NPD documents search: Právník, 71 (1932) - K zákonné úpravě právních poměrů spodních vod

Čís. 541.

Při odsouzení pro přestupek dle § 523 tr. zák. lze uložiti tuhé vězení pouze tehdy, jsou-li splněny obě podmínky poslední věty citovaného paragrafu.
(Rozh. ze dne 24. září 1921, Kr I 102/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku zemského trestního soudu v Praze ze dne 5. října 1920, pokud jím byl stěžovatel odsouzen pro přestupek dle § 523 tr. zák. do tuhého vězení, napadený rozsudek v tomto směru zrušil a vyměřil stěžovateli pouze trest jednoduchého vězení.
Důvody:
Nalézací soud, zjistiv o stěžovateli, že čin, zakládající objektivní skutkovou podstatu zločinu dle druhého odstavce § 157 tr. zák., spáchal ve stavu úplné opilosti, do které se připravil, nemaje v úmyslu spáchati zločin, uznal ho vinným přestupkem dle § 523 tr. zák. Trest byl vyměřen dle poslední věty § 523 tr. zák. tuhým vězením v trvání čtyř měsíců, zostřeným čtyřmi tvrdými ložemi. Tento výrok odůvodněn je v rozsudku tím, že čin spáchán byl při těžším zlém skutku, kterým Františku K-ovi způsobena byla značná škoda. Jak stěžovatel správně namítá, dlužno dle poslední věty § 523 tr. zák. vězení zostřiti tehdy, bylo-li opilci ze zkušenosti známo, že je v opilství podroben prudkým hnutím mysli, kdežto na tuhé vězení uznati jest při větších zlých činech, ale i to pouze tenkráte, byla-li zjištěna zároveň i ona podmínka, za níž dlužno trest zostřiti. Rozsudek nejen neobsahuje naprosto žádných skutkových zjištění, která by nasvědčovala tomu, že obžalovanému bylo ze zkušenosti známo, že jest v opilství podroben prudkým hnutím mysli, zmínka rozsudku, dle níž nevyšlo na jevo, že by se obžalovaný oddával opilství, nasvědčuje spíše opaku, z odůvodnění výroku o trestu pak dlužno souditi, že nalézací soud vycházel při výměře trestu z mylného názoru, jakoby jedinou podmínkou, za níž dlužno uznati na tuhé vězení, bylo, že jde o větší zlý čin, kdežto podmínky, za které má trest zostřen býti, rozsudek, jak již zmíněno, vůbec nezjišťuje. Nalézací soud tudíž překročil při výměře trestu svou trestní pravomoc a hranici zákonné trestní sazby, je tedy rozsudek v tom směru dle § 281 čís. 11 tr. ř. zmatečným.

Citace:

JANOVSKÝ, Jaroslav. Obecné užívání. Slovník veřejného práva Československého, svazek II. I až O. Brno: Nakladatelství Polygrafia – Rudolf M. Rohrer, 1929, s. 1009-1019.