Čís. 8204. Jde-li o vydání peněz, složených poddlužníkem podle § 307 ex. ř. na soudě, jest přihlížeti též k nároku, který byl vznesen na složené peníze z důvodu postupu pohledávky. Je-li postup sporným, jest postupníka poukázati na pořad práva. (Rozh. ze dne 2. srpna 1928, R I 559/28.) Vymáhající věřitel vedl exekuci zabavením a přikázáním k vybrání pohledávky dlužníkovy za obcí Ch. Soud prvé stolice přikázal pohledávku k vybrání inž. W-ovi, ježto prý mu byla dlužníkem postoupena před zabavením. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a přikázal prvému soudu, by vyčkaje pravomoci, bez ohledu na přihlášku inž. W-a přikázal pohledávku vymáhajícímu věřiteli. Nejvyšší soud vyhověl dovolacímu rekursu a změnil napadené usnesení v ten rozum, že se exekučnímu soudu ukládá, by vymáhající věřitelce její přihlášenou vykonatelnou pohledávku s příslušenstvím přikázal z hotovosti městskou obcí Ch. jakožto poddlužnicí k soudu složené a že se postupník inženýr W. se svým odporem proti přikázání této pohledávky poukazuje na pořad práva. Důvody: Rekursní soud nemá sice pravdu, když v odůvodnění napadeného usnesení praví, že v tomto případě nebylo podnětu k tomu, by ustanoven byl rok podle § 307 ex. ř. a by bylo postupováno podle § 285—287 ex. ř., ježto na zabavenou pohledávku kromě zástavního práva vymáhající věřitelky nebylo uplatněno jinaké soudcovské zákonné ani smluvní právo zástavní. Jak Nejvyšší soud již v četných rozhodnutích (viz zejména čís. sb. 2802 a 7452) vyslovil, dlužno, jde-li o vydání dluhu poddlužníkem podle § 307 ex. ř. k soudu složeného, přihlížeti též k nároku, který vznesen byl na složené peníze z důvodu postupu pohledávky, ježto § 307 ex. ř. v té příčině nerozeznává a složené peníze jest rozvrhnouti podle zásad §§ 283—287 ex. ř. Postup exekučního soudu vyhovuje tedy v té příčině zákonu. Jinak jest tomu co do věcného obsahu jeho usnesení a soud rekursní, nerozhodnuv sám ve věci, vším právem zrušil usnesení to pokud jím byla hotovost u soudu složená přes odpor vymáhající věřitelky prostě přikázána inženýru W-ovi, ježto exekuční soud podle listinných dokladů při rozvrhovém roku předložených má za prokázáno, že zabavená pohledávka byla dlužníkem tomuto účastníku postoupena dříve, než ji vymáhající věřitelka zabavila pro svou vykonatelnou pohledávku. Podle exekučních spisů, k nimž bylo exekučnímu soudu při rozvrhu přihlížeti, nabyla na pohledávce té soudcovského práva zástavního v prvním pořadí vymáhající věřitelka pro svou vykonatelnou pohledávku a její nárok na uspokojení ze složené hotovosti mohl býti zvrácen jen, když by inženýr W. prokázal, že zabavená pohledávka dlužníka nebyla v době zabavení již jeho majetkem, byvši předtím postoupena jemu, a že tedy exekuce provedená vymáhající věřitelkou z příčiny tohoto jeho práva byla nepřípustna podle § 37 ex. ř. Vymáhající věřitelka tuto okolnost popřela, vznesši při rozvrhovém roku odpor proti nároku inženýra W-a na přikázání hotovosti u soudu složené ze shora naznačeného důvodu. Nárok postupníka střetnuvší se s nárokem vymáhající věřitelky jest tedy závislým na tom, by byla zjištěna především sporná okolnost postupu, což se státi může jen pořadem práva. Soud exekuční pochybil, rozhodnuv při tomto rozporu práv již na základě rozvrhového jednání v ten rozum, že přijal tvrzený postup za prokázaný a složenou hotovost přikázal postupníku, místo aby, jak se podle zákona slušelo, ze složené hotovosti přikázal vymáhající věřitelce jí přihlášenou vykonatelnou pohledávku, postupníka však s jeho odporem proti tomu odkázal podle § 231 ex. ř. na pořad práva. Soud rekursní nepochybil tedy, uloživ ve svém usnesení exekučnímu soudu, by přikázal ze složené hotovosti vymáhající věřitelce její přihlášenou vykonatelnou pohledávku, a bylo dovolacímu rekursu vyhověti jen potud, že dlužno tento příkaz doplniti tím, že se postupník inženýr W. poukazuje na pořad práva.