NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 19 (1910) - Zjišťování radikované povahy živnosti.

— 28 —

Zjišťování radikované povahy živnosti.

(Rozhodnutí správních a soudních úřadů.)
I. C. k. morav. místodrž. vydalo dne 30. říj. 1908 č. 64383 výnos, dle něhož nemohlo učiniti rozhodnutí o žádosti J. Č. a soudr., aby se uznalo, že jest spojena radikovaně s domem č. 16 v B. živnost nálevu piva a vína, protože nemovitost tato v nynější pozemkové knize zapsána jest pouze jako »Großburgerhaus«, bez naznačení uvedeného práva nálevního, takže není splněna podmínka, za které lze ve smyslu min. nař. ze dne 31. října 1856, ř. z. č. 204, zavésti jednání o radikovaně povaze živnosti.
C. k. ministerstvo obchodu nevyhovělo výnosem ze dne 8. led. 1909 č. 38891 z r. 1908 rekursu J. Č. a jeho tří dětí proti předchozímu rozhodnutí z důvodu tam uvedeného a zároveň dalo stěžovateli pokyn, že jemu se musí ponechati na vůli, aby ve — 29 —
smyslu vyhlášky ministerstva práv ze dne 9. března 1896 č. 9758, věstníku č. 6, vymohl si dodatečně přenesení v staré pozemkové knize obsaženého označení reality jako »Bierbräu- und Bier-, Weinschankberechtigtes Bürgerhaus« do nynější knihy pozemkové a po té obnovil žádost, aby zahájeným řízením se zjistila radikovaná povaha jmenované živnosti, jak to min. nař. ze dne 31. října 1856, ř. z. č. 204, předpisuje.
II. Na to c. k. okr. soud v B. zamítl návrh J. Č. a jeho dětí, aby povoleno bylo na základě listiny Bohuše Morkovského ze Zastřizl z r. 1608, majestátu císaře Ferdinanda III. z r. 1642, zápisů ve staré pozemkové knize a to: na základě zápisu z r. 1755 v staré pozemkové knize městských a předměstských domů v B. č. 9, folio 232, na základě zápisu z r. 1776 v pozemk. knize měst. a předměst, domů v B. č. 13, č. inv. 45, fol. 151 a 152, zápisu z r. 1811 v pozemk. knize »Stadt B er Häuser-Grundbuch« Nro. 26, fol. 316, a zápisu v Häuser-Hauptbuch der Stadt B. Tom. I., pag. 27, 28, 72, kromě toho zápisu z r. 1773 v knize měst. a předměst, zápisů č. 13, str. 91, a zápisu v staré pozemk. knize města B. z r. 1797 (altes Häuser-Grundbuch der Stadt B.) čís. 16, inv. č. 19, a na zákl. zápisů pozdějších dle § 104. knih. z. ve vl. č. 16 kat. obce B. na listu podstaty statkové k objasnění názvu »Groß-Bürgerhaus« poznamenání ve II. odd. listu podstaty statkové, že s domem č. 16 na náměstí v B. jest spojeno právo výroby a nálevu piva a vína.
Neboť nejstarší zápis, týkající se domu č. 16 v B. žadatelům náležejícího, ze staré pozemk. knihy obce B. čís. 26 na listě 316 lze teprve pod datem 20. pros. 1811 zjistiti, kdy dům ten s pozemky k němu tehdáž náležejícími byl zapsán do vlastnictví Kašpara K. na základě listiny téhož data; pouze v této listině, vydané magistrátem města B., mluví se o domě tom slovy: »Das in der Stadt sub No. 16 gelegene Bier-Bräu-Bürgerhaus«. V žádném knihovním přípisu a vůbec ani v žádném pozdějším tohoto domu se týkajícím knihovním zápisu, ano ani v protokole ze dne 29. srpna 1879 o zakládání nové knihy pozemkové není zmínky, že by s domem čís. 16 v B. bylo spojeno právo k nálevu piva a vína, ač jinak právě na základě tohoto protokolu bylo v knize pozemkové poznamenáno, že s domem čís. 16 v B. jest spojeno právo vlast- nické k Vsi na pivovaře čís. 49 a 1/30 k domu čís. 26 v B., kteréžto ideální podíly později v r. 1885 a 1891 byly odepsány tím způsobem, že se dotčené poznámky z knihy pozemk. vymazaly.
Ježto tedy v starých knihách pozemkových není žádného zápisu, že by s domem č. 16 v B. bylo spojeno právo k nálevu piva a vína, nelze dodatečně pořadem opravy nebo doplňku poznámky takové vepsati.
K desumptům vypsaným ze starých knih pozemkových a žadateli předloženým, z r. 1755, 1773, 1776 a 1797 nelze přihlížeti, po- — 30 —
něvadž se z knihy pozemkové nedá zjistiti, kterého domu, resp. kterých domů se týkají.
Listina Jana Bohuše z Zastřizl z r. 1608 a majestát císaře a krále Ferdinanda III. ze dne 19. února 1642 jsou pouhými vidimovanými přepisy, z nichž na jevo sice jde, že měšťanům na náměstí v B. usedlým jako celku, tedy kollektivně, bylo propůjčeno právo »z pořádky« šenkovati, avšak na základě těchto listin nelze žádané poznámky povoliti, neboť nehledě k tomu, že jsou to pouze vidimované opisy, nemožno z nich s úplným bezpečím souditi, že se vztahují i na dům žadatelů. Listiny tyto mají v prvé řadě cenu historickou a lze-li z nich dovozovati nějaké živnostenské oprávnění, o tom přísluší rozhodovati úřadům živnostenským a nikoli soudům.
C. k. zem. soud v Brně jako soud rekursní usnesením ze dne 1. června 1909, č. j. R II. 174/9/10 , rekursu J. C. a jeho dětí nevyhověl a v odpor vzaté usnesení potvrdil z těchto
důvodů:
Zamítací důvody knihovního soudce lze uznati správnými. Odpovídáť posouzení desumptů ze starých knih pozemkových vypsaných a k žádosti přiložených z r. 1755, 1773, 1776 a 1797, i posouzení vidimovaných opisů listu výsadního Jana Bohuše z Zastřizl z r. 1608 a majestátu cís. a krále Ferdinanda III. ze dne 19. února 1642 ustanovením § 94. odst. 3. a 4. knih. zák. Stížnost do rozhodnutí soudce I. instance není proto oprávněna. Především budiž připomenuto, že soudu rekursnímu jenom náleží, aby přezkoumal správnost vyřízení I. stolice podle knihovního podání a na základě jeho příloh, že však k dokladům a listinám teprve k rekursu přiloženým přihlížeti nemůže.
Kdyby však průvodů nových nebylo použito a kdyby nebylo pochybnosti o tom, že jednak obsah citovaného, v ověřeném opisu předloženého výsadního listu a majestátu jest totožným s obsahem listin prvopisních a že se práva měšťanstvu v B. těmito listy udělená, jakož i knihovní desumpty (kupní smlouvy ze dne 9./7. 1755 a ze dne 25./2. 1776), konečně i protokol porovnací ze dne 11./4. 1797 též vztahují na velkoměšťanský dům č. 16 v B. stěžovatelům náležející, nebylo žádosti o dodatečnou opravu knihy pozemkové zápisem uvedeného živnostenského oprávnění vyhověti.
Co se především týče listu výsadního Bohuše Morkovského z Zastřizl, nelze z něho samého obsah a objem velkoměšťanstvu v B. udělených oprávnění s určitostí posouditi; listem tímto se přede- vším potvrzují oprávnění udělená měšťanstvu b . . . . skému listinou danou v úterý před Sv. Václavem léta 1575 od Jaroše Morkovského z Zastřizl, otce Bohuše M. z Z. a jeho předka v držení panství B.; list Bohuše z Z. obsahuje pak ustanovení o zápovědi pří- — 31 —
vozu a nálevu vína od obyvatelů města B., kteří domů v rynku vysazených nemají, a posléze ustanovení o všelijakém obmezení práv nálevu vína a výroby i nálevu piva výsadným měšťanům udělených, jakož i trestní ustanovení na případ, že by se nezachovávaly předpisy výkon těchto práv omezující. Neprávem tudíž stěžovatelé odvozují z tohoto listu, že prý se b . . . . skému měšťanstvu udělilo neomezené právo výroby a nálevu piva i nálevu vína. V majestátu cís. Ferdinanda III. shora citovaném poukazuje se však též k výsadním listům Jaroše z Zastřizl a Václava Morkovského z Zastřizl, dto. sv. Václava r. 1615, a potvrzují se všechna práva těmito listy udělená, aniž obsah jejich jest vyznačen.
Kdyby však nebylo pochybnosti, že velkoměšťanům města B. (jakož i měšťanstvu v jiných městech na Moravě a v Čechách) listy výsadnými majestátem cís. Ferdinanda potvrzenými bylo uděleno právo výroby piva a právo nálevu piva i vína — kterážto oprávnění jakožto regalie čili vrchnostenské důchodky od každého majitele stavovského statku na Moravě v celém jeho territoriu základem zemské ústavy mohla býti vykonávána a která vrchnosti byla cestou privilejí propůjčena — nelze pustiti se zřetele okolnost, že práva uvedená ze začátku od oprávněných nebyla současně vykonávána, nýbrž dle jistého pořadí (důkazem toho i výsadní list Bohuše Morkovskčho z Zastřizl), a že později (viz kupní smlouvu ze dne 5./2. 1773 v desumptu předloženou) pivo ve společné výrobní budově bylo vyráběno. Neboť podle této kupní smlouvy ukoupili tehdejší starší měšťané p. Matouš Kuczera a p. Josef Kuczera ve jménu celého počestného měšťanstva k zbudování (na ustavičné časy) vlastního pivovaru od p. Melichiora Kopeckého určitou stavební plochu v kupní ceně 600 rýnských (zl.), od Josefa Wintra plac k tomu pivovaru na průjezd od rynku za 150 rýnských (zl.). Kromě toho z vyšetřování při zakládání nových knih pozemkových, konaného stran domu č. 49 v B., vychází na jevo, že na základě oprávněností (pivo, víno a kořalku nalévati) 31 majitelům měšťanských domů výsadními listy Jaroše, Bohuše a Václava Morkovských z Zastřizl udělených, měšťané tito ode dávna vyráběli pivo na účet dočasných majitelů těchto 31 měšťanských domů, jakož i panského domu č. 11 v B., o čistý zisk mezi sebou rovně se dělili a výrobu piva provozovali pod názvem »právovarečné měšťanstvo v B.«, zastoupené jedním staroměšťanem většinou hlasů zvoleným, jemuž byl přidán mladoměšťan. Teprve na základě dotčeného protokolu bylo při domě č. 49 v B. vtěleno právo vlastnictví pro právovarečné měšťanstvo v B. a zároveň poznamenáno právo spoluvlastnictví k 1/32 podílu na měšťanských domech cons. čís. 4—10, 12, 13—20, 22—36 a na panském domě č. 11 v B.
Ačkoli při této příležitosti kromě citovaných tří listů výsadních
ještě jiné doklady na šenkovní oprávnění měšťanstva se vztahující — 32 —
prý po ruce byly, totiž porovnání z r. 1728, rozhodnutí c. k. krajského úřadu v Brně ze dne 1./1. 1835 č. 2313 a mor. gubernia ze dne 29./4. 1836 č. 8686, měšťané na živnostenských oprávněních, příslušejících prý jim z těchto listin, súčastnění nežádali knihovního jich zápisu.
V protokolu o domě č. 49 uvádí se ovšem, že práva šenkovní s řečenými měšťanskými domy spojená, vyjma domy č. 7, 11, 15 a 17, jakožto práva reální jsou již do knih zapsána. Co se však týče domu č. 16 v B. rekurentům náležejícího, možno nejstarší zápis knihovní v staré knize pozemkové obce B. č. 26 na listě 316 zjistiti teprve pod datem 20. prosince 1811, kdy dům tento s pozemky k němu tehdáž náležejícími do vlastnictví Kašpara Kučery na základě listiny téhož data byl zapsán. Pouze v této listině mluví se o domě tom slovy: »Das in der Stadt sub No. 16 gelegene Bier- Bräu- und Bier-, Weinschankberechtigtes und Bier-, Weinschankberechtigtes Bürgerhaus«, kdežto v pozdějších knihovních zápisech tento dům jest označen jen jako »Bürgerhaus« nebo »Großbürgerhaus«. Označení tohoto domu ve smlouvě ze dne 20. prosince 1811 jakožto »Bierbräu- und Bier-, Weinschankberechtigtes Bürgerhaus« nemá však již proto žádného významu, poněvadž smlouva tato byla do knih zapsána teprve po r. 1780, kterýž dle dvor. dekr. ze dne 6./11. 1779 mor. guberniu zaslaného byl stanoven rokem normálním pro posouzení živností radikovaných. Ostatně z pouhého označení nemovitosti jako »Bierbräu- u. Bier-, Weinschankberechtigtes Bürgerhaus« nelze odvozovati, že živnostenské radikované oprávnění trvá. Naopak označení takovémuto nelze přikládati jiný význam, nežli že příslušná nemovitost má podíl na oněch oprávněních, která b . . . . skému měšťanstvu jakožto měšťanstvu byla výsadními listy propůjčena. Tentýž význam mají proto i výrazy »výsadní a šenkovní dům«, nebo »Wein- und Bierschankberechtigtes von aller Personal-Untertänigkeit befreites bürgerliches Haus« v kupních smlouvách ze dne 9./7. 1755 a 25./2. 1776 v desumptech předložených, vztahují-li se vůbec tyto smlouvy na dům č. 16 v B., neboť dle předpisů o živnostech reálních dlužno považovati za reální živnosti radikované pouze ty, kteréž na domě váznou a výslovně v zápisu do knih při domě tom obsaženy jsou, tudíž skutečně součást domu toho a jeho hodnoty tvoří. To však může býti jen tehdy, stalo-li se živnostenské oprávnění jako takové speciálním a výslovným předmětem zápisu do knih, právě tak, jako jest tomu při všech právech, která vkladem povahy věcné nabýti mají.
Že by však právo takové na základě cit. výsadních listů vůbec, zejména však před r. 1780 v pozemkové knize domu č. 16 v B. bylo zapsáno, rekurenti sami ani netvrdí. Po uplynutí doby dle cit. dv. dekr. z 15./11. 1780 končící uhasla však ipso facto veškerá ex titulo — 33 —
oneroso nabývaná jura obchodní, jakož i živnostenská, mezi nimi tedy též veškerá radikovaná živnostenská oprávnění. Ostatně z výsadního listu Bohuše Morkovského z Zastřizl samého nelze určitě zjistiti obsah a objem oprávnění měšťanstvu udělených; zejména nelze z listu toho seznati, bylo-li měšťanstvu poskytnuto právo mimo pivo jím samým vyráběné nebo z panského pivovaru pocházející, také jiné cizí pivo nalévati. Výsadních listů Jaroše Morkovského z Zastřizl a Václava Morkovského z Zastřizl rekurenti však nepředložili. F. N.

Citace:

SKŘIPSKÝ. §§ 183. tr. z., 822. obč. z.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1910, svazek/ročník 19, číslo/sešit 4, s. 210-211.