NPD documents search: Boh. adm., 11 (1929), sv. 2

Čís. 2110.

Jde o zmatek čís. 5 §u 281 tr. ř. (nedostatek důvodů), odchýlil-li se soud od znaleckého posudku, aniž uvedl, proč tak učinil.
I útok podle druhu použitých nástrojů a látek (prostředků) povahy pro právní statek sebe škodlivější nemůže nikdy a za žádných okolností vésti k poškození statku, byl-li útoku vědomě a úmyslně dán směr, v němž se věcná škodlivost útoku pro tento právní statek nikdy a za žádných okolností uplatniti nemůže (na př. stříknutí tekutiny k vyhnání plodu způsobilé nezpůsobilou stříkačkou a směrem, kde tekutina nemohla účinkovati). O činu návodce dlužno tu uvažovati s hlediska §§ů 9, 5 (144) tr. zák.
(Rozh. ze dne 30. září 1925, Zm II 337/25.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmatečním stížnostem obžalovaných do rozsudku krajského jakožto nalézacího soudu v Novém Jičíně ze dne 30. dubna 1925, jímž byly stěžovatelky uznány vinnými, Aloisie S-ová zločinem podle §§ů 8 a 144 tr. zák., Františka E-ová zločinem podle §§ů 5, 8, 144 tr. zák., zrušil napadený rozsudek a vrátil věc nalézacímu soudu, by ji znovu projednal a rozhodl. Důvody:
Zmateční stížnosti, uplatňující číselně důvody zmatečnosti čís. 5 a 9 písm. a) §u 281 tr. ř., neprovádějí sice hmotněprávního zmatku podle zákona, nevycházejíce ve vývodech, jimiž napadají právní závěr napadeného rozsudku, že stříkačka, obžalovanou E-ovou použitá, nebyla prostředkem k docílení zamýšleného účinku naprosto a bezvýminečně nezpůsobilým, výhradně ze skutečností v rozsudku zjištěných, nýbrž nahražujíce část těchto zjištění svémocně poukazy na posudek soudních znalců. Avšak stížnostem nelze upříti důvodnosti, pokud napadají skutkový podklad zmíněného právního závěru formálním zmatkem čís. 5. Závěr jest v rozhodovacích důvodech prvé stolice opodstatněn zjištěními: 1. že obžalovaná E-ová použila leptadla patrně mýdlovým roztokem zředěného, u něhož byla prudká leptavá účinnost zředěním příliš seslabena, než aby mohla žádaný výsledek přivoditi, 2. že jest při vhodném, správném zacházení přeceť možno, stříknouti předmětnou stříkačkou do žlábku cervixového a také přivoditi zamýšlený potrat zánětem, který se pak prudkým leptacím prostředkem způsobí. Zjištění čís. 2 odchyluje se od posudku soudních znalců, jehož předchozí citace v rozhodovacích důvodech stala se ostatně vřazením slova »povšechně« nepřesnou. Soudní znalci udali, že stříkačka, k závadnému skutku použitá, měla příliš malý objem a příliš krátkou násadku, než aby se jí mohla i silným tlakem nepatrná tekutina v stříkačce vstříknouti tak prudce, by mohla úzkým žlábkem cervixovým vniknouti až na vnitřní ústí dělohy a na blánu plodovou, tím méně takovou prudkostí, by mohla poškoditi plodovou blánu. Odchýlil-li se nalézací soud od tohoto posudku a zjistil-li možnost toho, čeho možnost soudní znalci s náležitým odůvodněním popřeli, bylo podle §§ů 270 čís. 5, 281 čís. 5 tr. ř. povinností soudu, by uvedl, z kterých úvah dospěl k opačnému zjištění. Toho však soud neučinil, takže stížnost právem vytýká, že zjišťovací výrok čís. 2 jest stižen vadou nedostatku důvodů.
Dlužno-li tento výrok pro jeho formální vadnost vymýtiti, nedostává se v napadeném rozsudku zjištění oněch skutečností, jichž zjištění jest třeba k posuzování, zda šlo v závadném skutku o čin, vedoucí ke skutečnému vykonání zločinu, obžalovanými zamýšleného a podnikaného, to jest o jednání, jež jest podle své povšechné povahy in abstracto způsobilým, přivoditi protiprávní výsledek, pachatelem zamýšlený. Tato způsobilost jednání pachatelova jest podmíněna jednak povšechnou způsobilostí útoku na právní statek co do věcného jeho obsahu, to jest povšechnou povahou druhu nástrojů a látek (prostředků) pachatelem použitých, jednak způsobilostí (povšechnou povahou) směru, jímž se útok béře. I útok, podle druhu použitých nástrojů a látek (prostředků) povahy pro dotčený právní statek sebe škodlivější, nemůže nikdy a za žádných okolností vésti k poškození statku, byl-li útoku vědomě a úmyslně dán směr, v němž se věcná škodlivost útoku pro tento právní statek nikdy a za žádných okolností uplatniti nemůže. S tohoto hlediska se rozsudek o závadném útoku na lidský plod nevyslovuje. Zjišťuje sice, (jak plyne ze shora uvedených vět rozhodovacích důvodů) povšechnou způsobilost tekutiny, k útoku použité, tedy látky a prostředku, přivoditi, vstříkne-li se na plodovou blánu, zánět a vyhnání plodu, a zjišťuje dále, že se vstřiknutí této tekutiny stalo malou stříkačkou s krátkou násadkou. Ale neuvažuje o tom, zda byl útoku, touto tekutinou pomocí stříkačky na plod vedenému, dán takový směr, jakým se (povšechně posuzována) tato povaha tekutiny mohla uplatniti. Po této stránce uvádějí rozhodovací důvody toliko nepřesně, že obžalovaná E-ová vyplachovala S-ové pochvu žíravou tekutinou, pokud se týče, že vstříkla jí takovou tekutinu do pochvy, nezjišťuje však, zda může k zánětu plodu а k potratu dojiti již tím, že se taková tekutina vstřikuje do pochvy, či jen tím, že se dává útoku směr učitější, totiž vstříká se tekutina do dělohy neb alespoň na (do) ústí dělohy, a nezjišťuje dále, zda nesl se úmysl E-ové za tím, by vstříkla leptadlo do dělohy neb alespoň do (na) ústí dělohy. K takovému úmyslu obžalované E-ové může poukazovati seznání svědka Dra K-a (nalézacím soudem v rozhodovacích důvodech a, jak se zdá, i znalci v nálezu a posudku opomenuté), že z ústí dělohy S-ové vyčnívaly menší a větší vláknovité kousky sliznice, jež byly stejně zbarveny, jako leptané místo sliznice v okolí vnějšího otvoru dělohy.
Stížnostmi právem napadený výrok rozhodovacích důvodů jest tudíž podstatnou částí skutkového opodstatnění právního závěru, že nejde ve skutku obžalovaných o beztrestný pokus prostředkem naprosto nezpůsobilým, nýbrž o čin, vedoucí ke skutečnému vykonání zamýšleného vyhnání plodu po rozumu §u 8 tr. zák. Dolíčená vada nedostatku důvodů dotýká se tedy výroku o skutečnosti rozhodné a činí rozsudek zmatečným podle čís. 5 § 281 tr. ř. I bylo proto stížnostem vyhověti, aniž třeba zabývati se tím, co dále vytýká stížnost Františky E-ové o úmyslu této obžalované, zrušiti rozsudek a vrátiti věc podle §u 288 čís. 1 tr. ř. nalézacímu soudu k opětnému projednání a rozhodnutí, při němž bude po případně o jednání S-ové uvažovati s hlediska §§ů 9, 5, 144 tr. zák. (srv. rozhodnutí č. 4183 úř. sb. nálezů býv. vid. soudu zrušovacího).

Citace:

č. 2110. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7, s. 523-525.