Čís. 711.


Společnost s ručením obmezeným.
Nařízení ze dne 3. září 1918, čís. 323 ř. zák. spadá do rámce zmocňovacího zákona ze dne 24. července 1917, čís. 307 ř. zák.

(Rozh. ze dne 19. října 1920, R I 818/20.)
Rejstříkový soud zamítl zápis společnosti s r. o., poněvadž ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvy obchodu a financí podalo ve smyslu § 1 ministerského nařízení ze dne 3. září 1918, č. 323 ř. zák. odpor proti zápisu této společnosti s r. o. do obchodního rejstříku. Rekursní soud usnesení potvrdil. Důvody: Nařízení ze dne 3. září 1918, čís. 328 ř. zák., vydané na základě zákona ze dne 24. července 1917, č. 307 ř. zák., nebylo v době vydání napadeného rozhodnutí nijakým pozdějším předpisem ani ústavního zákona, ani obyčejného zákona, ani moci výkonné zrušeno. Bylo platnou normou a po jejím rozumu byl soud prvé stolice vázán na projev ministerstva vnitra, jímž podalo odpor proti požadovanému rejstříkovému zápisu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolací stížnosti. Důvody:
Prvý soud vydal své usnesení dne 23. července 1920, a opírá je o nařízení ze dne 3. září 1918, čís. 323 ř. zák. Toto nařízení bylo vydáno na základě zákona ze dne 24. července 1917, čís. 307 ř. zák., jímž byla vláda zmocněna, vydávati potřebná opatření v oboru hospodářském za příčinou mimořádných, válkou vyvolaných poměrů, a bylo v říšském zákoně vyhlášeno. Dle § 1 tohoto nařízení může soud povoliti zápis společnosti s o. r., nepodalo-li ministerstvo vnitra do 6ti neděl odpor. Nařízení toto činí tedy opatření v oboru hospodářském, pohybuje se v rámci zmocňovacího zákona a provádí jej. Nařízení to nebylo v době vydání prvého usnesení zrušeno, a bylo dle čl. 2 zák. z 28. října 1918, čís. 11 sb. z. a n. převzato. Jeho platnost byla uznána tím, že se §em 1 nař. vlády republiky Československé ze dne 27. července 1920. čís. 465 sb. z. a n. vydaného na základě zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 337 sb. z.a n. zrušuje. Činí-li § 2 cit. nařízení zápis společnosti s o. r. rovněž odvislým od toho, nepodalo-li ministerstvo vnitra do 6ti týdnů odporu, neplyne z toho, že by bylo nařízení čís. 323 pozbylo působnosti. Tvrdí-li stížnost, že toto nařízení odporuje zákonu ze dne 6. března 1906, čís. 58 ř. z., přehlíží, že nařízení to je právě provedením zákona ze dne 24. července 1917, čís. 307 ř. zák., jímž se vláda zmocňuje, vydati potřebná opatření v oboru hospodářském za příčinou mimořádných, válkou vyvolaných poměrů. Že o takové opatření jde, bylo shora již dovoženo: O odporu s ústavním zákonem nemůže býti řeči, poněvadž se dle § 113 tohoto zákona mohou zavésti zákonem obmezení, zvláště při zakládání spolků výdělečných, a nařízení, o něž jde, má právě platnost zákona.
Citace:
č. 711. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 595-596.