Všehrd. List československých právníků, 16 (1935). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 436 s.
Authors: Veselý, František Xaver
= Všeobecný slovník právní, sv. 3
PDF
f
Pojišťovny,

Pojišťovny.


1.

Zákonodárství

.
Materielní výhody, které nejširším vrstvám lidstva plynou z pojišťoven, staví podniky tyto do řady nejpřednějších ústavů veřejných. A právě při nich záleží tedy přirozeně na tom, aby zabezpečena byla stálá splnitelnost závazků pojišťovnami převzatých a aby ochráněny byly náležitou měrou zájmy všech osob pojištěných. Záruku toho poskytnouti má nové nařízení min vnitra, práv, obchodu a financí ze dne 5. března 1896 č. 31 ř. z., Pojišťovny.
271
kteréž obsahuje ustanovení o zakládání, zařízení a hospodaření pojišťoven vůbec, pokud nespadají pod platnost zákona ze dne 16. července 1892 č. 202 ř. z. (zapsané pokladny pomocné). Zároveň pak zrušuje se jím min. nařízení ze dne 18. srpna 1880 č. 110 ř. z. (úvod k cit. nař.).
2.

Zakládání pojišťoven

.
K založení pojišťovny nějaké potřebí jest státní koncese. Kromě toho splněny býti musí předpisy spolkového zákona ze dne 26. listopadu 1852 č. 253 ř. z., pokud se týká, ustanovení obchodního zákona ze dne 17. prosince 1862 č. 1 ř. z. z roku 1863 a kromě toho ustanovení cit. nařízení min. z r. 1896. Dle tohoto nařízení může stát uděliti koncesi toliko tehdy, když zřizují se pojišťovny ve formě akciových společností nebo v podobě spolků o vzájemném ručení členstva. Způsob a rozsah ručení členstva, pak způsob, jakým má se ku platnosti přivésti toto ručení, stanovití jest přesně ve stanovách vzájemných pojišťoven; zejména mají stanovy tyto vykazovati:
1. ustanovení o tom, za kterých okolností lze se dovolávati ručení
členstva;
2. jak má být vzešlá ztráta uhrazena (t. j. neobmezené neb obmezené doplácení, trvalé zvýšení pojistného, snížení pojištěných dávek, skrácení likvidních nároků důchodových);
3. dle kterých zásad rozvrhnouti sluší vzešlou ztrátu, způsobem přiměřeným jednotlivým hlavním druhům pojištění;
4. za kterých podmínek a jak dlouho ručí členové, kteří ze spolku
vystoupili.
Všeobecné podmínky pojištění musí býti v těchto ustanoveních uvedeny doslovně (§ 2 cit. nař.).
Chce-li se akciová pojišťovna zabývati několika způsoby pojištění, musí být při založení jejím splaceno pro každý odbor alespoň 100 000 zl. hotově (tedy pro pojištění požární 100 000 zl., pojištění proti krupobití 100 000 zl., pro pojištění úrazové 100 000 zl. atd.). Splacený takto kapitál musí však činiti alespoň 300 000 zl. Byly-li vydány akcie majiteli svědčící, musí být splaceny celou hodnotou; svědčí-li na jméno, splatiti se mají alespoň 30% celé hodnoty, zbytek pak pojistí se dlužními úpisy nebo směnkami, kdež pak sluší předložiti seznam všechněch upisovatelů s udáním jich jména, bydliště, stavu i počtu akcií od každého z nich upsaných (§ 3 cit. nař.). U vzájemných pojišťoven má žádaný zakládací fond býti určen všeobecně tím obnosem, který by vyhovoval daným poměrům a předvídatelnému rozsahu obchodu. U vzájemných pojišťoven na život splaceno býti musí hotově alespoň 20 000 zl., při čemž vyloučeny jsou listy podílové nebo zaručovací, směnky atd. Tento fond lze zúrokovati nebo splatiti toliko z přebytků; splácení toto má místo jen v té míře, v jaké zřizuje se postupně reservní fond z přebytků v obchodu pojišťovny docílených. Musí tu tedy býti po úplném splacení zakládacího fondu mimo účetní reservu pojistného ještě jakási záloha záruková rovnající se alespoň původnímu zakládacímu fondu (§ 4 cit. nař.)
Nově zřízené pojišťovny na život mohou dosíci kromě tohoto odboru dovolení jenom k tomu, aby se zabývaly pojišťováním důchodů, jakož i pojišťováním pro případ neschopnosti (invalidity). Ustanovení toto platí obdobně o dosavadních pojišťovnách, které zamýšlejí rozšířiti se na jiné odbory pojišťovací (§ 5 cit. nař.). Pojišťovny.
3.

Zařízení pojišťoven

.
1. Stanovy a sazby. V této příčině mají stanovy pojišťoven obsahovati všechna ustanovení předepsaná v § 9 cit. zák. spolkového, stanovy akciových společností vykazovati musí předpisy vytčené v článcích 207 — 249 obch. z. U vzájemných pojišťoven kromě toho zachovávati dlužno ještě tato ustanovení:
a) o firmě (jménu) a sídle pojišťovny;
b) o tom, jak ustanovuje se a skládá představenstvo pojišťovny, a jak legitimují se členové a ostatní zřízenci;
c) o hlasovacím právu členstva a o způsobu vykonávání práva toho;
d) která forma vyhlášky zavazuje po právu, a kterými veřejnými novinami vyhlášky se uveřejní;
e) kdy má býti valná hromada k žádosti členstva svolána (§ 6 cit. nař.).
Ve stanovách dlužno dále vytknouti jednotlivé pojišťovací odbory, kterými se pojišťovna zabývati bude (ku př. pojištění na život, pojištění proti ohni, krupobití, pojištění dopravní čítajíc v to i pojištění námořské atd.). Dále připomenouti jest ve stanovách, zda pojišťovna provozovati zamýšlí obchod přímo či nepřímo (zajišťováním), zda obmezí obchod pojišťovací toliko na tuzemsko, či rozšíří jej i do cizozemska (§ 7 cit. nař.). Důležitou částkou stanov jsou též podrobná ustanovení o účetní závěrce, o zřizování zvláštních reserv, o výsledku docíleného přebytku nebo případných ztrát, o upotřebení přebytků, pokud se týká, o úhradě ztrát. Akciové společnosti mohou teprve tenkrát akcionářům rozděliti dividendu nad 5% splaceného akciového kapitálu, jsou-li již umořeny náklady organisační a závěrkové provise. Pojišťovny vzájemné nesmí přebytek rozdíleti členstvu, pokud nejsou úplně umořeny splatné položky. Přebytek pak lze teprve tenkráte úplně rozděliti, když zakladací fond jest zpět členům splacen (§ 21 a 22 cit. nař).
Konečně musí být ve stanovách vytčeno, že na státním schválení závisí podmínky zrušení pojišťovny, zvláště pak způsob, jakým sluší spořádati obchody rozcházející se pojišťovny a jak zajistiti jest nároky osob pojištěných (§ 23 cit. nař.). Státním schválením vázána jest dále každá úmluva, kterou se podstata pojišťovací společnosti vůbec, nebo v jednotlivém odboru jakkoli převádí na jinou pojišťovnu, pokud se týká, od jiné pojišťovny přejímá. Dále každá úmluva, kterou se pojišťovací podstata pojišťovny vůbec nebo v jednotlivých odborech úplně zajišťuje u jiné společnosti, pokud se týká, touto společností se ono úplné zajištění přijímá (§ 24 cit. nař.).
Pojišťovny na život povinny jsou kromě toho předložití ještě sazby pojistného, dle kterých se budou říditi, a písemně vyznačiti, jak vypočítaly základ pro svoji sazbu. Toto písemné vylíčení obsahovati má ryzí pojistné, statistické tabulky, jichž bylo při výpočtu upotřebeno (t. j. tabulky úmrtnosti, po případě tabulky invalidity nebo tabulky nemocenské), dále míru úrokovou a vzorce, jichž bylo pro výpočet užito; konečně udati nutno výši správních přirážek a zásady, dle nichž počítati se bude reserva pojistného (§ 8 cit. nař.).
Stanovy, pokud se týká, sazby pojišťoven potřebí mají státního schválení, bez něhož se též nijaká změna v nich nedá provésti. Sazby pak dojdou schválení teprve tehdy, když byly dříve podrobeny zvláštní zkoušce techniky pojišťovací. Kdežto pak sazby ryzího pojistného musí se Pojišťovny.
273
předložiti ku schválení, oznamují se sazby hrubého pojistného úřadu státnímu toliko k tomu účelu, aby je vzal na vědomí (§ 9 cit. nař.).
2. Podmínky pojišťovací. Státním schválením vázána jest dále platnost všeobecných podmínek pojištění kterékoli pojišťovny i případná (dodatečná) změna jejich, pokud podmínky ty rozhodnými jsou při uzavírání pojišťovacích smluv v tuzemsku. Tyto všeobecné podmínky jsou u vzájemných pojišťoven částí stanov. Zvláštní podmínky popojištění připouštějí se v tuzemském obchodu jen potud, pokud neodporují všeobecným podmínkám pojištění, nýbrž pokud je toliko doplňují, nebo pokud poskytují osobám pojištěným nějakých výhod (§ 10 cit. nař.)
Všeobecné podmínky pojištění pojednávají zejména o tom,
a) proti kterým nebezpečím pojištění se uzavírá, pokud se týká, ve kterých případech zavazuje se pojišťovna platiti;
b) jak stanoví se a zapravuje úplata, kterou má pojištěný pojišťovně platiti;
c) za kterých podmínek a kdy počíná závazek pojišťovny;
d) za kterých podmínek a kdy přestává závazek pojišťovny; (případy takovými jsou: nesprávná udání v návrhu, změny za trvání smlovy, nesplní-li pojištěný nebo pojišťovatel závazků a pod.);
e) jak stanoví se výše a způsob závazku pojišťovny v případu, pro který pojištění bylo učiněno, jakož i dále čas splnění závazku toho;
f) kdy zruší se smlouva pojišťovací úplně nebo z části a jaký závazek pak tu společnost postihuje (storno, koupě zpáteční a pod.);
g) ustanovení o právech, která pojištěným osobám (členům) ku podílu v přebytcích vzájemných pojišťoven příslušejí; pokud jde o společnosti akciové, které poskytují pojištěným podíl v zisku, mají všeobecné podmínky vykazovati ustanovení o právech, která pojištěným příslušejí k tomuto podílu v zisku;
h) dle jakého řízení bude postupováno v tom případu, když by vzešly spory ze smlouvy pojišťovací;
i) konečně vytýkají všeobecné podmínky, za jakých podmínek promlčují se práva ze smlouvy pojišťovací (§11 cit. nař.).
ad f) Co se týče závazků pojišťovny na život zvlášť při zrušení smlouvy pojišťovací, mají všeobecné podmínky ústavu takového spravovati se těmito zásadami:
aa) pojistky platné alespoň na dobu tříletou nemohou býti bez náhrady prohlášeny za propadlé (nesmí se stornovati) proto, že placení pojistného bylo zastaveno (vyňaty jsou pojistky pro pojištění dočasná);
bb) náhrada může dle volby pojištěného záležeti v tom, že se buďto vydá zpáteční kupní suma nebo jen pojistka se srážkou sumy pojištěné, pokud se týká, se srážkou důchodu. Pojišťovně přísluší však právo vyloučiti zásadně zpětnou koupi při všelikých nebo jednotlivých případech pojištění;
cc) při zpáteční koupi má zpáteční kupní suma obnášeti alespoň 3/4 reservy pojistného, vyměřuje-li se kvotou celou dobu pojištění stejnou; počítá-li se však tato zpáteční kupní suma dle stupnice, která během doby pojištění dostoupí výše reservy pojistného, tedy počítá se stupnice tato kvotou, jejíž výše počíná alespoň 60% reservy pojistného;
dd) skrátí-li se pojištění, počítá se pojištěná suma, pokud se týká, důchod tím způsobem, že se buďto vyjde od úhrnné reservy pojistného Pojišťovny.
připadající na pojištění, nebo — při smíšených pojištěních — podle toho poměru, v jakém se mají prošlá léta pojištění ku pojistné době ve smlouvě určené;
ее) pokud připouští se zpáteční koupě pojistek, stanovití sluší určitou lhůtu, do které se tak státi může.
ff) Konečně sluší stanoviti, za kterých podmínek a ve kterých lhůtách obnoviti lze pojištění, které zaniklo proto, že nebylo placeno pojistné. V pojistkách mají být udány číselně zpáteční kupní hodnoty, pokud se týká, snížené sumy pojistného podle doby pojištění, a to nejprve za první tři léta, později za každé pětiletí (§ 12 cit. nař.).
Poskytují-li některé pojišťovny pojištěným osobám podíl v zisku dle ustanovení pojatých do všeobecných podmínek, říditi se musí dle těchto zásad:
aa) Pro rozdělování zisku nelze užívati takových soustav, které stěžují kontrolu, nebo dle kterých snadno jest skrátiti jednotlivé osoby pojištěné.
bb) Při vzájemných pojišťovnách přísluší všem členům nárok na zisk.
cc) Rozdělovaný zisk súčtuje se ročně a ročně se též vyplácí, pokud se týká, připočítá se na další pojistné nebo zvýší se jím pojištěné nároky.
dd) Takové soustavy, podle kterých střádá se zisk ve zvláštních fondech a teprve po jisté době rozdílí se mezi osoby žijící, dovoliti lze jen tenkráte, když období toto nepřesahuje 5 let (§ 13 cit. nař.).
Pojišťovny musí zvláštní sprostředkovatele obchodní činnosti své (t. j. generální jednatele, dozorce, jednatele atd.) opatřiti plnou mocí a zároveň jim uložiti, aby při jednání se stranami legitimovali se právě touto plnou mocí. Generální plná moc zástupců cizozemských pojišťoven má býti sdělána dle čl. IV. cís. nař. ze dne 29. listopadu 1865 č. 127 ř. z.; tato plná moc musí též poskytovati zástupci právo ku vydávání definitivních pojistek (§14 cit. nař.).
3. Vzorce pojistek, návrhů, jakož i prospektů, jichž se v obchodu pojišťovacím užívá, vykazovati musí:
a) hlavní sídlo společnosti, pokud jde o cizozemské pojišťovny, též sídlo tuzemského zastupitelstva;
b) akciový kapitál skutečně splacený (při pojišťovnách akciových), u vzájemných pojišťoven fond zakladací;
c) všeobecné podmínky pojištění pro dotyčný odbor pojištění (proti ohni, krupobití atd.), pokud se týká, pro příslušnou kategorii pojišťovací;
d) dodatek o tom, že zřízenci ústavu opatřeni jsou plnou mocí, a že povinni jsou před stranami touto plnou mocí se legitimovati (§15 cit. nař.).
Tyto vzorce pojistek a návrhů jest předložiti ministerstvu vnitra, aby je vzalo na vědomost. Podobně zachovati se jest pojišťovně, pokud jde o prospekty, vyhlášky a jinaká reklamní opatření podobná, pokud v nich udán jest číselně obchodní nebo majetkový stav pojišťovny, nebo výhody pojištění a konečné výsledky pojištění; spolu předložití však dlužno ministerstvu i doklady doličující správnost zmíněných udání v oněch tiskopisech.
Ministerstvo vnitra, jakožto vrchní orgán státního dozoru nad pojišťovnami, může pojišťovně zapověděti používání vzorců pojistek a návrhů, pokud se týká, vyhlašování a rozdílení reklamních tiskopisů. Pojišťovna smí užívati, vyhlašovati a rozdíleti dotyčné tiskopisy teprve 14 dní počítaje ode dne, kdy ministerstvu byly předloženy (§ 16 cit. nař.). Pojišťovny.
275
4. Kauce a další obmezení. Vláda může též dle okolností žádati na pojišťovně při založení nebo teprve později kauci, pokud se týká zvýšení její. Opatření to má za účel zabezpečiti trvale splnitelnost závazků ústavem převzatých (§ 17). Další obmezení záleží v tom, že pojišťovny nesmějí všelikými obchody se zabývati, ovšem vedle pojišťovacích obchodů, které jsou předmětem jich podniku. Mohouť provozovati jen ty obchody, kterými se fondy pojišťoven prospěšně ukládají (§ 18 cit. nař.).
5. Dědické společnosti. Pojišťovnám na život může být dovoleno zřizovati dědické společnosti (sdružení na přežití, tontiny), u nichž není pojišťovna pojišťovatelem, nýbrž přejímá jen vedení obchodu jich a správu jmění za kontroly pojištěného členstva. Jmění toto jest pojišťovně jen svěřeno a spravováno být musí zvlášť pro sebe, k čemuž předložiti sluší všechny průkazy o vlastnictví onoho družstva (§ 19. cit. nař.).
6. Rozšíření činnosti. Chtějí-li tuzemské pojišťovny rozšířiti činnost svou do státu cizího, musí o tom zpraviti dozorčí úřad a při tom současně sděliti podmínky, za kterých jim cizí stát obchod dovoluje. Pokud jde o rozšíření pojišťovacího obchodu pojišťoven na život do cizozemska, lze na ústavech těchto žádati k účelu tomu kauce, resp. zvýšení kauce jenom tenkráte, když potřebná vydání uhradí se dalšími splátkami, na vydané akcie, vydáním nových akcií nebo ze stávajících již reserv zisku (§ 20 cit. nař.).
7. Výhody pojišťoven nově zřízených. Zvláštní výhoda platí pro pojišťovny nově zřízené; mohouť náklady s organisací spojené a závěrkové provise umořovati postupně v několika letech a neumořený ještě zbytek účtovati jako aktivum. Stanovy ústavů těch vykazovati musí přesná ustanovení o předmětu a podmínkách umoření; zmíněné organisační náklady musí být však umořeny nejdéle do pěti let ode dne založení pojišťovny, a umořiti lze toliko závěrkové provise vydané za prvních 10 let trvání pojišťovny. Umořovací plán upraviti jest tak, aby jednotlivé provise závěrkové byly zapravený nejdéle v 10 letech. Tato umořovací lhůta může být přiměřeně skrácena, jestliže dle nabytých zkušeností jest průměrná doba pojišťovací kratší (§ 20 cit. nař.).
Obdobná ustanovení dosud vůbec vytčená platí též ve příčině společností zajišťovacích, dále cizozemských pojišťoven, kteréžto dle zák. ze dne 29. března 1873 č. 42 ř z. a dle cís. nař ze dne 29. listopadu 1865 č. 127 ř. z. smí obchody své v tuzemsku provozovati. Zvláště průchod mají ona zásadná ustanovení co do stanov a co do podmínek pojištění (§§ 25 a 26 cit. nař.).
4.

Hospodaření pojišťoven

.
Hospodaření pojišťoven podléhá zásadně dozoru státnímu. Stát přihlížeti musí k tomu, zda se přísně šetří zákonných i statutárních předpisů, bdíti musí nad tím, aby se zajistila stálá splnitelnost příštích závazků pojišťovny. Státní dozor má proto zejména přihlédati k správnému výpočtu reservy pojistného, k řádnému uložení kapitálu, k dokonalému vylíčení všech hospodářských a majetkových poměrů v účetní závěrce a ve zprávě o činnosti (§ 27 cit. nař.).
A) Reservy pojistného.
Co se týče reserv pojistného zvlášť, sluší rozeznávati:
1. Pojištění na život. Tu vypočítají se reservy životního pojištění pro platné smlouvy pojišťovací každého roku zvlášť a to znalcem dle Pojišťovny.
zásad matematických. Při výpočtu tomto vyjde se od ryzího pojistného a užije se při něm oněch tabulek úmrtnosti a úrokové míry, které byly základem schválené sazby. Jestliže tato míra úroková nebo tabulky úmrtnosti, kterých užito bylo, odporují zkušenostem pojišťovny, možno podniknouti případné změny v obojí příčině tím způsobem, aby reservy pojistného byly zvýšeny. Do reserv pojistného nelze pojmouti provisi závěrkových a obnos reserv musí být vykázán zvlášť pro sebe, nikoli snad s jinými závazky, které z pojišťovacího obchodu nevzcházejí. Zálohy pojistného u přejatého zajištění vypočítají se dle sazeb společnosti té, která zajištění přejímá, u přepuštěného zajištění podle sazeb té společnosti, která do zajištění dává. Reservy pojistného dlužno alespoň dle hlavních druhů pojištění vykázati odděleně (§ 28 č. 1 cit. nař.).
2. Pojištění proti ohni. Záloha pojistného vypočítá a zapíše se buďto ze splacených prémií pojistného podle lhůt jednotlivých pojištění, neb aspoň 40%, jestliže se záloha ta paušaluje. V obou případech lze sraziti storna a zajištění, v prvním případu mimo to též příslušné náklady akvisiční a inkasovní. Totéž platí úplně o pojišťování úrazovém.
3. Pojištění dopravní. Tu čítá se záloha pro rata temporis u pojištění časového, u pojištěního cestovního rovná se záloha všem prémiím, kteréž zaplaceny byly za pojištění dosud neprošlá. V obou případech přihlíží se toliko ku pojistnému ryzímu, které zbude po srážce podílu zajišťovacího a příslušných nákladů akvisičních a inkasovních.
4. U pojištění proti krupobití zapsati jest jako zálohu pojistné napřed zaplacené na několik let, po srážce ovšem dotčených nákladů akvisičních a inkasovních.
Případné výjimky z vylíčených tuto předpisů lze dopustiti, jde-li o to, aby se pojišťovna mohla ponenáhlu novým těmto ustanovením přizpůsobiti. Ministr vnitra může kdykoli naříditi, aby reservy pojistného byly znalecky přezkoumány (§§ 27 a 28 cit. nař.).
B) Uložení kapitálu.
Reservy pojistného uhraditi lze u pojištění, která podniknuta byla tuzemskými nebo cizozemskými pojišťovnami v tuzemsku: tuzemskými cennými papíry způsobilými k ukládání jmění sirotčího, půjčkami státu nebo královstvím a zemím na říšské radě zastoupeným, zemskými nemovitostmi činžovními, pokud nejsou zadluženy nad 1/3 kupní ceny své, tuzemskými hypothekami poskytujícími jistoty sirotčí, vklady u tuzemských spořitelen, eskomptem takových směnek, které hodí se k eskomptu u rakousko-uherské banky, dále půjčkami na vlastní životní pojistky, pokud však nepřesahují hodnotu koupě zpáteční. Dále se k tomu hodí půjčky na dotčené již cenné papíry, avšak jen do 80% bursovní kursovní hodnoty; suma tato nesmí u slosovatelných papírů přesahovati té částky, která by na ně připadla po srážce poplatků dle slosovacího plánu. Podobně lze ještě reservy pojistného uhraditi:
1. půjčkami tuzemským, výdělkovým a hospodářským společenstvům poskytnutými, pokud u společenstev těch přijímají se cizí peníze jen s tou statutární podmínkou, že nepřesahují obnosu, který splacen jest na vklady zárukové;
2. půjčováním kaucí osobám pojištěným, pokud o bezpečnost tohoto ukládání jistiny postaráno jest zvláštními zařízeními, zejména zřízením zvláštních reserv; Pojišťovny.
277
3. vklady u spolehlivých tuzemských ústavů úvěrních na běžný účet nebo na pokladničně poukázky, pokud obchod toho vyžaduje, aby byly tu po rukou peníze k potřebným výdajům.
U cizozemského pojištění, které uzavřela některá tuzemská pojišťovna, lze mimo to reservy pojistného uhraditi těmi hodnotami, které vyhovují příslušným předpisům cizozemského státu; nebylo-li by předpisů takových, lze použiti cizozemských hodnot, které uložení kapitálu zabezpečují (§§ 29 a 30 cit. nař.).
C) Závěrka účetní.
Výroční závěrka účetní skládá se z účtu provozovacího (z účtu zisku a ztráty) a z rozvahy. Ku provozovacímu účtu připojiti jest výkaz o tom, jak nakládá se s přebytkem ročního hospodaření. Účetní závěrka vykazovati má co nejpodrobněji veškeré hospodaření a jmění pojišťovny. Závěrka tato spolu s hlavními statistickými daty o rozsahu a vývoji obchodu uveřejní se v novinách těch, které pro vyhlášky pojišťovny ustanoveny jsou, vždycky však ve »Wiener Zeitung« a v úředních novinách té země, ve které ústav má své sídlo. Pro formu a obsah závěrky předpisuje zákon několik vzorců; úchylky od nich povoliti může státní správa přihlížejíc k zvláštním statutárním zařízením pojišťovny (§§ 31 a 32 cit. nař.).
V účtu má býti při pojištění na život majetkový a hospodářský stav co možná zvlášť pro sebe vylíčen a vykázán. Fond zakladací, suma vydaného akciového kapitálu zařadí se do passiv rozvahy, pohledávky váznoucí za akcionáři z kapitálu dosud nesplaceného započítati sluší však do aktiv rozvahy. Akciový kapitál, který dosud vydán nebyl, nesmí se však uvésti ani v účetní závěrce, ani v jiných vyhláškách ustanovených pro osoby pojištěné.
Kusy majetku a pohledávky uvésti sluší podle hodnoty, kterou mají v čas účetní závěrky. Nemovitosti mají být v účtech zapsány jen podle své obchodní hodnoty a, pokud jde o pojišťovny na život, mohou býti uvedeny nanejvýš v té hodnotě, aby ryzí výnos jich poskytoval alespoň súročení téže výše, jako je míra úroková při tarifu pojistného. Pokud by takto stanovená hodnota nemovitostí neměla zmíněné náležitosti, sluší pravidelnými odpisy docíliti přiměřené ceny jejich. Břemena, která na nemovitostech váznou, třeba jest zvlášť vyznačiti.
Cenné papíry uvésti sluší v rozvaze tou hodnotou, kterou měly na konci roku účetního. Účetní, nerealisovaný zisk na kursu cenných papírů přikáže se zvláštnímu fondu pro difference kursovní. Toho fondu lze užiti jedině k úhradě ztrát kursovních; jinak vyhledává se svolení úřadu dozorčího. Cizí měnu sluší v účetní závěrce ceniti podle kursu, který mají na konci roku účetního. Avšak cizozemskou valutu lze též ceniti dle relace vytčené v zák. ze dne 2. srpna 1892 č. 126 ř. z., v kterémžto případu vyrovná se rozdíl naproti kursu na konci účetního roku účtem ažiovým.
Reserva pojistného určená k úhradě příštích závazků musí být úplně v účtu zapsaná. Přenášky pojistného, t. j. části pojistného za následující rok napřed již splacené, uvésti sluší podle jednotlivých kategorií zvlášť pro sebe, a tímtéž způsobem zapsati jako přenášky úroků.
Reserva pro škody, t. j. suma potřebná k úhradě již dospělých dávek vyplývajících ze smlouvy pojišťovací, zapíše se odděleně podle hlavních odborů pojištění a to: Pojišťovny.
a) u pojištění na život celá suma pojištěných obnosů splatných od té chvíle, kdy nastala událost v následcích svých pojištěná;
b) u jiného pojištění zapíše se suma ohlášených škod podle udané ceny a dle výsledků provedeného vyšetřování.
Předpisy stanov neb usnesením valné hromady může být nařízeno, aby se do účetní závěrky zanesly zvláštní reservy, které uloženy jsou mimo reservu pojistného pod rozličnými názvy a za rozličným účelem (jako: jistinná reeserva, reserva zisku, všeobecný reservní fond, garanční fond, fond pro difference kursovní a pod.). Umoření provésti lze toliko ve shodě se stanovami, pokud by ve stanovách nebylo o tom ustanovení, sluší co možná nejvíce stenčiti počet položek umořovacích. Avšak lékařské náklady dlužno vřaditi do provozovacích vydání a proto umořování jich místa nemá.
Obchody družstev na přežití — a to jak družstev se zaručeným nejmenším výtěžkem tak i družstev nezaručujících se — vésti sluší zcela pro sebe, a jmění jich zcela odděleně spravovati. Pro tato družstva sdělají se oddělené výkazy se zvláštním provozovacím účtem a zvláštní rozvahou. Správní poplatky vybírané pojišťovnou za obstarávání obchodů družstev na přežití, rozdělí se po srážce jednatelských provisí pro každé družstvo na celou dobu jeho; proto přenáší se jakožto reserva onen díl, který připadá na léta pozdější. Dlužníky a věřitele pojišťovny sluší vykázati odděleně a pod položkou »věřitelé« zapsati toliko pohledávky založené obchodováním statutárním a to podle dobytnosti jejich. Pohledávky, které vzešly pojišťovně za jednateli a zřízenci jejími při súčtování, uvésti sluší odděleně, jakožto »nedoplatky u jednatelstev a filiálek«. Listy zavazovací (zárukové) za pozdější placení pojistného vystavené — což zvykem bývá u několikaletého pojištění proti ohni (listy prémiové a pod.) neuvádějí se v účetní závěrce, nýbrž toliko v dodatku k rozvaze (§ 33 cit. nař.).
D) Zpráva o činnosti.
Zpráva o činnosti pojišťovny má podávati jasný obraz o hospodářských výsledcích (což patrno jest z účtu provozovacího) i o majetkovém stavu (vylíčeném v rozvaze) pojišťovny, vytknouti, jak upotřebeno bylo přebytku. Avšak tím není obsah zprávy o činnosti ústavu již vyčerpán: slušiť dále v ní přesně vylíčiti všechna statistická data o rozsahu obchodování a rozvoji ústavu, zejména vylíčiti postup činnosti v jednotlivých odborech. U pojišťoven na život pak vyznačiti dlužno ve zprávě o činnosti zvláště přírůstek a úbytek podle jednotlivých skutečností (kpř. úmrtí pojištěného, zpáteční koupě, storna atd.), dále stav pojištění kapitálu podle státních území, poměr skutečné úmrtnosti k úmrtnosti očekávané, výkaz o skutečných úmrtích s udáním doby, po kterou pojištění trvalo, s udáním příčiny smrti atd. Kromě toho jest na objasněnou jednotlivých položek účetní závěrky připojiti, kolik cenných papírů má pojišťovna, které to jsou, jich nominální a kursovní hodnotu. Dále udati jest nemovitosti patřící ústavu, jich účetní hodnotu, jich ryzí výnos a břemena na nich váznoucí. Dále výkaz o hypothekách s udáním míry úrokové, výše zadržalých úroků a kapitálu, odhadní hodnoty příslušných nemovitostí a pohledávek, které předcházejí hypoteční pohledávce pojišťovny. Konečně vykázati jest, jak uloženy jsou jistiny dané cizím vládám v kauci, a jaký jest stav amortisací (umoření) jednotlivých položek (§ 34 cit. nař. a § 21 tamtéž). Pojišťovny.
279
Takto as sestavená zpráva o činnosti spolu se závěrkou účetní má býti veřejně rozšířena a několik exemplářů býti má stále v zásobě, aby v ně mohly strany kdykoli nahlédnouti, pokud se týká, aby jim byly k žádosti jich vydány; k žádosti stran nutno vydati i stanovy pojišťovny, po případě i všeobecné podmínky pojištění.
Co rok zaslati musí pojišťovny ministerstvu vnitra v autentické formě zprávu o činnosti spolu s účetní závěrkou alespoň ve 3 exemplářích, opis protokolu o valné hromadě a konečně průkaz o tom, že účetní závěrka uveřejněna byla v novinách určených k tomu stanovami, zvláště pak ve »Wiener Zeitung« a v úředních novinách té země, v které má pojišťovna své sídlo. Žádá-li ministr vnitra za vysvětlení nějaké k účetní závěrce nebo za statistická data o hospodaření pojišťovny, má tato přání zmíněnému vyhověti nejdéle do konce června každého roku. Při tom užívá se zvlášť předepsaných vzorců patrně za tím účelem, aby vládě ulehčeno bylo břímě dohlédací (kontroly) a aby občas bylo lze přikročiti ku publikacím úředního rázu (§§ 35, 31 a 42 cit. nař.).
Pokud připuštěny jsou cizozemské pojišťovny v našem státu, mají podávati zvláštní účet o svém obchodu celém a pak zvláště o obchodu v tuzemsku provozovaném. Výkazy ústavů těchto sdělati jest v rakouské měně nebo ve měně stanovené zákonem ze dne 2. srpna 1892 č. 126 ř. z. (§ 36 cit. nař. a analogie §§ 31—35 tamtéž). Případné změny vylíčených právě ustanovení jsou přípustný.
5.

Ustanovení všeobecná

.
Hospodářství všech pojišťoven dává ministerstvo vnitra ob čas prozkoumati odbornými technickými zřízenci. Ústavy ty jsou pak povinny podati osobám těmto vždycky potřebné pomůcky a vysvětlení, dovoliti jim nahlédání do knih, účtů atd. U pojišťoven cizozemských rozšířeno jest toto dohlédací právo na veškerý obchod vůbec. Proto mají generální zastupitelstva jejich vésti všechny knihy a zápisky, kterých se ku revisi tuzemského obchodu vyhledává, pokud se týká, mají si dotyčné knihy a zápisky obeslati od ústřední správy pojišťovny. Zejména musí dotčená zastupitelstva pojišťoven na život vésti, pokud se týká, opatřiti si ty knihy o tuzemském pojištění, z nichž patrný jest výpočet reserv pojistného (záloh prémiových). Potřebné výkazy o celém obchodu vyžádati lze od správy ústřední (§ 38 a 39 cit. nař.).
Má-li býti některá pojišťovna zrušena, nebo podstata její celá nebo jen jednotlivá odvětví i s příslušnými zálohami převedena na pojišťovnu jinou, nutno dříve podmínky zrušení a úmluvy o převod (resp. o převzetí) oznámiti dozorčímu úřadu a spolu předložiti potřebné pomůcky. Dokud úřad dozorčí nedá svého svolení, nelze úmluvu ve skutek uvésti. Podobně má se věc, pokud zajišťuje se některá pojišťovna celou podstatou svou nebo některými odbory u jiné pojišťovny. Při tom dbáti dlužno především toho, aby nároky pojištěných osob neutrpěly nižádné újmy, a proto vyhledává se zvláště při převodu pojišťovací podstaty z pojišťovny jedné na pojišťovnu jinou, aby súčastněné strany daly k tomu své přivolení (§§ 40 a 41 cit. nař.). O stavu pojišťování v obvodu zemí a království na říšské radě zastoupených vydává ministerstvo vnitra periodicky úřední zprávy (§ 42 cit. nař.). Pojišťovny.
6.

Ustanovení o menších vzájemných spolcích pojišťovacích

.
Zásady doposud vytčené platí obdobně též o menších vzájemných spolcích pojišťovacích, které zabývají se pojištěním nemocenským, pohřebním, pojištěním důchodů pro případ invalidity nebo stáří, pojištěním vdovských a sirotčích podpor, pojištěním peněžitého obnosu ve prospěch třetí osoby a určitého dne splatného (zejména věna nebo výbavy pro dítě), pojištěním proti škodám požárním a konečně pojištěním proti škodám na dobytku. Další náležitostí zmíněných spolků jest, že celý plán podniku má lidumilnou povahu a pojištění samo vyhovuje zájmům místním nebo zájmům odborných společenstev, při čemž nepoužívá se placených jednatelů k prostředkování obchodů pojišťovacích. Při zakládání tuto naznačených spolků nežádá se někdy fond zakladací, je-li dána jistota zvláštními poměry a opatřeními (§§ 44 a 45 cit. nař.).
Při zakládání pojišťovacích spolků provozujících toliko pojištění nemocenské a pohřební nemusí se předkládati výkazy o sazbách pojistného ani jinakých výkazů, které žádány jsou na pojišťovnách na život (viz § 8 cit. nař.); avšak stanovy těchto spolků musí obsahovati ustanovení o pojištěných dávkách a o členských příspěvcích spolkem, pokud se týká, pojištěnými placených. Není-li pak při těchto spolcích zřízen zvláštní odbor pro pojištění pohřebné, má se nastřádati reservní fond repraesentující dvojnásobné roční vydání průměrně vynaložené za posledních pěti let; sklesl-li by fond tento pod výši tuto, dlužno jej doplniti, pokud se týká, přikáží se mu ročně alespoň 2/10 členských příspěvků. Spolky tyto však mají právo žádati, aby každého pátého roku odhadnuta byla pravděpodobná výše závazků a příjmů odborníkem, který ve správě spolku účastenství nemá. Výsledek tohoto odhadu, který sluší oznámiti úřadu dozorčímu, jest pák rozhodným pro střádání potřebného fondu reservního (srv. §§ 46, 47, 48 cit. nař.). Zmíněný odhad znalecký za pětiletí provádí se i u spolků pojišťujících důchody pro případ invalidity a stáří, vdovské a sirotčí podpory, věno, výbavu atd. jakož i u spolků, které pojišťují jedině pohřebné, pokud se týká, pojišťují pohřebné ve zvláštním odboru (§ 48 cit. nař.). Vykazují-li roční závěrky účetní, pokud se týká, dotčené právě občasné odhady v některém odboru pojištění tak malé příjmy, že nestačí ku splnění přejatých závazků a ku nastřádání reservy, sluší příspěvky pojištěných zvýšiti nebo dávky spolku snížiti, pokud ovšem jinak nelze nepoměr tento příznivě odstraniti (§ 49 cit. nař.).
Provozuje-li některý spolek několik odborů na jednou, pokud se týká, sleduje-li mimo pojištění ještě jinaké účely, sluší pro každý odbor pojišťovací i pro účely ony zvláštní odděleně spravovati a účtovati jmění. Ve stanovách spolků těch má býti určeno, v jakém poměru rozdělí se na jednotlivé pojišťovací odbory zaplacené zápisné, jiné příjmy, jakož i s druhé strany náklady správní (§ 50 cit. nař.).
Každého roku (nejdéle do konce června) předložití jest dozorčímu úřadu pro každý odbor pojištění účetní závěrku, která se skládá z účtu provozovacího a z výkazu o majetku, dále jest předložití výkazy o vzrůstu a úpadku pojištění, konečně výkazy o vyplacených podporách — resp. o škodách.
Co do provozovacího účtu těchto spolků, pokud se týká, jednotlivých fondů, má účet ten vykazovati ve příjmech: Pojmenování auktora.
281
a) stav ryzího jmění na konci roku předcházejícího,
b) příjmy z pravidelných členských platů s udáním částek napřed, pokud se týká, dodatečně zaplacených,
c) příjmy správní (zápisné a pod.),
d) příjmy z uložených kapitálů,
e) zisk na kursu cenných papírů,
f) ostatní příjmy.
Ve vydáních pak vykázány býti musí:
1. zaplacené podpory, pokud se týká, škody dané dle stanov (a to
podrobně i s náklady vyšetřovacími),
2. náklady správní, daně a poplatky,
3. odepisy,
4. ztráta na kursu cenných papírů,
5. ostatní vydání a konečně,
7. ryzí jmění na konci účetního roku.
Zmíněný výkaz majetkový vyznačovati má dopodrobna veškerá aktiva i pohledávky a dluhy; rozdíl v nich udává ryzí jmění spolku (resp. dotyčného fondu).
Výjimka z dosud vylíčených zásad nastává pro spolky pro nemocenské pojišťování dělníků zřízené dle zákona ze dne 30. března 1888 č. 33 ř. z.; máť co do pojišťování nemocenského a pohřebného tu průchod § 72 cit. zák. z r. 1888 (§§ 50, 51 cit. nař.).
Jmění menších pojišťovacích spolků smí býti ukládáno jen:
a) v cenných papírech, které hodí se k spolehlivému uložení peněz sirotčích,
b) v hypothekách poskytujících jistoty sirotčí,
c) v tuzemských spořitelnách,
d) v tuzemských nemovitostech cinžovních, pokud nejsou zadluženy nad 1/3 kupní ceny (§ 52 cit. nař. a srvn. k tomu § 30 téhož nařízení).
I zde může ministerstvo vnitra dáti ob čas prozkoumati hospodářství těchto spolků odbornými znalci (§ 53 cit. nař.).
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Pojišťovny. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 286-297.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).