NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

č. 3722.

Školství: * Byl-li ve smyslu § 14 č. 3 zák. č. 226 Sb. ex 1922 ministerstvem školství a národní osvěty k ukládání trestů pro nedbalou školní docházku zmocněn toliko předseda okresního školního výboru, není oprávněn dáti se při výkonu tohoto zmocnění zastupovati jiným orgánem, a to ani tím, jenž jest zástupcem jeho v řízení okresního školního výboru podle § 4 vlád. nař. č. 608 Sb. ex 1920.
(Nález ze dne 12. června 1924 č. 9908).
Věc: D. M. v Č. (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti předsedovi okresního školního výboru ve V. o pokutu pro zanedbání školní návštěvy dítek.
Výrok: Stížnost, pokud jest podána C. W., B. P., St. P. a J. S., odmítá se jako nepřípustná. Ke stížnosti J. K. a D. M. zrušuje se nař. rozhodnutí pro nezákonnost.
Důvody: Když místní školní výbor pro českou menšinovou školu v Č. předložil výkaz o zameškání této školy školními dětmi v něm označenými za dobu ode dne 1. ledna 1922 do dne 31. ledna 1923, předseda okr. škol. výboru ve V., zmocněný k trestnímu příkazu výnosem min. škol. z 12. října 1922 č. 92 079, na základě § 14, odst. 3 zák. ze 13. července 1922 č. 226 Sb., výměrem z 1. března 1923 obeslal jakožto obviněné proto, že neposílali svých školou povinných dětí do české školy, na den 10. března 1923 mezi jinými tyto rodiče dětí: — — —Dostavili se jen J. K. a D. M., kteří nálezem předsedy okr. šk. výboru ve V. z 10. března 1923 ústně jim prohlášeným téhož dne — za doručení písemného vyhotovení nálezu podle spisů nežádali —, byli pro přestupek §§ 24 a 26 mor. zem. zák. z 24. ledna 1870 č. 17 z. z. podle § 14 zák. z 13. července 1922 č. 226 Sb. odsouzeni J. K. k pokutě 400 Kč, D. M. k pokutě 200 Kč.
— — —
O stížnosti uvážil nss takto:
Ježto naříkané rozhodnutí ohledně Č. W., B. P., St. P. a J. S. vůbec neobsahuje žádného výroku, jest stížnost, pokud tito uvedení ji podávají, nepřípustná podle § 5 zák. o ss. Vycháziť sice ze správních spisů, že proti těmto st-lům trestní nález byl vynesen později, a to dílem dne 17., dílem dne 20. března 1923 jen ústně, nikoli písemně, avšak ani tak těmto st-lům, kteří podle spisů písemného vyhotovení nálezu nežádali, nijak nebylo znemožněno, označiti a individualisovati nález, jenž toho kterého se týkal, správným datem prohlášení, patrným již z posledního obeslání, kterého se jim dostalo, zejména, když jim musilo býti známo, že právě dne 10. března 1923, kdy se nedostavili, nebyli odsouzeni, nýbrž že byli znovu na pozdější termin obesláni.
Pokud stížnost podávána jest J. K. a D. M., bylo na nss-u, aby především zkoumal, zda napadený výrok netrpí snad zmatečností, ke které sluší přihlížeti z moci úřední, zda totiž onen výrok byl vydán orgánem k tomu příslušným. V tomto případu běží o trest pro nedbalou docházku do české školy v Č. Tato škola jest školou menšinovou, jejíž správa podle § 2, odst. 1 č. 3 zák. z 9. dubna 1920 č. 292 Sb. spadá do působnosti min. škol.
Podle § 14 č. 3 zák. z 13. července 1922 č. 226 Sb. ukládá tresty pro nedbalou docházku na školách, jichž správu vede min. škol., ministr škol. Tento je však oprávněn vyhláškou, uveřejněnou alespoň měsíc napřed v úředním listu a vyvěšenou ve školní budově, pověřiti výkonem tohoto práva jiný školní úřad nebo orgán, který pak v této věci rozhoduje jménem ministrovým s konečnou platností.
Výnosem z 12. října 1922 č. 92 079, uveřejněným ve věstníku min. škol. na rok 1922 č. 149, pověřil ministr škol. předsedy ošv-ů na Moravě, aby počínajíc dnem 1. prosince 1922 jeho jménem a s konečnou platností ukládali tresty a pokuty pro opomíjení předpisů o školní docházce, pokud jde o národní školy na Moravě, jichž správu vede ministr podle § 2 zák. z 9. dubna 1920 č. 292 Sb.
Ze znění § 14 č. 3 zák. č. 226/22 a z obsahu posléz cit. výnosu vysvítá, že zmocnění ministrem udělené vztahuje se výhradně na orgány ministrem označené, t. j. na předsedy ošv-ů na Moravě a nikoli na orgány, kterými se může předseda ošv-u podle § 4 nař. ze 6. listopadu 1920 č. 608 Sb. dáti zastupovati. Ani zák. č. 226/22 ani výn. č. 92 079/22 neopravňuje pak orgány ministrem zmocněné — předsedy ošv-u — k přenesení uděleného zmocnění na orgán jiný. Z toho následuje, že zmocněnci ministra škol. po rozumu § 14 č. 3 zák. č. 226/22 a výn. č. 92 079/ 22 jsou na Moravě toliko předsedové ošv-ů a nikoli také jejich zákonní zástupci a že, nemůže-li některý předseda ošv-u pravomoc trestní podle § 14 č. 3 zák. č. 226/22 vykonávati, nepřechází právo ukládati tresty na orgány podle zákona předsedu ošv-u zastupující, nýbrž právo to přechází zpět na ministra škol. Jelikož napadený výrok vydán byl, jak vysvítá ze správních spisů, a jak i zjištěno ústním dotazem na ministerstvo vnitra, okr. komisařem V., který v době, o niž jde, nebyl předsedou ošv-u v M., tedy orgánem nepříslušným, příčí se nař. rozhodnutí stran J. K. a D. M. zákonu a slušelo je v té příčině podle § 7 zák. o ss zrušiti, aniž bylo potřebí obírati se námitkami stížnosti.

Citace:

č. 3722. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 53-55.