— 284
Povolení dražby za účelem zrušení poměru spoluvlastnického na základě rozsudku sluší považovati jako návrh na povolení exekuce dle předpisů exekučního řádu §§ 1., 7. a 9. — Proto nelze ani na základě rozsudku pro uznání žalovaného návrhu poslednějšího na povolení dražby místa dáti. — Toliko provedení povolené dražby řídí se dle norem nesporného řízení.
A. podal na B. žalobu o zrušení společného vlastnictví k domu čís. pop. 14 v P. prodejem ve veřejné dražbě.
Tomuto návrhu bylo rozsudkem na základě uznání žalovaného vyhověno.
Když nabyl rozsudek moci práva, žádaly obě strany — každá zvláště — v týž den o exekuci ke zrušení poměru spoluvlastnického veřejnou soudní dražbou.
Soud procesní oběma návrhům jedním usnesením vyhověl a útraty jejich navzájem přisoudil. — 285 —
Vrchní soud zemský v Praze rekursu žalobcovu vyhověl a v odpor vzaté usnesení v ten smysl změnil, že toliko k návrhu žalobce A. se exekuce povoluje.
Návrh žalovaného se zamítá.
Důvody:
V §. 352. ex. ř. stanoví se: »Týká-li se návrh toho, aby nemovitost společná pro roztřídění byla soudní dražbou prodána, tedy ku provedení tohoto nároku budiž užito ustanovení §§. 272—280. čís. pat. ze dne 9. srpna 1854, čís. 208. ř. zák.
Všeliká ustanovení v '§§. 272.—280. cit. pat. vztahují se však jedině ke způsobu provedení odhadu a dražby, a zejména § 280. cit. pat. stanoví toliko, že útraty odhadem a dražbou vzešlé, zejména poplatky znalců, případné diety a cestovní poplatky soudního zřízence mají býti sepsány a podle předpisů '§§. 112. a 113. cit. pat. soudně upraveny.
Pouze provedení povolené dražby tedy řídí se dle předpisů nesporného řízení, povolení dražby na základě rozsudku však dlužno posuzovati jako návrh na povolení exekuce dle předpisů exekučního řádu a platí tu zejména předpisy §§. 1., 7. a 9.; může tedy i exekuce za příčinou zrušení poměru spoluvlastnického veřejnou dražbou nemovitosti povolena býti jen na základě některého v §. 1. uvedeného exekučního titulu a smí povolena býti jen tehdy, když z exekučního titulu lze seznati jak osobu oprávněného, tak i zavázaného, jakož i předmět, způsob, objem a čas dlužného plnění a opomenutí, a ve prospěch osoby jiné, nežli té, která v titulu exekučním jako oprávněná jest označena, nebo proti někomu jinému nežli tomu, kdo v titulu exekučním jako zavázaný jest pojmenován, může exekuce jen potud nastati, pokud listinami veřejnými neb veřejně ověřenými se prokáže, že nárok v titulu exekučním uznaný nebo závazek v něm určený s osob tam jmenovaných přešel na ty osoby, od nichž nebo proti nimž exekuce je navržena.
V rozsudku, o který v tomto případě jde, je žalovaný B. výslovně označen jako zavázaný, který jest povinen trpěti, aby společná mu se žalobcem nemovitost za účelem zrušení spoluvlastnictví ve veřejné dražbě prodána a výtěžek mezi spoluvlastníky dle poměru jich podílů byl rozdělen, i plyne z něho také jasně, že oprávněným dle tohoto rozsudku je žalobce A.
Jen tento má tedy právo, na základě rozsudku exekuci vésti; pro žalovaného a proti žalobkyni rozsudek tento exekučním titulem není, nevyhoví-li se předpisu §. 9. ex. ř. a tomu žalovaný nevyhověl. — 286 —
Již z tohoto důvodu mělo pouze návrhu žalobcovu na povolení exekuce vyhověno býti.
Nejvyšší soud. dvůr rozhodnutím ze dne 17. listopadu 1908, —R II 890/8 dovolací stížnosti dlužníka-žalovaného B. nevyhověl, poukázav na správné důvody soudu rekursního.
Hamberger.