Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů, 3 (1926). Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 576 s.
Authors:
= Všehrd, 5 (1924)
PDF

Britská říše.

 (Z přednášek Dra A. P. Newtona, profesora londýnské university.) Britská říše je skupina útvarů velmi odlišných co do rasy, povahy i politického vývoje. Skládá se z britských ostrovů (Anglie, Skotsko, Wales), dominií, kolonií a protektorátů. Britská říše, s níž bude moci konkurovati jen Japonsko, má svůj vznik v kolonisaci a dobrovolných ústupech. Nebylo zde fysické moci, centralismu ani militarismu. Pojítky rozsáhlé britské říše jsou vrchní správní úřady, král a loďstvo; říši tuto možno nyní nazvati svazem národů ve Svazu Národů.
Samosprávná dominia (Kanada, Australie, Jihoafrická Unie, Nový Zealand a Nový Foundland, Irský svobodný stát a Rhodesia) jsou dvojího původu; buď utvořena z federací (první tři dominia), nebo nabyla statu dominií použitím královské prerogativy. Kanada je první dominium vzniklé z federace čtyř provincií ve smyslu zákona The Imperial Act 30—31 Victoria C 3 r. 1867. Nový Jižní Wales založen r. 1788 jako trestanecká osada; Západní Australie poprvé navštívena Angličany r. 1688, formálně převzata do svazku říše 1829, Tasmanie 1803, Jižní Australie a Victoria 1836, Queensland 1859. Společnou jest federální rada premiérů; federace postupuje uspíšena celními nesnázemi mezi státy, až r. 1900 vzniká ze šesti států pospolitá obec (The Commonwealth of Australia) zákonem The Imperial Act 63—64 . Victoria C 12. — Jihoafrická Unie: Mys Dobré Naděje, původně majetek holandské společnosti východoindické, r. 1795 obsazen Brity, r. 1803 vrácen republice batavské, r. 1806 znovu obsazen Brity a r. 1814 navždy postoupen britské koruně. Význam Jižní Afriky stoupá objevením diamantů a zlata, železniční spojení se rozšiřuje. R. 1848 anektuje Britsko oranjský svobodný stát, avšak ne na dlouho; vrací jej Holanďanům a zabírá Transvaal. Než i tento vrací se Holanďanům s výminkou britské suverenity. Po skončení boerské války (1899—1902) anektovány oba holandské státy. R. 1906—1907 Transvalu i Oranje-River Colony udělena autonomie. Unie čtyř států uzákoněna Imperial Act-em G. Edward VIL C 9; nezanikla možnost připojení Rhodesie jako pátého člena k Unii.
Indie je jediná část říše, již možno srovnati se starověkými říšemi; dvě třetiny jsou podrobeny britské správě, jedna třetina, povětšině domorodé státy, jest pod britskou ochranou. Podle nynějšího politického rozdělení rozpadá se Indie na devět hlavních provincií (Madrés, Bengal, Bihar-Orisne, Agra-Oudh, Bombey, Assam, Punjab, Střední provincie a Burma) a 6 menších provincií (Severozápadní pohraniční provincie, britský Baluchistan, Ajmet-Merwara, Coorg, Ardanam, ostrovy Nikobarské a Delhi). Domorodých států je asi 700. Malý stát Bhopal, jediný z indických států, je ovládán ženskou rukou. Na britském teritoriu sídlí asi 247 milionů obyvatelů; domorodé státy mají 72 mil. obyv., sídlí tudíž v celé Indii 319000000 lidí. Poměr Anglie k Indii jest přátelský: indičtí zástupci přibráni na říšskou konferenci r., 1917, do válečného kabinetu, ba zasedají i na mírových konferencích, Anglie hodlá v budoucnu podporovati, ovšem nikoli náhle, samosprávu; konečným cílem je politické osvobození.
Kolonií postupně ubývá, protektorátů naopak přibývá. Kolonie mají zastupitelské instituce, nikoli však odpovědnou vládu. Protektorát se zakládá na tom, že ochranná mocnost odvozuje své postavení ze smlouvy uzavřené s chráněným svazem, jenž má zřízení primitivního rázu. Protektoráty jsou považovány za cizí půdu a jsou spravovány ministerstvem pro Osady. Zřízení protektorátů existuje asi od 40 let, avšak je opřeno o bohaté zkušenosti. Africké protektoráty jsou velmi rozsáhlé; jsou obydleny černochy. Asijské protektoráty menší rozsah nahrazují bohatou produkcí cínu a gumy. Primitivní rasy africké a asijské spokojeně žijí pod britským panstvím, jež si je nedovoluje utiskovati. Je to zcela pochopitelné, uvážíme-li, že kromě 2—3 úředníků a několika misionářů není v celém protektorátě jediného bělocha. Proto se v Anglii věnuje velká péče výchově koloniálního správního úřednictva.
M. Jirásek.
Citace:
Britská říše.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1924, svazek/ročník 5, číslo/sešit 1, s. 35-36.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).