Čís. 1085.

Vydání a rozšiřování tiskopisu příčí se předpisům zákona o tisku, bylo-li jakékoliv ustanovení tohoto zákona tiskopisem porušeno.
(Rozh. ze dne 20. ledna 1923, Kr I 40/23.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústním líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona takto právem: Nálezem okresního soudu pro přestupky v Praze jako soudu ve věcech tiskových ze dne 3. října 1922, jímž bylo uznáno právem, že se prozatímní zabavení čís. 39 periodického tiskopisu »Rozhledy« ze dne 30. září 1922 zrušuje — a usnesením zemského trestního soudu v Praze jako soudu odvolacího pro přestupky ze dne 25. října 1922, jímž byla stížnost veřejného obžalobce do onoho nálezu zamítnuta — porušen byl zákon v ustanovení §u 487 tr. ř.
Důvody:
Okresní politická správa v S. zabavila čís. 39 periodického časopisu »Rozhledy« ze dne 30. září 1922, a to z toho důvodu, že k úřední opravě okresní politickou správou dle §u 19 tisk. zák. časopisu zaslané připojena byla poznámka, čímž prý byl spáchán přestupek §u 22 tisk. zák. Státní zastupitelství v Praze zavedlo subjektivní trestní stíhání a navrhlo u okresního soudu pro přestupky v Praze potvrzení zabavení podle §u 489 tr. ř. Okresní soud nálezem ze dne 3. října 1922 zabavení to zrušil a zrušení odůvodnil tím, že obsahem poznámky trestný čin spáchán nebyl a že rovněž nebyl spáchán trestný čin vydáním nebo rozšiřováním tiskopisů proti předpisům tiskového zákona § 9, 17, 23 tisk. zák.; porušení tiskového zákona se sice stalo, avšak nikoliv vydáním nebo rozšiřováním proti jeho předpisům. Stížnosti státního zastupitelství v Praze zemský trestní soud v Praze usnesením ze dne 25. října 1922 nevyhověl a potvrdil napadený nález ze správných důvodů prvé stolice. Rozhodnutími obou soudů porušen byl zákon v §u 487 tr. ř. Dle ustanovení tohoto §u může tiskopis býti zabaven, byl-li proti zákonu o tisku vydán nebo rozšiřován nebo má-li býti pro svůj obsah ve veřejném zájmu stíhán. Předpokladem zabavení je tedy, že buď vydání a rozšiřování neb obsah tiskopisu porušuje zákon a zakládá trestný čin. Poukazujeť zákon první částí oné věty k formálním deliktům tiskovým, pokud se týče k trestním normám druhé částky tiskového zákona; druhá část oné věty pak poukazuje k tiskovým deliktům materielním, o nichž jedná třetí částka zákona o tisku. Stanovisko, že slova »byl-li proti zákonu o tisku vydán anebo rozšiřován« vztahují se jen na ony předpisy tiskového zákona, které jednají přímo a výslovně o vydávání a rozšiřování tiskopisů v užším smyslu těchto slov, bylo by naprosto libovolné; pro takový náhled neposkytuje nižádné opory ani doslov a smysl, ani účel zákona; vydání a rozšiřování tiskopisu příčí se předpisům zákona o tisku, kdykoliv bylo jakékoliv ustanovení tohoto zákona tiskopisem porušeno, a účelem zabavení je, by prostředky trestného jednání byly zachyceny, učiněny zabavením neškodnými až do té doby, kdy soudce rozhodne o tom, zda je tu trestný čin čili nic. Dostatečným předpokladem prozatímního zabavení je tudíž jakékoliv porušení předpisů tiskového zákona. Jest tím zejména též porušení §u 22 tohoto zákona, k němuž výslovně poukazuje návrh veřejného obžalobce.

Citace:

č. 1085. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 56-57.