Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 65 (1926). Praha: Právnická jednota v Praze, 704 s.
Authors:

Druhý sjezd jihoslovanských právníků

má se konati v září t. r. v Lublani. Bude jednati o těchto thematech:
1. Unifikace manželského práva v království.
2. Otázka valorisace.
3. Právní povaha a technika jihoslovan. finančních zákonů.
4. Otázka stát. občanství.
5. Reorganisace správního soudnictví.
6. Náhrada za neoprávněnou vyšetřovací vazbu.
»Kongres právníků království Srbů, Chorvatů a Slovinců, který připravuje prostřednictvím svého Stálého výboru letošní zářijový sjezd, se ustavil jako stálá instituce již na právnickém kongresu v Záhřebu 1924. Ve dnech 18.—20. září min. roku pořádal v Bělehradě svoje první zasedání za. značné účasti právníků z celého království. Sjezd pracoval ve 4 sekcích, které probíraly tato themata:
I. Zda a jakým způsobem by bylo vhodno zavésti spolupůsobení laického živlu v trest. soudnictví.
II. Zda je vhodno připustiti v civilním procesu neomezený důkaz svědecký.
III. O zádružném a selském dědickém právu.
IV. O zrovnoprávnění dědických nároků mužských a ženských descendentů.
Z jednotlivých resolucí je zřejmo, že při relativně značně různosti právních poměrů nebylo v sekcích dosaženo žádoucí jednoty a jasnosti. Tak první i druhá sekce odkládá výslovně konečné řešení na pozdější dobu a vyslovuje jen jako vedlejší požadavek: tato — zásadu svobodného soudcovského oceňování předložených důkazů, — ona zlepšení hmotného postavení soudců jako prostředek k jejich větší nezávislosti. Zajímavo je, že se v debatě o prvním thematu vyslovila většina účastníků, hlavně z krajů, kde poroty nepůsobí, proti spolupůsobení laiků v trestním soudnictví.
Naproti tomu přimlouvá se sekce třetí ve své resoluci výslovně, aby byly zádruhy nejenom zachovány, nýbrž i posice jejich upevněna a zakládání nových v celém království připuštěno. Jako podklad příští zákonné úpravy navrhuje resoluce v Chorvatsku a Slavonsku platný zákon o zádruhách z 9. května 1889 s novelou s 30. dubna 1902 a s nejnutnějšími změnami. Tímtéž zákonem by bylo možno a vhodno upraviti i chaotické právní poměry v bosenských a hercegovských rolnických společenstvech (kmetiške zajednice).
Konečně se resoluce čtvrté sekce vyslovuje přímo pro zrovnoprávnění mužských i ženských descendentů v dědickém právu. Výjimečně třeba upraviti pouze posloupnost v selský, po příp. i živnostenský a průmyslový majetek pro zachování jeho nedílnosti; v tom případě doporučuje resoluce zavedení předkupního práva ve prospěch jednoho z dědiců.
Citace:
Druhý sjezd jihoslovanských právníků. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1926, svazek/ročník 65, číslo/sešit 8, s. 294-295.