NPD documents search: Váž. tr., 13 (1931)

Čís. 4117.

Porušení předpisu § 265 tr. ř. tím, že ho soud neprávem použil, nebo že ho opomenul použíti, jest zmatkem čís. 11 § 281 tr. ř. (vykročením z trestní pravomoci); byl-li rozsudek v tomto směru napaden státním zastupitelstvím odvoláním, lze po případě vyříditi tento opravný prostředek jako zmateční stížnost.
Není-li právně možné jednotně vyříditi sbíhající se trestné činy, an byl cizí státní příslušník souzen československým soudem jen pro trestné činy spáchané na zdejším státním území, nelze přihlížeti při výměře trestu k trestu uloženému rozsudkem v cizině, třebaže byly ony činy spáchány před vynesením tohoto rozsudku.
(Rozh. ze dne 26. března 1931, Zm I 904/30.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení odvolání, správně zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. září 1930, pokud jím obžalovaný, byv uznán vinným zločinem krádeže podle §§ 171, 174 II a), c), 176 II a) tr. zák., byl odsouzen podle první věty § 178 tr. zák. použitím § 265 tr. ř. k dodatkovému trestu těžkého žaláře na dva měsíce, zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu a odsoudil obžalovaného podle druhé věty § 178 tr. zák. do těžkého žaláře na 13 (třináct) měsíců.
Důvody:
Rozsudkem krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. října 1930 byl obžalovaný uznán vinným zločinem krádeže podle §§ 171, 174 II a), c), 176 II a) tr. zák., který spáchal dne 11. ledna 1929 v Českých Budějovicích. Před tím byl obžalovaný odsouzen pro jiný zločin (krádeže) dne 27. července 1929 krajským soudem trestním ve Vídni I do těžkého žaláře na dvě léta. Krajský soud v Českých Budějovicích při výměře trestu hleděl podle § 265 tr. ř. k trestu uloženému zemským trestním soudem vídeňským, a vyměřil obžalovanému jen dodatkový trest těžkého žaláře dvou měsíců. Státní zastupitelství napadá tento rozsudek opravným prostředkem odvolání, spisy však byly předloženy nejvyššímu soudu k rozhodnutí o zmateční stížnosti na poukaz vrchního soudu, který v ohlášeném i v provedeném odvolání shledává uplatňování zmatečnosti podle § 281 čís. 11 tr. ř. Již rozhodnutím n. s. sb. čís. 3117 bylo vysloveno, že porušení předpisu § 265 tr. ř. ať tím, že ho soud neprávem použil, nebo že opomenul ho použíti, jest zmatečností vykročení z trestní pravomoci podle § 281 čís. 11 tr. ř., a jest takovou vadu vytýkati zmateční stížností, nikoliv odvoláním; stačí poukázati na důvody tam obsažené. Tu jest však rozhodnouti dvojí: zda jest opravný prostředek státního zastupitelství zmateční stížností včas podanou, a zda výtka nesprávného použití § 265 tr. ř. jest oprávněna. Zrušovací soud již opětně měl příležitost vysloviti potřebu blahovolnějšího posuzování opravných prostředků co do způsobu jejich zevního označení, ať jsou podány úřadem veřejné obžaloby neb obžalovaným (jeho právním zástupcem). Nezáleží, jak jest opravný prostředek pojmenován, rozhoduje, co uplatňuje svým obsahem. Státní zastupitelství opovědělo v souzeném případě včas proti rozsudku odvolání co do trestu, výslovně však již v opovězeném odvolání poukázalo k tomu, že bylo neprávem použito § 265 tr. ř., a jest v něm uvedeno rozhodnutí víd. nejv. soudu čís. 3122. Tím jest nepochybno, že již při opovědi opravného prostředku mělo státní zastupitelství na mysli nesprávnost výměry trestu hledíc k trestu uloženému soudem ciziny, jak uplatňuje rovněž v písemném provedení opravného prostředku. Není proto překážky, by opravný prostředek státního zastupitelství nebyl posuzován za včas opovězenou a provedenou zmateční stížnost, doličující výtku podle § 281 čís. 11 tr. ř.
Tato zmateční stížnost jest odůvodněna. Předpis § 265 tr. ř. jest jen důsledkem ustanovení §§ 34 a 35 tr. zák. (§ 267 tr. zák.) a § 56 tr. ř., a jest ho použíti, nelze-li soudu zároveň jednati o všech trestných činech pachatelových. Obžalovaný není československým státním příslušníkem, a byl československým soudem souzen jen pro trestné činy, spáchané na zdejším státním území (§ 37 tr. zák.). Krajský soud v Českých Budějovicích nebyl by oprávněn podle zásad hmotného práva souditi ho i pro jiné krádeže než pro ty, kterých se tu dopustil, a vynésti rozsudek o těch činech, pro které byl odsouzen zemským trestním soudem ve Vídni. Nebylo-li však právně možné i jednotně vyříditi sbíhající se trestné činy pachatelovy, nebylo ani důvodu přihlížeti při vyměřování trestu k trestu uloženému rozsudkem v cizině, třebaže rozsudek zmateční stížností napadený uznával obžalovaného vinným trestným činem spáchaným před vynesením rozsudku u zemského trestního soudu ve Vídni. Poněvadž nalézací soud mylně posuzoval nově vyměřovaný trest jen jako dodatkový trest k trestu jinde pachateli uloženému a použil tak neprávem předpisu § 265 tr. ř., vykročil ze své moci trestní; bylo proto zrušiti rozsudek jako zmatečný podle § 281 čís. 11 tr. ř. ve výroku o trestu a vyměřiti znovu přiměřený trest.

Citace:

č. 4117. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 182-183.