České právo. Časopis Spolku notářů československých, 1 (1919). Praha: Spolek notářů československých, bez průběžného číslování stran
Authors:

K výkladu zákona ze dne 30. října 1919 čís. 593 sb. z. a n.

Ministerstvu spravedlnosti bylo sděleno, že také ti pachtýři zemědělských, pozemku, kterým byly ponechány pozemky v pachtu, pokud se týče s nimiž byla před vyhlášením zákona ze dne 30. října 1919 čís. 593 sb. z. a n. ujednána nová dlouhodobá smlouva, kterou jim byly pachtované pozemky ponechány dále v pachtu, oboustrannou dohodou smluveném, za nájemné přiměřeně zvýšené, vypovídají uzavřené smlouvy podle tohoto zákona, domáhajíce se toho, aby jim byly pozemky pro tento rok ponechány za dřívější nájemné.
Podle názoru ministerstva spravedlnosti, provedeném v jeho výnosu ze dne 19. prosince 1919 čís. 32055/19 neodpovídá tento postup úmyslu zákona. Jím bylo zajistiti dosud propachtovamé pozemky na další rok pachtýřům, kterým byly z pachtu vzaty, neboř podle § 1. zák. obnovuje se pacht i proti vůli propachtovatelovou, byl-li zrušen výpovědi propachtovatelovou nebo nemohl-li býti obnoven pro jeho odpor. Byl-li však pacht pozemku, obnoven mezi týmiž stranami dohodou, nedostává se to již podmínek pro jeho obnovu, podle zákona nucenou. Také §§ 2., 3. a 9. mluví o tom, byl-li pozemek dán již v pacht jinému lihovému pachtýři: tedy vylučují z účinnosti zákona případy, kde byly pozemky propachtovány týmiž pachtýřům nanovo. Podle §u 1. nevztahuje se zákon také na případy, kde pachtýř sám pachtovní smlouvu zrušil, vypověděl nebo nebyl sám ochoten ji obnoviti.
Z ustanovení §u 1. by plynulo, že pachtýř vypověděv nově ujednanou smlouvu, pozbývá nároku uplatniti obnovu pachtu podle uvedeného zákona; pokud by výpověď byla přijata, pozbyla by i nová smlouva platnosti.
Podle §u 5. platí sice jednak podmínky dosavadního pachtu i pro obnovený, ale propachltovatel může žádati přiměřené zvýšení pachtovného. A tu jest především rozhodnou dohodu. Teprve nedohodnou-li se strany, určí pachtovné k návrhu propachtovatelovu rozhodčí soud. Stala-li se dohoda o zvýšení pachtovného novou smlouvou, vyhověno bylo úplně ustanovením zákona; a nepřísluší proto pachtýři právo domáhati se snad dřívějšího nižšího pachtovného.
Ministerstvo má proto za to, že vyplývá jasně se zákona, že zákon ze drne 30. října 1919 čís. 593 sb. z. a n. se nevztahuje na pachty, které byly skutečně obnoveny, třebas za podmínek jiných mezi týmiž stranami, anebo nebyly obnoveny nebo byly zrušeny dohodou, stran nebo pachtýrem samým: dále že propachtovatel, trvá-li na smlouvě s týmž pachtýřem nově ujednané, není povinen podle §u 5. žádati za určení pachtovného, rozhodčím soudem, ježto oři ohmově smlouvy došlo k dohodě o pachtovném, třebas zvýšeném, a že tedy bude moci nadále toto nově smluvené pachtovné požadovati. Netrvá-li však na smlouvě, přijaty výpověď pachtýřem mu danou, bude musiti podle § 11. námitkami odporovati obnově pachtýřem žádané nouze na jeden rok (1910—1920). Námitkou bude tu asi, že není tu podmínek §u 1. cit. zák., ježto pacht byl obnoven a nikoli pro jeho odpor nebo jeho výpověď zrušen.
Dr. Ř.
Citace:
K výkladu zákona ze dne 30. října 1919 čís. 593 sb. z. a n.. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1919, svazek/ročník 1, číslo/sešit 11, s. 134-134.