NPD documents search: Váž. civ., 7 (1925), sv. 2

Čís. 3416.

Za opatrovnici dědice nelze stanoviti notářovu choť, třebas pozůstalost projednával notářův substitut.
(Rozh. ze dne 22. ledna 1924, R II 1/24.)
Pozůstalost po Františce R-ové v P. projednával notář B. ze Z. jakožto substitut P-ského notáře L-а. Pozůstalostní soud určil opatrovnicí nezvěstného dědice manželku notáře L-а. Rekursní soud usnesení zrušil a vrátil věc prvému soudu k novému jednání.
Důvody: Soudce je vyloučen z vykonávání soudcovského úřadu v občanských věcech právních, v nichž vystupuje jako strana jeho manželka (§ 20 čís. 2 j. n.). Dle soudní praxe platí týž důvod vylučovací, týká-li se poměr příbuzenství nebo švakrovství i jen zmocněnce stran. Byla-li tedy v tomto případě manželka soudního komisaře povolána k úřadu opatrovnickému, je tím zákaz §u 20 j. n. porušen (důvod zmatečnosti).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dle předpisu čl. IX. zákona ze dne 1. dubna 1921, čís. 161 sb. z. a n. přísluší provésti pozůstalost notáři v P. jako soudnímu komisaři a nikoli, jak stěžovatelé mylně se domnívají notářství v P., jak soud prvé stolice patrně omylem napsal. Z toho plyne, že k projednání pozůstalosti po Františce R-ové v P. dne 14. července 1923 zemřelé povolán byl jedině notář L. v P. Dle §u 123 not. řádu má notářův substitut na
místě notáře všecky jeho úkony předsevzíti, a jeho jednací rejstříky a
záznamy dále vésti. Z toho plyne, že notářův substitut, i když samostatně vede notářovu agendu, tohoto representuje a že úkony notářského substituta považovati jest za úkony notáře samého. V důsledcích toho přes to, že pozůstalost po Františce R-ové neprojednal notář L. osobně, nýbrž jeho substitut notář B. ze Z., neměla choť notáře L-a opatrovnicí nezl. syna zůstavitelčina syna Jaroslava R-a býti ustanovená a s ní pozůstalost substitutem notáře L-а býti projednána. Když
se tak stalo, byl tím předpis §u 20 j. n. porušen a soud rekursní správně pro tuto vadu usnesení okresního soudu v P. jakož i řízení mu předcházející zrušil a soudu prvé stolice nové projednání pozůstalosti nařídil.

Citace:

č. 3619. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 1296-1298.