Prof. Ludwig Spiegel (1864—1926) Zemřel 15. srpna t. r. v Mariánských Lázních ve věku 62 let. Německá věda právní ztrácí v něm zdatného odborníka v právu ústavním a správním, kteréžto discipliny zastupoval zesnulý na německé právnické fakultě v Praze. V jeho osobě ztrácejí však Němci v Československé republice neméně zdatného politika a pracovníka na poli národním. Spiegel, ač židovského původu, byl výraznou individualitou nacionálně německy založenou, jež svoji bohatou erudici právníka dávala do služeb boje za práva němectví, zejména po převratu, kdy Spiegel jako člen našeho prvního voleného senátu zasahoval do aktivní politiky v republice. Jako příslušník demokraticko-svobodomyslné strany byl snad nejlepším představitelem našeho německého liberalismu, jenž věcností své kritiky nacházel vždy sluchu v českém táboře, zejména v právním výboru senátu. Při parlamentních volbách r. 1925 vlivem přesunů v německém táboře nemohla se početně slabá německá demokratická skupina postaviti do voleb, což znamenalo i konec aktivní politiky Spieglovy. Přes to zůstal dále veřejné činným a pracoval publicisticky v témže duchu jako dříve v aktivní politice. Z posledrí doby je známa zejména jeho ostrá kritika jazykových nařízení, v níž — stejně jako v jiných svých kritických názorech — uplatňoval svůj důsledný »právní fanatismus« (jak to nazval »Prager Tagblatt«), s kteréhožto hlediska jevilo se mu nutným, aby všechna nařízení a zákony shodovaly se do písmenky s rámcovými zákony ústavními. V tomto směru jeho positivně-právní kritika našeho zákonodárství, rychle, a tudíž mnohdy i povrchně pracujícího, nacházela vždy znova hojně látky k výtkám a ostrému odsuzován, kterážto činnost uchránila Spieglovi nepochybnou pověst co Němce národně cítícího i v očích antisemitského studentstva, jež poprvé učinilo při Spieglovi výjimku a při letošní jeho volbě za rektora zdrželo se všeho odporu. Opravdivosti a liberálnosti snah Spieglových, zejména jeho usilováni o národnostní autonomii v republice, ani odpůrci z českého tábora nebyli by mohli upříti vysokého mravního posvěcení, kdyby jen tato činnost a názory zesnulého »fanatika práva« nepočínaly se tak neodbytně teprve datem roku 1918. Před tímto rokem nečteme nikde v análech jeho jména jako bojovníka za liberalismus a národnostní uspořádání státu proti »centralistickému oktroji«.
L. Spiegel narodil se r. 1864 v Rychnově nad Kněžnou jako syn advokáta a pozdějšího notáře pražského. Studoval na novoměstském gymnasiu v Praze, r. 1887 dosáhl diplomu doktorského rovněž na universitě pražské, načež vstoupil do služeb finanční prokurátory. R. 1893 habilitoval se pro obor rakouského práva státního, r. 1898 rozšířil si veniam docendi na obor správní vědy a rakouského práva správního R. 1900 byl jmenován titulámě mimořádným, 1905 mimořádným a po smrti Ulbrichově r. 1910 řádným profesorem jmenovaných disciplin. R. 1914/15 byl děkanem fakulty, letos byl designován za jejího rektora. Loni mimo to byl poctěn, čestným doktorátem university bonnské.
Vědecká činnost Spieglova je rozsáhlá. Je věnována hlavně právu státnímu a správnímu, právní filosofie však ve Spieglovi nachází rovněž svého pěstitele. Habilitiačním spisem (»Die kaiserlichen Verordnungen mit provisorischer Gesetzeskraft« 1893) přiklonil se ke směru Labandovu, který ve státním právu dal výhost všem úvahám politickým a snažil se je vybudovati jako disciplinu přísně právní. Rozšíření veniae docendi na správní právo získal Spiegel knihou »Die heimatsrechtliche Ersitzung (1898). »Příspěvkem k systematice a metodice právní vědy« jest Spieglova »Die Verwaltungsrechtswissenschaft« z r. 1909. V právni filosofii stal se Spiegel přívržencem směru sociologického, jemuž dal výraz v souboru svých právně-filosofických tatí, uveřejněných pod titulem »Gesetz und Recht« (1913). Z poválečné jeho činnosti vědecké je známým jeho »Republikanisches Staatsrecht«, jež vykládá čs. ústavu. Jeho činnost v senátě dala mu podnět k vylíčení a posouzení sporu o Javorinu s hlediska mezinárodního práva (»Der Streit um Javorina« v Kelsenově »Zeitschrift f. öff. Recht). Vzniku československého státu věnoval rovněž samostatnou studii (Entstehung des tehechoslovakischen Staates). Řada menších článků psána je většinou do »Prager Juristische Zeitschrift«, vedle toho sluší uvésti Spiegla jako autora četných příspěvků v Mischler-Ulbrichově »Staatswörterbuch«. V. V.