č. 12145.

Řízení správní. — Samospráva obecní: Rozhodovati o nároku na náhradu škody z úrazu vzniklého tím, že zledovatělá ulice nebyla — v rozporu s tvrzenou povinností obce pečovati o bezpečný stav veřejných komunikací — řádně posypána, jsou příslušný úřady politické; meritorní řešení otázky, zda nárok takový má v zákoně podklad, nemá pro otázku kompetence žádného významu.
(Nález ze dne 15. listopadu 1935 č. 19485/35.)
Prejudikatura: Boh. A LXXIII/31, 10533/33.
Věc: Marie Z. v H. proti zemskému úřadu v Brně (za zúč. obec H. adv. Dr. Ludvík Goldmann z Brna) o náhradu škody způsobené zanedbáním místněpolicejní povinnosti obce.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Podáním z 24. listopadu 1931 žádala st-lka okresní úřad v Bruntále, aby ve smyslu § 27 bodu 3 slez. ob. zř. a § 5 ob. fin. nov. č. 329/21 Sb. uznal obec H. povinnou nahraditi jí škodu, kterou utrpěla tím, že si 5. února 1930 zlomila nohu uklouznuvši na zledovatělé ulici, kterou obec, zanedbavši svou místněpolicejní povinnost pečovati o bezvadný stav veřejných komunikací, opominula řádně posypati. Žádosti této okr. úřad výměrem z 30. ledna 1932 nevyhověl pro svoji věcnou nepříslušnost a odkázal sporný nárok na pořad práva a také odvolání st-lčino žal. úřad nař. rozhodnutím zamítl.
Jednaje o stížnosti do tohoto rozhodnutí podané vycházel soud z těchto úvah:
Jak uvedeno, zamítl již úřad I. stolice nárok st-lkou uplatněný z formálního důvodu nepříslušnosti polit. úřadů k rozhodování o nárocích tohoto druhu. Toto své rozhodnutí nezaložil na žádném šetření o nějakých skutkových okolnostech, jehož pro tento formální výrok také třeba nebylo. Za tohoto stavu a vzhledem k ustanovení § 42 spr. ř. č. 8/28 Sb. nelze mu vytýkali jako vadu řízení, že st-lku před vydáním svého výměru zvlášť nevyslechl.
Naproti tomu bylo ve věci dáti stížnosti za pravdu. Nss již ve svém nál. Boh. A 10533/33, v němž se opřel o rozsudek senátu pro řešení kompetenčních konfliktů z 5. června 1931 č. 734, Boh. A LXXIII z r. 1931, vyslovil, že nárok na náhradu škody, opřený o tvrzené zanedbání veřejnoprávních povinností, uložených orgánům veřejné správy, má povahu nároku veřejnoprávního, o němž náleží rozhodovati úřadům správním, v nedostatku zvláštního předpisu kompetenčního podle čl. 7 org. zák. č. 125/27 Sb. úřadům politickým. Otázku, zda nárok takový má v zákoně podklad, náleží řešiti v řízení správním a meritorní řešení této otázky nemá pro otázku kompetence žádného významu. Při názoru tom setrval nss i v daném případě a odkazuje podle § 44 j. ř. na podrobné odůvodnění cit. nálezu. Slušelo proto nař. rozhodnutí, jež je založeno na názoru opačném, zrušiti pro nezákonnost.

Citace:

č. 12145. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/2, s. 529-529.