NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8454 —
Č. 8454.

Stavební právo (Slezsko): I. * Podle § 42, odst. 2 slez. stav. řádu musí hospodářské budovy, které nejsou vzdáleny od budov sousedů alespoň 6 m, býti od nich odděleny zdí požární, která podle § 43 nesmí míti ani oken, ani jiných otvorů. — II. Instanční rozhodovací pravomoc zv-u (zsk) ve Slezsku ve věcech stavebních je nejen kasační, ale i reformační.
(Nález ze dne 24. února 1930 č. 12638/29.)
Prejudikatura: Boh. A 1601/22.
Věc: Antonín a Kateřina V. v N. proti zemské správní komisi
v Opavě o stavební povolení.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem obecního úřadu v N. z 26. května 1927 bylo st-lům na základě komisionelního řízení, provedeného dne 18. dubna 1927, uděleno povolení k nové stavbě obytné budovy a chléva na místě starého stavení č. p. 4 v N. s podmínkou, že stavení bude provedeno na čáře starých základů původní stavby se strany sousedky Anny V. a že projektovaná okna z chléva směřující podle projektu na stranu téhož souseda budou zazděna, ježto ze zdrav, důvodů je nepřípustno, aby zápach z chléva obtěžoval souseda, který má okno do kuchyně v bezprostřední blízkosti, a to tím spíše, ježto okna do chléva mohou se provésti ve zdi směřující do dvora stavebníkova.
Odvolání z tohoto stav. povolení bylo usnesením obecního zastupitelstva ze 17. července 1927 zamítnuto, a to pokud jde o zřízení oken z chléva směrem k sousedovi, rovněž z ohledů zdravotních. Další odvolání zamítla zsk pro Slezsko nař. rozhodnutím taktéž v uvedeném bodu z těchto důvodů: Podle ustanovení § 42 slez. staveb. řádu mají — Č. 8454 —
hospodářské budovy býti od budov sousedů vzdáleny nejméně 6 m. Kde by to podle místních poměrů nebylo možno, jest tyto budovy od budov sousedních odděliti požárními zdmi. V daném případě činí vzdálenost projektovaného chléva od sousedního domu Anny V. jen 2 1/2 m, musí tudíž tento chlév podle cit. ustanovení oproti domu jmenované sousedky býti opatřen požární zdí. Aby dotyčná zeď však mohla býti považována za »zeď požární«, nesmí míti otvorů, neboť § 43 slez. stav. řádu odst. 3 výslovně předpisuje, že zdi, které mají býti považovány za zdi požární, nemají míti ani oken, ani jinakých otvorů. Příkaz stav. úřadu, aby ve sporné zdi chléva byla projektovaná tři okna zazděna, jest tudíž zákonem úplně odůvodněn.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss toto: — — —
Stížnost vznáší především námitku procesní, že zsk nebyla oprávněna ani jako instance ani jako orgán dozorčí odepříti povolení sporných oken z důvodů požárních, když stav. úřady I. a II. stolice zřízení oken neshledaly nepřípustným s tohoto hlediska, nýbrž z příčin jiných. — Námitce této nelze přisvědčiti.
Podle § 105 stav. řádu slez. z 2. června 1883 č. 26 z. z. slez. ve spojení s předpisem § 40 obec. zříz. slez. jest zsk povolána rozhodovati o odvoláních ve věcech stavebních jako třetí instance. Tato rozhodovací pravomoc, nejsouc positivní normou nijak omezena, není pouze kasační, nýbrž je také reformační, t. j. vyšší stolice je povolána výrok nižší stolice nejen zrušiti, nýbrž i změniti a nahraditi svým výrokem, který ovšem musí spočívati ňa skutkovém podkladě věcně úplném a formálně bezvadným způsobem t. j. v komis. řízení (§ 23 posl. odst. slez. stav. ř.) zjištěném.
Před zsk-i jakožto stavební úřad třetí stolice byl vznesen spor o stavebně-právní přípustnost oken z projektované novostavby chléva st-lů směrem ke stavení sousedovu. Spor tento mohla zsk rozhodnouti zcela nezávisle na právním názoru a na rozhodovacích důvodech stolic nižších, pokud měla ve spisech skutkový podklad pro řešení její dostatečný. Jestliže tedy zsk uznavši, že zřízení oken, o něž jde, odporuje předpisům stav. řádu, směřujícím k odvrácení nebezpečí požáru, nevyhověla odvolání dnešních st-lů již z tohoto důvodu, nechavši stranou důvod, o nějž své zamítavé rozhodnutí opřely stolice nižší, není v tomto jejím procesním postupu nic nezákonného.
Stížnost ovšem namítá dále, že nepovolení oken z důvodů požární bezpečnosti není zákonem odůvodněno a že nař. rozhodnutí spočívá také na vadném řízení. Ani v tom nemohl nss stížnosti přisvědčiti.
V § 42 slez. stav. ř. se stanoví, že hospodářské budovy jest stavěti vzadu za obytnými staveními, od kterýchž, jakož i od budov sousedů buďtež odděleny mezerou aspoň 6 metrů. Není-li to podle místních poměrů možno, jest třeba odděliti je od sebe i od sousedních budov zdmi požárními. V odst. 3 § 43 cit. stav. ř. se pak stanoví, že pokud některá zeď v objemu budovy má sloužiti jako požární zeď, nemá míti ani oken ani jiných otvorů.
Z cit. předpisu § 42 slez. stav. ř. plyne, že každá zeď, která jest obrácena k budově sousední a není od ní vzdálena aspoň 6 m, má míti funkci zdi požární. Jakmile však jde o zeď požární, pak platí o ní předpis § 43 odst. 3 stav. ř., — Č. 8455 —
že v ní nesmí bytí oken ani otvorů. Předpis tento je povahy kogentní, takže není přípustno od něho se odchýliti i kdyby snad zřízením oken neb otvorů ve zdi požární v tom kterém případě nebezpečí rozšíření požáru proti stavu dosavadnímu podstatně se nezvětšilo. Žal. úřad konstatuje, že zeď, v níž sporné okenní otvory jsou projektovány, je obrácena k sousední budově a že její vzdálenost od této budovy je pouze 2 1/2 m, tedy, že je menší nežli 6 m. Stížnost toto zjištění nepopírá, snaží se však dovoditi, že pouhá vzdálenost od budovy sousední nemá pro kvalifikaci zdi jako zdi požární právního významu, a dovolává se nál. Boh. A 1601/22. Stížnost konečně namítá, že zřízením okenních otvorů nezvýší se nebezpečí požáru, vytýkajíc, že tato okolnost měla býti zjištěna za přibrání znalce. — Než podle výkladu zákona, který shora byl podán, sluší zeď, která je obrácena k budově sousední a není od ní vzdálena aspoň 6 m již proto považovati za zeď požární, kterou jest za všech okolností zříditi ve shodě s předpisem § 43 odst. 3 slez. stav. ř.
Pokud se stížnost dovolává nál. Boh. A 1601/22, sluší poznamenati, že právní názor v tomto nálezu projevený je závazný jen pro konkrétní případ, který ostatně byl řešen podle stav. řádu pro Čechy, tedy podle jiné normy právní.
Vytýká-li konečně stížnost, že žal. úřad opomenul posouditi případ st-lů podle § 85 slez. stav. ř. o stavbách budov za ulehčujících podmínek, je námitka ta bezdůvodná proto, že st-lé ani v žádosti za stav. povolení ani při stav. komisi nevznesli žádosti, aby projektovaná stavba byla povolena s použitím úlev stavebních a žal. úřad neměl proto podnětu, aby se vůbec zabýval otázkou úlev a zejména, aby zkoumal, zdali ve smyslu § 85 slez. stav. ř. jsou přípustny úlevy, které by se příčily ustanovením §§ 42 a 43 téhož zák. o zdi požární.

Citace:

č. 8454. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 440-442.