NPD documents search: Boh. adm., 5 (1923), sv. 2

Č. 2338.

Administrativní řízení: K podmínkám vzniku rei judicatae v řízení správním.
(Nález ze dne 8. května 1923 č. 7872).
Věc: Jan M. a soudr v Sv. K. proti zemskému správnímu výboru v Praze o právní povahu obecního jmění.

Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: S poukazem na to, že obecní les ve Sv. K. tvoří obecní statek dle §u 70 ob. zř. a zákonem ze dne 17. července 1919 č. 421 Sb. proměněn byl v obecní jmění, žádal František B. ve Sv. K. jménem místní organisace sociálně demokratické u osk v P. na základě §u 5 cit. zákona, aby zařízen byl výmaz práv požitkových, spočívajících na ustanovení obecního zřízení.
Proti této žádosti podali protest všichni k požívání obecního lesa oprávnění, odvolávajíce se na to, že jejich práva dle předložených listin a rozhodnutí vůbec se nezakládají na obecním zřízení z r. 1864, nýbrž na soukromém smíru z 23. srpna 1860 dávno před vydáním obecního zřízení uzavřeném, vrchním úřadem schváleném a v pozemkové knize zapsaném.
Osk v P. rozhodla, že neshledává žádných známek pro to, že by používání obecního lesa oprávněnými usedlíky ve Sv. K. bylo rázu veřejnoprávního, pročež také nelze souhlasiti se žádaným výmazem těchto soukromoprávních nároků.
Toto rozhodnutí osk zrušil k odvolání podanému Theodorem F., majitelem domu č. — jménem vlastním a jménem místní organisace sociálně demokratické zsv nař. rozhodnutím a uznal, že nemovitosti připřipsané obci Sv. Kříž ve vložce č. — pozemkové knihy jsou obecním statkem, na který se vztahují ustanovení zákona ze dne 17. července 1919 č. 421.
Rozhoduje o stížnosti uvážil nss toto: Jediný důvod, na kterémž žal. úřad své rozhodnutí o právní povaze st-lových práv, týkajících se obecního lesa ve Sv. K., zakládá, je ten, že o právní povaze tohoto lesa bylo již pravoplatně rozhodnuto usnesením zem. výboru z 23. listopadu 1881, kterým užívací práva, založená narovnáním z 23. srpna 1860 byla posouzena a označena jako veřejnoprávní oprávnění dle §u 70 ob. zř. a proto bylo také k stížnosti majitelů usedlostí samých, podané z usnesení ob. zastupitelstva ze 24. dubna 1881, ve sporu tom pořadem autonomním rozhodováno, aniž uživatelé byli při tom veřejnoprávní povahu svých požadovaných práv brali v pochybnost a v odpor.
Žal. úřad nepustil se tedy do samostatného řešení sporu, nýbrž opřel svůj výrok prostě o to, že věc jemu k instančnímu rozhodnutí předložená byla již dříve pravoplatně rozhodnuta.
Stížnost k tomuto soudu podaná však popírá, že rozhodnutí zem. výboru z 23. listopadu 1881 obsahuje právní moci schopný výrok o právní povaze sporného lesa.
Nss musil se tedy zabývati nejprve touto otázkou.
Z obsahu cit. rozhodnutí z roku 1881 je patrno, že se zabývalo otázkou, zda obec Sv. K. jest oprávněna bráti z obecního lesa dříví pro vlastní potřebu, pokud se týče za účelem prodeje. Tehdy podali Ondřej F. a soudruzi proti usnesení ob. zastupitelstva ve Sv. K. ze 24. dubna 1881, aby k úhradě částky 500—600 zl. na hasičské skladiště a hasičské nářadí prodáno bylo z obecního lesa dříví, rekurs, v němž poukazovali k tomu, že tímto usnesením porušena jsou jejich práva ze služebností lesních, nabytá smírem z 23. srpna 1860. Stížnost ta byla okr. výborem v P. zamítnuta v podstatě z důvodu, že obec jest dle odst. 4 lit. b) cit. smíru oprávněna přede všemi ostatními, aby brala z lesa toho dříví pro vlastní potřebu, a dále, že požitečníci tímto prodejem dříví netrpí újmy a z obecního lesa ve Sv. K. nebude více dříví vykáceno, než dle systemisace přípustno.
Z týchž důvodů byl další rekurs proti tomuto rozhodnutí, podaný Ondřejem F. jménem vlastním a jménem »ostatních účastníků«, podepsaný však jen Ondřejem F., v němž brojeno s toho hlediska, že obec smí dříví z uvedeného lesa prodávat teprve tehdy, když požitky st-lům ze služebnosti příslušející budou úplně a trvale kryty, zv-em cit. rozhodnutím z r. 1881 zamítnut, při čemž zv v odůvodnění svého výroku uvedl, že dle §u 70 ob. zř. ony požitky ze statku obecního, jež přebudou po zapravení všeho toho, co komu dle práva náleží, odváděti jest do pokladny obecní.
Tento passus odůvodnění nelze však již proto klásti na roveň vlastnímu, právní moci schopnému rozhodnutí o otázce, zdali obecní les ve Sv. K. je obecním statkem dle §u 70 ob. zř., poněvadž právní povaha požívacích práv nebyla předmětem sporu.
Mimo to není úplné totožnosti stran ve sporu tehdejším a ve sporu nynějším, takže chybí pojmové předpoklady věci rozsouzené, to jest identita věci a indentita sporných stran.
Žal. úřad založil tedy své rozhodnutí na mylném právním hodnocení svého rozhodnutí z 23. listopadu 1881.
Třeba tedy nebylo lze přisvěčiti názoru stížnosti, že zv se zřete-
lem na původ sporných práv nebyl příslušným vydati toto své rozhodnutí z roku 1881, a třeba nebylo možno toto rozhodnutí uznati pro nepříslušnost zv-u zmalečnýn, slušelo dáti stížnosti za pravdu potud, že žal. úřad založil neprávem nař. rozhodnutí na svém dřívějším rozhodnutí z r. 1881, vyhnul se věcnému řešení sporu naň vzneseného a bylo proto nař. rozhodnutí dle § 7 zák. o ss zrušiti.

Citace:

č. 2338. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 12-14.