NPD documents search: Boh. adm., 5 (1923), sv. 2

Č. 2805.

Administrativní řízení. — Moučná dávka: Odvolání z rozhodnutí zemské pol. správy, kterým byl zamítnut rekurs proti předpisu moučných příplatků podle § 2 vl. nař. č. 500/1920 provedeného okresním obilním úřadem, jest podati do 4 neděl u okr. obilního úřadu.
(Nález ze dne 27. října 1923 č. 17888.)
Věc: Antonín A. a spol. v L. (adv. Dr. Zikmund Taussig z Prahy) proti ministerstvu pro zásobování lidu o včasnost odvolání ve věci moučné dávky. Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody:
St-lé domáhali se odvoláními podanými u zsp-é osvobození od tříkorunových příplatků k částečné úhradě ceny mlýnských výrobků, jež jim byly předepsány okr. obilním úřadem po rozumu § 2 nař. z 2. září 1920 č. 500 Sb., a odůvodňovali nárok svůj tím, že jsou zaměstnanci cukrovaru s vlastní ekonomií, jimž min. pro zásob, lidu povolilo přímé zásobování podle posl. odst. § 1 nař. z 2. září 1920 č. 499 Sb.
Zsp. výměrem z 11. června 1921 nevyhověla těmto odvoláním, o čemž st-le zpravila, doloživši, že z jejího rozhodnutí mohou se odvolati během 4 neděl u zsp-é v Praze.
Další odvolání podaná přímo u min. pro zásob, lidu zamítnuta byla nař. rozhodnutím jako opožděná proto, že rozhodnutí zsp-é st-lům doručeno jednak dne 21., jednak dne 23. června 1921, odvolání však bez ohledu na poučení o opravných prostředcích zaslána byla přímo min. pro zásob, lidu, odkud úřední cestou došla instance k přijetí jich oprávněné až po uplynutí 4nedělní odvolací lhůty, tedy opožděně.
O stížnosti uvážil nss takto: V daném případě nešlo o osvobození od příplatků k úhradě cen mlýnských výrobků po rozumu § 3 opatření stálého výboru N. S. z 25. srpna 1920 č. 494 Sb. a nebyla tedy k rozhodování o námitkách proti odepření takového osvobození příslušná berní správa. Příplatek ten nebyl také st-lům předepsán obcí nebo výdejnou výkazních lístků, nýbrž okresním obilním úřadem, zřízeným při osp-é. Šlo zde tedy o rozhodnutí nebo opatření politických úřadů, proti nimž jest dle § 2 zák. z 12. května 1896 č. 101 ř. z. podati stížnost u toho úřadu, který rozhodl v instanci prvé, pokud v platných zákonech není něco jiného ustanoveno. V předpisech o úpravě a úhradě cen mlýnských výrobků něco jiného ustanoveno není, ano ani tam, kde se opravné řízení přikazuje politickým úřadům (odst. 3 § 12 nař. vlády z 2. září 1920 č. 500 Sb.) nečiní se žádná výjimka z pravidel zákona č. 101 ř. z. ex 1896.
Mělo tudíž jak prvé, tak i druhé odvolání st-lů býti podáno u osp-é resp. okr. obilního úřadu, a poučení o opravných prostředcích připojené k výnosu zsp-é nesrovnává se tudíž se zákonem. Leč to v daném případě nepadá na váhu, poněvadž z tohoto nesprávného poučení stranám nevznikla žádná újma.
Lhůta k odvolání z rozhodnutí a opatření zsp-é fest totiž dle § 1 zákona z 12. května 1896 č. 101 ř. z. čtyřnedělní a taková byla také st-lům dána v poučení obsaženém v nálezu zsp-é. Není sporno, že tento nález byl doručen třem st-lům dne 21. června a třem dalším dne 23. června 1921. Končila tudíž lhůta k odvolání dnem 19. resp. 21. července 1921. Ze spisů správních vychází, že žal. úřad odvolání u něho přímo podaná zaslal k instruování a podání návrhu první stolici, totiž okresnímu obilnímu úřadu v Ml. B. a že tam došla odvolání dne 19. července 1921. Došla tedy na správné místo podací ještě ve lhůtě 4 neděl a dlužno odvolání ta pokládati za včasně podaná.
Žal. úřad dochází k opačnému úsudku na základě mylného předpokladu, že podacím místem pro odvolání byla — dle nesprávného právního poučení v rozhodnutí zsp-é — tato sama a protože k ní došla odvolání teprve dne 23. července 1921, odmítl je jako opožděná.
Podle úvahy výše uvedené neměl žal. úřad odvolání jako opožděná odmítnouti, nýbrž měl je meritorně vyříditi, a protože toho opomenul, porušil zákon.
Bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti po rozumu § 7 o ss.

Citace:

č. 2446. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 195-198.