NPD documents search: Váž. civ., 17 (1935)

J
Čís. 7297.

V řízení úpadkovém jest k rekursu oprávněn zásadně každý, kdo jest súčastněn na úpadkovém řízení nebo vystupuje v mezích svého úřadu a cítí se dotyčným výrokem zkrácen ve svém právu, členu věřitelského výboru nepřísluší právo rekursu do usnesení soudu, jímž bylo rozhodnuto o návrhu, by byl on pokud se týče jiný člen věřitelského výboru sproštěn z úřadu jako člen výboru.
(Rozh. ze dne 7. září 1927, R I 762/27.)
K návrhu správce úpadkové podstaty a členů věřitelského výboru Dra K-a, Josefa Sch-a a Dra M-а zbavil soud prvé stolice člena věřitelského výboru Dra Jindřicha T-а jeho úřadu. Rekursní soud zrušil k rekursu Dra Jindřicha T-а napadené usnesení a zamítl návrh na zbavení Dra Jindřicha T-а úřadu.
Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs Josefa Sch-a, dovolacímu rekursu správce úpadkové podstaty vyhověl a změnil napadené usnesení v ten rozum, že odmítl rekurs Dra Jindřicha T-a.
Důvody:
Jde především o otázku, zda členu věřitelského výboru v řízení úpadkovém přísluší právo rekursu do usnesení soudu, jímž byl sproštěn z úřadu jako člen výboru. Rekursní soud se vůbec neobíral touto otázkou, — Čís. 7298 —
vyřídiv rekurs Dra Jindřicha T-а věcně, maje patrně za to, že mu právo rekursu přísluší; leč neprávem. Podle § 176 (2) konk. ř. lze si stěžovati rekursem do opatření a rozhodnutí úpadkového komisaře, pokud úpadkový řád nestanoví nic jiného. Pořad stolic při rozhodnutích úpadkového soudu není zvlášť upraven, platí tu obecný předpis § 4 j. n. Z toho plyne, že si lze zásadně stěžovati do každého opatření, usnesení a rozhodnutí, vydaného v řízení úpadkovém a, jelikož není omezen ani okruh osob oprávněných k rekursu (pokud tu není jiného ustanovení), dlužno právo rekursu zásadně přiznati každému, kdo na úpadkovém řízení jest súčastněn anebo vystupuje v mezích svého úřadu jako správce atd. a se cítí dotyčným výrokem zkráceným ve svém právu. Těchto v zákoně sice neuvedených, avšak z věci samé plynoucích předpokladů není však u člena výboru věřitelského, jenž byl soudním usnesením sproštěn z úřadu. Nemáť ani nároku na svěřený mu úřad, takže se nemůže cítiti zkráceným ve svém právu proto, že byl z úřadu toho sproštěn, ani nejedná v mezích svého úřadu, ježto obor působnosti vytčený v § 89 konk. ř. nenáleží členům výboru věřitelského jako jednotlivcům, nýbrž jen výboru jako celku, který jej vykonává, usnášeje se většinou hlasů. Nelze proto členu věřitelského výboru přiznati práva rekursu do usnesení naznačeného obsahu. (Viz Bartsch-Pollak str. 553 a literaturu tam uvedenou.) Rekurs ní soud proto pochybil, vyřídiv věcně rekurs Dra Jindřicha T-а do usnesení soudu prvé stolice, jímž byl sproštěn z úřadu jako člen věřitelského výboru, místo, aby jej odmítl jako nepřípustný. Jelikož pak z uvedených důvodů dále plyne, že členu výboru věřitelského jako takovému nenáleží právo rekursu ani do soudního usnesení o návrhu na sproštění jiného člena, bylo dovolací rekurs člena věřitelského výboru Josefa Sch-a odmítnouti jako nepřípustný, dovolacímu rekursu správce úpadkové podstaty Dra Bedřicha S-a však vyhověti a napadené usnesení změniti v ten rozum, že se rekurs Dra Jindřicha T-a jako nepřípustný odmítá.

Citace:

č. 10585. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 1065-1067.