Č. 9714.


Chudinství. — Zdravotnictví: * Obec není povinna platiti útraty za osoby ošetřované na gynekologickém oddělení veřejné zemské porodnice v Olomouci (§ 1 zák. z 20. května 1914 č. 19 z. z. mor.).
(Nález ze dne 27. února 1932 č. 2546.)
Věc: Obec města P. proti zemskému úřadu v Brně o náhradu ošetřovacích útrat. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím byl potvrzen výměr osp-é v Přerově, kterým bylo vysloveno, že město P. jest podle § 1 zák. z 20. května 1914 č. 19 z. z. mor. povinno nahraditi mor. zemskému fondu jednu třetinu ošetřovacích výloh vzešlých tím, že na gynekologickém oddělení zemské porodnice v Olomouci bylo léčeno sedm nemajetných příslušnic přerovských.
St-lka dovozuje (souhlasně se svým odvoláním), že není povinna hradit třetinu ošetřovacích útrat podle cit. zák., poněvadž její příslušnice byly ošetřovány na gynekologickém oddělení, které jest částí zemské porodnice. Kdyby však nebylo její částí, nebylo by toto oddělení vůbec veřejným ústavem, protože mu nebylo uděleno právo veřejnosti.
O této stížnosti uvažoval nss takto:
Podle § 1 cit. zák. 19/1914 z. z. mor. jsou obce povinny nahraditi mor. zem. fondu třetinu ošetřovacích útrat vzešlých za jejich příslušníky, kteří nemohou platiti, ve veř. nemocnicích (vyjma porodnice a porodnická oddělení) a ve veř. ústavech pro choromyslné, pokud nelze těchto útrat na jednotlivých osobách a korporacích, jež jsou povinny je nésti, vymoci .... Podle tohoto předpisu jsou tedy obce osvobozeny od placení oněch útrat, které vznikly ošetřováním jejich příslušníků v porodnicích a v porodnických odděleních, to jest porodnických odděleních, která jsou zřízena při nemocnicích.
Ze slovného znění zákona (»ve veřejných nemocnicích vyjma porodnice a porodnická oddělení«) jde, že uvedené osvobození obce závisí jedině na té okolnosti, kde (v kterém ústavě) byl případ ošetřován, (zda v nemocnici či v porodnici), při čemž jest lhostejno, o jaký případ šlo (zda nemoc, či porod). U nemocnic zákon uvádí výslovně jejich porodnická oddělení a osvobozuje obce od placení, jde-li o případy, které byly ošetřovány na těchto porodnických odděleních nemocnic. U porodnic však již nerozlišuje mezi jejich odděleními čistě porodnickými a odděleními gynekologickými a osvobozuje tu obce bez jakéhokoli obmezení.
Ze zákona nelze tudíž vyvodit, že by obec byla povinna platit na případy ošetřované v gynekologickém oddělení porodnice.
Žal. úřad sám vychází z toho, že tu jde o případy ošetřované na gynekologickém oddělení zemské porodnice v Olomouci a že toto oddělení jest součástí této porodnice. Jde tedy nesporně o případy ošetřované v porodnici, při čemž jest lhostejno, zda tato porodnice jest interně rozdělena na různá oddělení, a má při tom také oddělení gynekologické. Poněvadž tedy jde o případy ošetřované v porodnici, není obec povinna hraditi třetinu ošetřovacích útrat (§ 1 cit. zák.). Opačný názor žal. úřadu nemá tudíž opory v zákoně.
Citace:
Čís. 10780. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 692-695.