NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6560.

Úrazové pojišťování (Slovensko): * Ustanovení § 6, odst. 3. nař. min. orby čís. 1500 z r. 1912, stanovící 30denní lhůtu pro nárok na úrazovou podporu hospodářské čeledi pojištěné podle § 8 zák. čl. XVI : 1900, není v rozporu se zákonem.
(Nález ze dne 17. května 1927 č. 10442.) Věc: Veronika R. v H. a Vidor Cs. v H. proti ministerstvu zemědělství, exposituře pro Slovensko v Bratislavě, stran úrazového pojištění.
Výrok: Stížnosti se zamítají jako bezdůvodné.
Důvody: Hospodářský sluha Josef R. utrpěl dne 10. června 1922 při zaměstnání u lesního hospodářství Vidora Cs. ve S. úraz, v jehož důsledku zemřel. Slovenská pokladna pro hospodářské dělníky v Bratislavě neuznala nároky vznesené pak Veronikou R. a jejími dětmi na podporu z těchto důvodů: »Ve smyslu nař. min. zeměd. č. 141000/1905 provádí se soupis hospodářských sluhů na příští rok každoročně v měsíci listopadu. Dle § 8 tohoto nař. jest zaměstnavatel povinen příspěvky za své hospodářské sluhy každoročně nejdéle do 1. dubna u obecního představenstva zaplatiti. Při posuzování platnosti úrazového pojištění jest směrodatné ustanovení § 6 nař. č. 1500/1912, dle kterého má pojištění platnost jen, když zaměstnavatel zaplatil příspěvky nejméně 30 dní před úrazem. Zaměstnavatel Vidor Cs. ve S. zaplatil však příspěvky za hospodářského dělníka Josefa R. až 31. května 1922, tedy 41 dní po úrazu, což odporuje ustanovení § 6 nař. č. 1500/1912. Tato okolnost dostačuje, aby zaměstnavatel ve smyslu § 21 zák. č. XIV/1902 za veškerou materielní škodu oproti pozůstalé rodině zodpovídal.«
Expositura min. zeměd. v Bratislavě nař. rozhodnutím zamítla podané proti tomu odvolání a potvrdila rozhodnutí pokladny z těchto důvodů: »Josef R. vstoupil do služeb Vidora Cs. 1. dubna 1922 a utrpěl dne 10. června 1922 úraz. Úrazový příspěvek za něho byl zaplacen dne 31. května 1922. Dle § 6 min. nař. č. 1500/1912 F. M,. obdrží v případě úrazu podporu hospodářský sluha, který byl do popisného rejstříku řádně zapsán a za kterého zaměstnavatel zaplatil příspěvky alespoň 30 dní před úrazem. V daném případě nebyla tato lhůta dodržena. V důsledku toho nebyl Josef R. v den úrazu pojištěn a pozůstalí po něm nemají nároku na podporu oproti slovenské pokladně.
O stížnostech uvážil nss toto:
Nss musil se především vypořádati s námitkou stížnosti, že § 6 nař. býv. uher. min. orby č. 1500 z r. 1912 odporuje zákonu, pokud stanoví, že hospodářský dělník není pojištěn, nezaplatí-li zaměstnavatel příspěvky aspoň třicet dní před případem úrazu, poněvadž ani zák. čl. XVI : 1900 ani pozdější zák. nestanoví žádnou lhůtu, do které příspěvky musí býti zaplaceny.
Stížnostem nelze přisvědčiti.
Předpis § 8 cit. zák. čl. XVI : 1900 jasně stanoví, že zaměstnavatel jest povinen za každého svého hospodářského sluhu předem ročně zaplatiti do pokladnice příspěvek nyní v částce 15 Kč (nař. z 27. července 1920 č. 45 Úř. N.). Nemají proto stížnosti pravdu, míní-li, že zákon nestanoví lhůtu, kdy příspěvky jest zaplatiti. Předpis § 8 provedlo pak cit. nař. č. 1500 z r. 1912 v § 6, odst. 2. a 3. ustanovením, že zaměstnavatel je povinen příspěvek, stanovený na základě všeobecného soupisu bez každého vyzvání do 1. dubna obecnímu představenstvu zaplatiti a každou po soupisu nastalou změnu čeledínů obecnímu úřadu za účelem zapsání do rejstříku oznámiti a současně příspěvek zaplatiti ... Ve smyslu § 23 zák. čl. XVI. z r. 1900 obdrží hospodářská čeleď v pádě úrazu podporu, v § 9 tohoto nař. uvedenou, která dle předpisu byla zapsána do rejstříku A a za kterou zaměstnavatel skutečně zaplatil příspěvky dle shora stanovené splatnosti anebo sice později, avšak alespoň 30 dní před případem úrazu, jinak nepatří mezi členy pokladny.
Ustanovení toto nedotýká se tedy nijak práv, která straně vůči pokladně zaručil zák. čl. XVI : 1900, nýbrž naopak poskytuje možnost účasti na úrazovém pojištění i v případech, kde zákon stanovící roční zapravení příspěvku předem možnosti takové nedával, tím, že prohlašuje za pojištěné hospodářské dělníky i tenkráte, když příspěvek byl zaplacen aspoň do 1. dubna neb po tomto dni nejpozději 30 dní před úrazem.
Z toho plyne, že § 6 nař. č. 1500/1912 nezhoršil nikterak zákonem založenou právní posici zaměstnavatele, resp. hospodářského dělníka; nelze proto shledati, že by tu byl stížností vytýkaný rozpor se zákonem a není proto nezákonným, když žal. úřad své rozhodnutí založil na cit. § 6.
Že pojištění osob v zemědělských podnicích zaměstnaných pro případ úrazu u Slov. pokladny nemá ráz obligatorního pojištění ex lege, vysvítá z předpisů § 2, 8, 23 zák. čl. XVI : 1900, z nichž plyne, že pojištěn jest jen zeměd. dělník, který za člena pokladny byl přijat nebo za kterého byl příspěvek dle § 8 včas zaplacen. Předpis ten jest zdůrazněn v § 24 zák. čl. XIV : 1902, který vyslovuje právní následky, bylo-li včasné zaplacení pojistného příspěvku opomenuto.
Za tohoto stavu jest zcela nerozhodné tvrzení st-lovo, že by při názoru úřadu mohl nastati případ, že by dělník do 30 dnů po nastoupení služby neměl nijakého nároku na podporování proti pokladně. Tím vytýká mezeru zákona, jež však nemůže býti argumentem pro nezákonnost nař. rozhodnutí.
Ohledně skutkové podstaty, o kterou nař. rozhodnutí opřelo svůj výrok, není v daném případě sporu. Vyslovil-li tedy žal. úřad, že předepsaná lhůta v tomto případě nebyla dodržena a že v důsledku toho nebyl Josef R. v den úrazu pojištěn a pozůstalí po něm nemají nároku na podporu proti Slovenské pokladnici, rozhodl ve shodě se shora cit.
platnými normami.
K tomu jest podotknouti, že dle cit. min. nař. bylo však povinností st-le, aby bez dalšího vyzvání sám příspěvky zaplatil a nečekal, až obcí od něho budou vybrány, takže námitka na prvním místě stížností uvedená, že nemůže nikdo za to, že úřední vyřízení věci dlouho trvalo, že hlavní služný seznamy až dne 22. května vydal a notář příspěvky teprve 31. května vybral, jest bezdůvodná. (Srovn. nál. Boh. 1459/22 adm.).

Citace:

č. 6560. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 859-861.