NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6617.

Horní právo: Nečinnost kutérova ani nezvěstnost jeho samy o sobě nepůsobí ipso facto zánik práv kutéřských.
(Nález ze dne 8. června 1927 č. 12449).
Věc: Ing. Karel an R. v P. (adv. Dr. Kam. Rossler ze Zbraslavi) proti ministerstvu veřejných prací (za zúč. Louise G. P. v Paříži adv. Dr. Em. Pollak z Prahy) stran výhradných kuteb.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítnuto bylo odvolání st-lovo z usnesení báňského hejtmanství v Praze ze 13. května 1925, jímž báňskému revírnímu úřadu v Praze uloženo, aby výhradná kutiska, ohlášená st-lem jako mladší a s kutisky Louise G. P-a v Paříži kolidující vymazal, poněvadž provedeným šetřením bylo zjištěno, že všechna sporná mladší kutiska st-lova s P-ovými se kryjí a tudíž dle § 31 hor. zák. jsou neplatná. O stížnosti do rozhodnutí toho podané uvážil nss toto:
Písemná stížnost obsahuje dvě námitky: a) že právo výhradných kutisk zúčastněné strany zaniklo nečinností výhradného kutéře a že následkem toho kutacímu oprávnění st-lovu nestojí v cestě starší oprávnění hornické, a b) že majitel starších oprávnění jest osoba nezvěstná a vůbec fingovaná, že tedy výhradná kutiska nemají právního subjektu, neexistují po právu a nemohou tedy překážeti kutacím právům st-lovým.
Zástupce stížnosti zdůraznil při veř. ústním líčení předem tuto druhou námitku, i bylo se nss-u také touto námitkou na prvém místě zabývati. Z obsahu instančního opravného prostředku jest patrno, že dnešní st-l v řízení správním namítal toliko, že nemohl zjistiti bydliště zúčastněné strany, vylíčiv, jaké kroky za účelem tohoto zjištění bezvýsledně podnikl. Námitka, že starší kutéř jest nezvěstný, a že je to vůbec osoba fingovaná, v opravném prostředku instančním obsažena není, a jest tedy námitka tohoto obsahu teprve ve stížnosti na nss vznesená dle § 5 a 6 zák. o ss nepřípustná, k čemuž jest jen podotknouti, že pouhá nezvěstnost staršího kutéře sama o sobě nemůže míti na existenci jeho práv žádného vlivu, a jest tedy pro posouzení dnešního sporu právně bezvýznamná. Nebylo-li však v řízení správním namítáno, že osoba staršího výhradného kutéře jest fingovaná, nelze uznati za vadu řízení, jestliže úřad v tom směru šetření nekonal, a to tím méně, ježto dle stavu spisů neměl příčiny o existenci staršího výhradného kutéře, t. j. nabyvatele výhradných kutisk v době nabytí tohoto oprávnění — a jen to by mohlo padati na váhu — pochybovati, a neměl podnětu zvláště ji zjišťovati.
Druhá námitka stížnosti má ten obsah, že starší výhradná kutiska zanikla nečinností výhradného kutéře. Dle předpisů horního práva zanikají výhradná kutiska jednak zánikem kutacího povolení, na němž výhradné kutisko se zakládá, jednak zanikají vzdáním se nebo úředním odnětím výhradného kutiska samého. Jinakých důvodů zániku výhradných kutisk horní zákon nezná. Zejména není důvodem zániku nečinnost kutérova sama o sobě (a to ani při všeobecném kutacím povolení ani při výhradných kutbách), naopak může nečinnost kutérova býti jen důvodem k úřednímu odnětí horního oprávnění, jak z ustanovení §§ 178, 241, 242 a 251 hor. zák. vyplývá. Nečinnost kutérova nepůsobí tedy nikdy ipso facto zánik práv kutéřských, naopak k zániku tomu jest třeba ještě zvláštního úředního aktu.
Stížnost však opírá se právě jen o tvrzenou nečinnost kutéřovu a neuplatňuje, že došlo k úřednímu odnětí práva jeho, ani že se kutéř práva svého vzdal. Ale pak byl žal. úřad v právu, jestliže v existenci staršího výhradného kutiska viděl překážku platného vzniku kutacích práv st- lových, a bylo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 6617. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 1001-1002.