Čís. 2050.Zajištění půdy drobným pachtýřům (novela ze dne 1. dubna 1921, čís. 166 sb. z. a n.).Tím, že požadovatel vzal původní přihlášku zpět, domnívaje se, že mu požadovací nárok nepřísluší, nevzdal se ještě požadovacího nároku a může jej opětně v prodloužené lhůtě uplatňovati.(Rozh. ze dne 28. listopadu 1922, R 1 1351/22.)Původní přihlášku podal požadovatel dne 25. července 1919. K námitce obročníka, že požadovatel užíval pozemků jen v důsledků svého celoročního služebního poměru jako čeledín na faře, prohlásil požadovatel dne 7. července 1920 na soudě, že béře přihlášku zpět, jelikož nemá práva na požadované pozemky, používaje jich za hospodářské práce na faře a za zvonění. Po vydání 3. novely k požadovacímu zákonu podal pachtýř novou přihlášku, již oba nižší soudy odmítly, majíce za to, že se žadatel zpětvzetím původní přihlášky vzdal požadovacího nároku.Nejvyšší soud zrušil usnesení nižších soudů a uložil soudu prvé stolice, by, proveda řádně řízení, znovu rozhodl.Důvody:Vzal-li požadovatel původní přihlášku zpět, nevzdal se tím ještě nároku, třeba že jako pohnutku zpětvzetí uvedl, že má pozemky za hospodářské práce na faře a zvonění a nemá proto práva k výkupu, neboť vzdání se nároku předpokládá, že nárok jest prohlašovateli povědom, má-li tedy prohlašovatel za to, že nároku nemá, ať už je v omylu právním nebo skutkovém, může prohlášení, že přihlášku béře zpět, s odůvodněním, že mu nárok nepřísluší, rozuměno býti právě jen jako motivované zpětvzetí přihlášky, nikdy však jako vzdání se nároku, přijde tedy jen na to, zdali nárok opravdu má, i může proto přihlášku vždycky ještě nově podati, jen když lhůta k přihláškám ještě neuplynula, neboť zpětvzetí přihlášky má jen za následek, že se věc pokládá tak, jakoby přihláška nebyla podána bývala. Podal-li tedy požadovatel novou přihlášku dne 9. června 1921, byla podána v zákonné lhůtě čl. 3. novely ze dne 1. dubna 1921, čís. 166 sb. z. a n. a musí o ní býti jednáno.