NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8658 —
Č. 8658.

Samospráva obecní. — Školství (Slovensko): I. O rozsahu oprávnění župního výboru, měniti obecní rozpočet. — II. Obecní notář je povinen spolupůsobiti při sestavování voličských seznamů. — III. Vyhláška min. fin. č. 159/27 o započítávání příspěvků na školy církevní do výměry přirážek, rozhodných pro přípustnost příspěvku z t. zv. fondu vyrovnávacího, se netýká příspěvku, který na školu církevní poskytuje obec místní.
(Nález ze dne 4. června 1930 č. 1259/29.)
Věc: Obec P. proti župnímu výboru v Nitře o příděl z vyrovnávacího fondu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje, pokud jím byla snížena rozpočtová potřeba rubriky XI. na školství a osvětu, pro nezákonnost a pokud jím byla v rubrice IX. pol. 20 vyloučena potřeba na soupis voličů, pro vady řízení. Jinak se stížnost zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Vyřizuje nař. rozhodnutím podle § 10 zák. č. 77/27 žádost obce P. o příděl z vyrovnávacího fondu k úhradě nekrytého schodku obecního rozpočtu na rok 1928, provedl žal. župní výbor v rozpočtu stěžující si obce změny tak, že některé položky v něm buď vůbec škrtl anebo co do preliminované výše snížil. — Stížnost obce P. do tohoto rozhodnutí namítá především všeobecně, že žal. župní výbor nebyl vůbec oprávněn měniti rozpočet, na němž se usneslo obecní zastupitelstvo, ježto podle zák. č. 329/21 příslušelo mu pouze právo činiti k němu připomínky.
V tom se však stížnost mýlí přehlížejíc, že ve sporném případě rozhodoval žal. župní výbor o výši příspěvku, jenž by měl býti poskytnut stěžující si obci ze zvláštního fondu, zřízeného k úhradě nekryté rozpočtové potřeby obcí a okresů, tedy na základě zák. z 15. června 1927 č. 77 Sb. a nikoli na základě zák. č. 329/21, jehož se stížnost dovolává. Podle § 10 a 26 prve cit. zák. č. 77/27 příslušely pak na Slov. až do — Č. 8658 —
zřízení zem. výboru, což se stalo dnem 1. července 1928, při poskytování příspěvku ze zmíněného fondu župním výborům co do úpravy obecních rozpočtů stejná práva a povinnosti, jako výborům okresním při povolování obecních přirážek ve smyslu § 3. odst. 7. téhož zák. t. j. zkoumati jednotlivé položky rozpočtu netoliko s hlediska jejich zákonitosti, nýbrž také co do účelnosti a prováděti v potřebě a úhradě změny jak co do zařazení, tak co do výše. Nevybočil tudíž žal. župní výbor z mezí své zákonité působnosti, když, rozhoduje o žádosti stěžující si obce za příspěvek z vyrovnávacího fondu, některé položky jejího rozpočtu buď vůbec vyloučil anebo snížil, a je proto výtka stížnosti v tomto směru bezdůvodná.
O dalších námitkách, jimiž stížnost brojí proti jednotlivým rozpočtovým změnám samým, uvažoval nss takto:
Žal. župní výbor snížil v rubrice II. pod pol. 1. zařáděnou potřebu na opravu obecního domu s 5 000 Kč na 2 500 Kč s odůvodněním, že i tento peníz je dostatečný. Stížnost proti tomu namítá, že budova obecního domu je v tak špatném stavu, že její oprava je nevyhnutelná, a že, ačkoliv rozpočet na práce ty činí 12 000 Kč, rozhodla se obec věnovati k účelu tomu v roce 1928 pouze 5 000 Kč, za polovici této částky však že se oprava ta provésti nedá.
Námitka tato jest bezdůvodná, poněvadž obec, podávajíc vyjádření o připomínkách k rozpočtu učiněných, spornou nyní položku 5 000 Kč na opravu obecního domu vůbec odvolala a žádala, aby místo ní do rozpočtu byl zařaděn skutečný pasivní nedoplatek v částce 7 796.50 Kč, vzniklý z největší části z oprav obecního domu, provedených již v roce 1926 nákladem 15 387 Kč, na které bylo v letech 1926 a 1927 preliminováno pouze 9 000 Kč, tedy patrně nedoplatek z opravy jiné, než o kterou šlo v rozpočtu na rok 1928. — Jestliže za tohoto stavu věci žal. úřad ponechal v rozpočtu na opravu obecního domu částku 2 500 Kč, ač, jak řečeno, obecní zastupitelstvo preliminovanou na opravu tu částku 5 000 Kč vůbec odvolalo, nemohla tím obec na svém právu býti nijak zkrácena, naopak dostalo se jí výhody, že o částku 2 500 Kč v rozpočtu ponechanou se zvýšil její příděl z fondu vyrovnávacího.
Proti tomu však, že přes žádání obce nebyla do rozpočtu pojata položka 7 796,50 Kč z titulu oprav obecního domu již dříve provedených, neformuluje stížnost námitky (§§ 5 a 18 zák. o ss), takže nss nemá příležitosti, zabývati se otázkou, bylo-li vůbec možno rozpočet takovým způsobem měniti.
Další změna, kterou žal. župní výbor provedl v rozpočtu stěžující si obce, spočívá v tom, že v rubrice II. škrtl úplně položku 100 Kč na seznam voličů a to proto, že seznam ten má sestaviti, když by tak z jakékoli příčiny nemohli učiniti členové volební komise ani starosta, obvodní notář z úřední povinnosti.
Této argumentaci nař. rozhodnutí stížnost přisvědčuje jen potud, že sestaviti seznam voličů je podle § 5 zák. č. 663/19 povinností místní vol. komise, nikoli však, že by voličský seznam měl sestaviti, kdyby toho neučinila místní vol. komise, notář z povinnosti úřední; tvrdí dále, že je vyloučeno, aby tuto práci, uloženou místní vol. komisi, mohl vykonati — Č. 8658 —
notářský úřad, když má toho času přidělenu pouze jedinou výpomocnou sílu, která stačí sotva k zdolání vlastních prací úředních.
Námitka tato, pokud chce sestavení voličského seznamu vůbec vyloučiti z úřední povinnosti notáře, spočívá na mylném výkladu § 5 zák. o stálých seznamech voličských a přehlíží ostatní příslušná ustanovení tohoto zák. Podle § 5 zák. č. 663/19 »sestaví« voličské seznamy místní volební komise, která se skládá ze starosty obce nebo jeho zástupce jím jmenovaného jako předsedy a čtyř až osmi přísedících. V § 7 téhož zák. pak se stanoví, že seznam voličský sestaví se podle popisných čísel domů a v domech podle abecedního pořadu voličů, u kterých se vyznačí příjmení, jméno, den a rok narození a zaměstnání (odstavec 1 a 3), dále, že přípravné práce pro sestavení voličských seznamů vykoná obecní úřad (odstavec 4) a konečně, že se seznamy vyhotoví ve čtyřech stejnopisech, které i s případnými dodatky podepíší všichni členové místní komise (odstavec 5).
Z těchto předpisů a neméně též z povahy místní vol. komise jako orgánu kolegiálního se podává, že »sestavením« voličských seznamů, které ukládá zákon místní vol. komisi, možno rozuměti toliko instanční rozhodnutí o tom, kteří občané ve smyslu §§ 2—4 cit. zák. mají býti do voličských seznamů zapsáni, kdežto veškeré ostatní práce, jež rozhodnutí to předcházejí anebo po něm následují, se jeví jako práce přípravné nebo jako práce pouze kancelářské, kteréž vykonati má obecní úřad. Ježto pak podle § 1. služ. řádu pro obecní a obvodní notáře, vydaného nař. min. vnitra 12. listopadu 1902 č. 126000, ve spojení s § 9. zák. č. 211/20, vedení obecní agendy obstarává notář a tento také opatřuje »v obecním životě se vyskytující písemné práce všeho druhu«, je názor stížnosti, jako by notářský úřad vůbec neměl povinnosti spolupůsobiti při sestavení voličských seznamů, mylným. Pokud tedy stížnost popírá právní povinnost notáře k sestavení voličských seznamů vůbec, ocitá se v rozporu se zákonem a je proto bezdůvodná.
Leč stížnost namítá v téže příčině ještě dále, že je vyloučeno, aby notář mohl práci tu vykonati, když má toho času přidělenu pouze jedinou výpomocnou sílu, která stačí sotva k zdolání vlastních prací úředních. Stejným způsobem bránila se obec proti vyloučení příslušné položky rozpočtové již ve svém vyjádření, které podala k rozpočtovým připomínkám. Mohl tedy žal. úřad tuto její námitku vyvrátiti jedině zjištěním, že notář na výkon ten stačí. Toho však žal. úřad neučinil, nýbrž spokojil se konstatováním, že voličský seznam má sestaviti, když by tak z jakékoli příčiny nemohli učiniti členové vol. komise ani starosta, obvodní notář z úřední povinnosti. Tím však stěžující si obcí tvrzená faktická nedostatečnost notářského úřadu, vykonati práce spojené se sestavením voličského seznamu pro nedostatek sil, vyvrácena nebyla. V tom spočívá podstatná vada řízení, pro kterou bylo nař. rozhodnutí v této jeho části zrušiti podle § 6 zák. o ss.
Pokud konečně byla potřeba v rozpočtové rubrice XI. na školství a osvětu snížena z toho důvodu, že nebylo obcí dbáno pokynů, uvedených ve vyhlášce min. fin. č. 159/27, uznal nss stížnost rovněž důvodnou. Vyhláškou z 2. listopadu 1927 č. 159 Sb., o kterou žal. úřad tento svůj výrok opřel, stanovil totiž min. fin. na základě zmocnění, daného mu — Č. 8659 —
v § 23 zák. č. 77/27, míru a podmínky započítání zákonných přirážek k daním výnosovým, které platí poplatníci na Slov. a Podk. Rusi na náklady církevních škol, do výměry přirážek, rozhodných pro přípustnost příspěvku z t. zv. fondu vyrovnávacího (sanačního).
Jak z cit. zmocňovacího ustanovení zákonného tak i z nadpisu a celého obsahu zmíněné vyhlášky min. fin. je patrno, jsou tu míněny toliko takové příspěvky, které vybírají na Slov. a Podk. Rusi ve formě přirážek k výnosovým daním na úhradu nákladů veřejných škol národních náboženské (církevní) obce od svých příslušníků v základě § 11 zák. čl. XXXVIII:1868. Že jest tomu tak, vyplývá nejen z předpisu § 3 cit. vyhlášky, podle něhož třeba žádost obce o příděl z vyrovnávacího fondu doložiti a to zvlášť pro každou jednotlivou církevní obec, výkazem o její přirážkové základně, a výšce přirážek a školním rozpočtem, ale plyne to také z následujících §§ 4. a 5. vyhlášky, kterými se stanoví, jakým procentem se přirážky, vybírané pro školní účely obcemi církevními, započítají do výměry přirážek místní obce, pro přípustnost příspěvku z vyrovnávacího fondu rozhodné.
V daném případě nejde však o takové přirážky, které by vybírala na školu obec církevní, nýbrž o příspěvek obce místní na veř. školu církevní a právem tudíž stížnost vytýká, že použití vyhlášky min. fin. č. 159/27 zde místa nemá. — — —
Snížil-li tedy žal. župní výbor potřebu preliminovanou v rubrice XI. rozpočtu, jedině z důvodu, že nebylo obcí dbáno pokynů, uvedených ve vyhlášce min. fin. č. 159/27, která, jak vpředu dovoženo, na sporný případ se nevztahuje, nemá tento výrok v zákoně opory.

Citace:

č. 8658. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 892-895.