto usnesení a uložil soudu pivé stolice, aby o revisní stížnosti podle zákona dále jednal, v úvaze, že jde o knihovní zápis, povolený v řízení upraveném zvláštními zákonnými předpisy, totiž dvor. dekrety z 18. 9. 1736 č. 577 Sb. z. s. a ze dne 24. 10. 1806 č. 789 Sb. z. s., dekretem dvorské komory ze dne 11. 4. 1848 č. 1134 Sb. z. s. ve spojení s čl. III. úvod. zákona k ex. řádu, pro které jest použíti všeobecného předpisu §u 16 nesporného patentu.
Nejvyšší soud, jemuž byly pak spisy předloženy k rozhodnutí, dovolací rekurs odmítl z těchto důvodů:
Jde o opatření za účelem zajištění berních nedoplatků po rozumu zvláštních předpisů jmenovaných v rozhodnutí soudu stolice druhé.
Podle 2. odstavce čl. III. uvoz. zák. k ex. ř. šetřiti jest předpisů řádu exekučního, pokud podle těchto předpisů má platnost soudní řízení.
Platí tu proto i předpis §u 78 ex. ř. a §u 528 c. ř. s., podle nichž dovolací rekurs db souhlasných rozhodnutí nižších soudů není přípustným.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 6. října 1925 R I 690/25.
Dr. Grešl.

Citace:

Byl-li soudem prvé stolice povolen. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1926, svazek/ročník 65, číslo/sešit 1, s. 38-38.