NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 15 (1906) - K otázce příslušnosti soudní pro návrhy na prozatímní opatření.

K otázce příslušnosti soudní pro návrhy na prozatímní opatření. Rozsah návrhů takových.

Dne 13. září 1905 podal správec A. u zems. soudu v Brně na majitelku panství B. žalobu na určení, že služební smlouva před 10 lety mezi nimi uzavřená po právu trvá a pro obě strany závaznou jest. Hodnota sporu udána na 10000 K.
Dne 21. září 1905 učinila B. u téhož soudu návrh na prozatímní opatření toho obsahu, aby ku zajištění jejího nároku na vyklizení naturálního bytu A...ova, jejž byla 15. září ze svých služeb propustila, bezodkladné vyklizení ním v panském domě v K. užívaného naturálního bytu uloženo a jí spravování bytu toho bylo povoleno.
Zemský soud návrh ten zamítnul pro nepříslušnost dle §. 387. ex. ř., »jelikož toho času spor žadatelky proti A...ovi na zrušení dotyčné služební smlouvy zaveden není«.
B. podala nyní týž návrh u okr. soudu v K. podotknuvši, že učiní při přelíčení na žalobu A...ovu vzájemný návrh na určení, že smlouva služební mezi A. a ní uzavřená jest zrušena a doloživši návrh ten potvrzením představenstva obce K., že by pro správu panství v K. bylo nenahraditelnou škodou, kdyby nový správce v panském domě samém nebydlil.
Okr. soud v K. návrhu tomuto vyhověl, na stížnost A...ovu však zems. jakožto rekursní soud v Brně usnesení dotyčné zrušil
3* z důvodu nepříslušnosti dovolávaného okr. soudu ku povolení zjišťovacího návrhu.
Důvody:
B. žádá o zajištění svého nároku na určení, že smlouva služební mezi ní a A. uzavřená netrvá. Tento nárok jest záporem návrhu na určení, že služební smlouva trvá, který A. předmětem řízení u brněnského zems. soudu již učinil a souvisí s poslednějším těsně a nerozlučně.
Otázka, zda služební smlouva trvá či netrvá, jest věcí hlavní, od jejíhož rozhodnutí závisí otázka, zda A. jest na základě služební smlouvy oprávněn, svého posavadního služebního bytu i na dále používati.
Spor ve věci hlavní jest zahájen nyní u zems. soudu.
Dle toho neměl také dle §. 387. ex. ř. návrh na zjištění býti podán u okr. soudu v K„ jenž jest nepříslušným.
Nejvyšší soud však na dovolací rekurs B. usnesení soudu rekursního zrušil a tomuto nařídil, aby o rekursu A...ově rozhodl meritálně nehledě k zrušovacímu důvodu nepříslušnosti.
Důvody:
Soud rekursní nepřihlížel při svém zrušovacím rozhodnutí především k tomu, že c. k. zemský soud v Brně zjišťovací návrh, o který tu nyní jde a který původně po podání určovací žaloby A...ově de praes. 13. září 1905 po nastalém zahájení rozepře u soudu procesního byl podán, právoplatným usnesením ze dne 22. září 1905 pro nepříslušnost zamítnut a že rozhodnutí toto dle §. 46. j. n. a dle analogie §. 42. al. 3. j. n. jest závazné pro každý soud, u něhož právní věc později jest zahájena.
Náhled soudu rekursního o nepříslušnosti c. k. okr. soudu v K. není však také věcně odůvodněn.
Dejme tomu, že by se žádané zjištění vztahovalo ku nároku žadatelky »aby bylo zjištěno, že služební smlouva uzavřená s A. nepozůstává«, tož nebyl přece tento nárok v době, kdy byl návrh činěn, ani cestou žaloby ani cestou mezitímního návrhu určovacího uplatňován, a nebylo tu tudíž podmínky §. 387. al. 1. ex. ř.
Avšak o zjištění tohoto určovacího nároku se tu vůbec ani nejedná, nýbrž o zajištění nároku navrhovatelky na vyklizení a vrácení naturálního bytu se zahradou, kterého používá A. v panském domě v K.
Tento nárok nebyl doposud vůbec žalobou ještě ani vymáhán.
Že by ale rozsudkem vyneseným o zjišťovací žalobě A...ově aneb i o negativní zjišťovací žalobě navrhovatelky, pokud se týče o mezitímním zjišťovacím návrhu stejného obsahu, nebylo učiněno rozhodnutí o shora zmíněném nároku žadatelky na vyklizení a vrácení bytu, jež by účastno bylo materielní právní moci ve smyslu §. 411. c. ř. s., o tom nemůže býti pochybnosti.
Dle toho slušelo dovolacímu rekursu vyhověti, usnesení soudu rekursního zrušiti a rekursnímu soudu uložiti, aby rekurs A...em podaný věcně vyřídil.
(Rozh. ze dne 24. října 1905, č. 16377.)
Na to zem. soud v Brně rekursu A...ově vyhověl a návrh B. na zajištění zamítnul.
Odůvodnění:
Účelem každého prozatímního opatření jest, aby právo strany bylo zajištěno.
Ona slouží tedy buď k zamezení toho, aby vedení sporu aneb budoucí exekuce nějakým způsobem, zejména změnou stavu dosavadního byla zmařena, nebo značně stížena, buď k tomu, aby prozatímní stav ohledně sporného poměru za účelem zabránění hrozícímu násilí nebo k odvrácení hrozící nenahraditelné škody byl upraven.
V obou případech se však předpokládá, že zamýšlená opatření jsou jen taková, jež nepředbíhají konečnému rozhodnutí. To vyplývá ze způsobů prozatímných, zákonem přípustných opatření a z účelu, zajistiti dobytí nároku strany.
Naproti tomu nemohou navrhnutá opatření tak daleko jíti, aby hned s povoleným zajištěním onen právní stav byl přivoděn, jenž teprve cestou sporu po případě cestou exekuce přivozen býti má.
Co však B. navrhla a co také první soudce povolil, — totiž vydání příkazu A...ovi, aby jí naturální byt v panském domě jím užívaný se zahradou vyklidil a odevzdal, — jest již konečné rozhodnutí a přivození takového stavu, jenž teprve rozsudkem o nároku B...ové na vyklizení bytu zjednán býti měl.
Takové prozatímní opatření učiniti nebyl první soudce oprávněn. Avšak také správa dotýčného naturálního bytu neměla B...ové býti povolena. Neboť, ježto jest majitelkou panství a jako taková jest oprávněna všechna nutná opatření činiti, aby byt A...ův před škodou uchovala, jeví se zřízení správy docela zbytečným.
K tomu přistupuje, že ona nenahraditelná majitelce B...ové domněle hrozící škoda vůbec tu není.
Neboť z usnesení okr. soudu v K. ze dne 30. září 1905 vysvítá, že kancelářské středisko správy a dohledu novému správci úplně jest k disposici a nelze proto přes osvědčení představeného za to míti, že by nějak obývání A...ově v panské budově až do právomocného ukončení sporu B...ovou zamýšleného, této nenahraditelnou škodu přivodilo.
Soud nejvyšší dovolacímu rekursu B...ové nevyhověl, poukázav stěžovatelku k důvodům rozhodnutí rekursního a připojiv k nim toliko ještě to, že, nezamýšlí-li žadatelka o zjištění navrhovaným přenecháním správy naturálního bytu, v žádosti naznačeného, právě ničeho jiného, než dostati byt do své faktické moci, jak se to v dovolacím rekurse skoro nepokrytě připouští, jest toto opatření z téhož důvodu nepřípustné jako vydání příkazu A...ovi na vyklizení, které se v prvé řadě navrhuje.
(Rozh. z 28. listopadu 1905, č. 18192.)
Bl.

Citace:

K otázce příslušnosti soudní pro návrhy na prozatímní opatření.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1906, svazek/ročník 15, číslo/sešit 2, s. 115-118.