Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 66 (1927). Praha: Právnická jednota v Praze, 740 s.
Authors:

Čís. 252.


Každá činnost, jež třebas i bezúplatně, sprostředkuje přechod potravin z jedné osoby na druhou, spadá za dalších zákonných podmínek pod sankci § 18 čís. 2 zákona o potravinách ze dne 16. ledna 1896, čís. 89 ř. z. Ku zločinné kvalifikaci (§ 19, odst. 2 cit. zák.) stačí ohrožení zdraví lidí ve větším rozsahu.
(Rozh. ze dne 9. září 1920, Kr I 120/20.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného Bohumila K. do rozsudku krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. listopadu 1919, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem dle § 18 čís. 1, 2 a § 19, odst. 2 zákona ze dne 16. ledna 1896 č. 89 ř. z., mimo jiné z těchto
důvodů:
Namítá-li zmateční stížnost — provádějíc důvod zmatečnosti čís. 9 a) § 281 tr. ř. — že pod hledisko § 18 čís. 2 zákona o potravinách pojata byla neprávem též mouka, deputátníkům poskytnutá, kdežto trestným dle předpisu zákona jest jen úplatné zcizování mouky a že proto a pak vzhledem k tomu, že došlo jen k nepatrnému onemocnění jednoho chlapce, nenastalo ohrožení zdraví lidského ve větším rozsahu, jak předpokládá § 19, odstavec 2 zákona, to tím méně, ana se věc na malé vesnici ihned roznesla a lidé mouku vraceli, aniž se o její požívatelnosti přesvědčili, čímž uplatňován vlastně důvod § 281 čís. 10 citovaného zákona, nelze shledati ji odůvodněnou. Zákon o potravinách ohrožuje v § 18 čís. 2 trestem nejen prodej zdraví nebezpečných potravin, nýbrž všeliké jich dávání do obchodu. Tomu vyhovuje každá činnost lidská, jež, třebas i bezúplatně, sprostředkuje přechod potraviny z jedné osoby na druhou. Nelze již proto předávání mouky deputátníkům z objemu trestnosti dle § 18 čís. 2 zákona vyloučiti, nehledíc k tomu, že přechod tento není nijak bezúplatným, tvoře podstatnou část úplaty za práce deputátní. Vzhledem pak ku množství přes 10 q pokažené mouky, z nichž 410 kg dodáno místní aprovisaci, ostatek osmi různým rodinám, nelze shledati nesprávné podřadění pod zákon ani v tom, že rozsudek odsoudil obžalovaného dle § 19 odstavec druhý, ježto již značný počet osob, pro jichž výživu mouka ta byla určena, opravňuje závěr, že ohroženo bylo trestným činem zdraví lidí ve větším rozsahu. Že ve skutečnosti jen jediný člověk následkem požití mouky onemocněl a největší část mouky vrácena byla stěžovateli, aniž jí bylo použito, nebrání použití § 19, odst. 2 zák., jenž předpokládá jen ohrožení, nikoli poškození zdraví lidí ve větším rozsahu.
Citace:
Přehled judikatury ve věcech železničních.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1927, svazek/ročník 66, číslo/sešit 7, s. 250-250.