NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 2

Č. 6757.

Živnostenské právo: * Jateční nucenost ve smyslu § 35 živn. řádu lze zavésti i tehdy, neleží-li veřejné jatky přímo v obvodu obce, pro kterou se má nucenost zavésti.
(Nález ze dne 29. září 1927 č. 19772).
Věc: Václav K. v Ř. (adv. Dr. Jos. Schwarz z Prahy) proti ministerstvu obchodu stran používání jatek.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Podle usnesení ob. zastupitelstva obrátil se obecní úřad v Ř. na osp-ou v T. se žádostí, aby zavedena byla v Ř. nucena jatečnost a zrušeny byly dosavadní soukromé jatky, tak že by všechny porážky daly se ve veř. jatkách společenstva řezníků v T., jejichž správa projevila k tomu ochotu. Výnosem ze dne 10. října 1925 vyhověla zsp v Praze žádosti obce Ř. a zapověděla podle § 35 živn. řádu, aby dosavadních soukr. jatek v R. bylo dále používáno a aby nové jatky byly tam zřizovány. Nařídila pak, aby veškeré po živnostensku prováděné porážky dobytka byly nadále konány ve veř. společenstevních jatkách v T. Rozhodnutí své odůvodnila tím, že jatky společenstva řezníků a uzenářů v T. leží bezprostředně u Ř., mají přímé spojení vlečkou s nádražím v Ř., jsou dostatečně veliké a náležitě zařízeny. Zákazem používání soukr. jatek v Ř. získají zdrav, poměry v této obci a soustředěním porážek z této obce v blízkých veř. jatkách bude postaráno o řádný výkon prohlídky dobytka a masa. K podaným námitkám Václava K. nemohlo býti přihlédnuto, ježto soukr. zájem musí v tomto případě ustoupiti zájmu veřejnému.
Nař. rozhodnutím nevyhovělo min. obchodu odvolání st-lovu z důvodů nař. rozhodnutí. K námitkám v odvolání obsaženým podotklo: »Ustanovení § 35 živn. řádu, podle něhož může zem. polit, úřad na návrh ob. zastupitelstva zapověděti užívání jatek pro ta místa, kde budou zřízeny veř. jatky obecní nebo společenské, nutno vzhledem k předpisu § 6 o. z. o. vykládati podle úmyslu zákonodárcova. Podle toho nelze § 35 živn. řádu vykládati doslova, nýbrž tak, že nucená jatečnost může býti v některé obci na návrh jejího zastupitelstva zavedena tehdy, jestliže se zřídí vůbec nějaká pro používání dotčené obce způsobilá a postačuiící veř. porážka. Textování § 35 živn. řádu má na mysli pouze nejčastější případ, že obec navrhne zavedení nucené jatečnosti, jestliže se dostatečná veř. porážka zřídí v obvodu oné obce. Nemělo by však smyslu vyloučiti přistoupení obce k veř. porážce, zřízené v obci sousední, jestliže vzhledem k nepatrné vzdálenosti jest použití porážky v této obci prakticky možné. Jatky společenstva řezníků a uzenářů v T. leží bezprostředně u obce Ř., mají přímé spojení vlečkou s nádražím v R., jsou dostatečně veliké a náležitě zařízeny. Další námitka, že by se musilo při nejmenším jednati o veř. jatky, ležící sice v sousední obci, ale náležející té obci, která učinila návrh na zavedení nucené jatečnosti, nemá vůbec zákonné opory, jak jest zřejmo z textu § 35 živn. řádu a z té okolnosti, že se nemusí vůbec jednati o jatky obecní, nýbrž stačí, že jsou v dostatečném rozměru zřízeny veř. jatky společenské.«
Stížnost na toto rozhodnutí podanou neuznal nss důvodnou.
Podle § 35 živn. řádu jest ponecháno zem. úřadu pol., aby pro ta místa, kde jsou nebo budou zřízeny veř. jatky, obecní nebo společenstevní, v dostatečném rozměru, na návrh ob. zastupitelstva zapověděl, aby zřízených již jatek dále bylo užíváno a aby nové jatky byly zřizovány. Z ustanovení toho plyne, že zavedení tak řečené jateční nucenosti předpokládá splnění tří podmínek: 1. návrh obecního zastupitelstva, 2. zařízení, příp. budoucí zřízení veř. jatek, ať obecních nebo společenstevních, v dostatečném rozměru a 3. zřízení takových jatek pro místo, v němž jateční nucenost zavedena býti má.
Obsahem správních spisů jest zjištěno, že ob. zastupitelstvo v Ř. pravoplatně se usneslo na tom, aby v této obci jateční nucenost byla zavedena a návrh k tomu se nesoucí u osp-é v T. také učinilo. Tím splněna byla tedy podmínka shora pod č. 1. uvedená.
Správními spisy jest dále zjištěno, že v obci T., která sousedí s obcí Ř., zřízeny jsou veř. jatky společenstva řezníků a uzenářů dostatečně veliké, tak, aby mohl v nich býti porážen dobytek také pro obec Ř., což ani stížnost nepopírá. Jest tu tedy dán i druhý zákonný předpoklad výše pod č. 2 zmíněný.
Jde tedy již jen o to, zda dán jest i předpoklad č. 3. pro zavedení jateční nucenosti v Ř., ač řečené veř. jatky nejsou na území této obce, nýbrž leží v obvodu obce T.
V té příčině jest ovšem pravda, že § 35 živn. řádu podle svého doslovu prohlašuje za přípustné zavedení jateční nucenosti na návrh ob. zastupitelstva pro ta místa, kde jsou nebo budou zřízeny veř. jatky. Leč tento doslov zákona nemůže zavdati odůvodněnou pochybnost o zákonitosti nař. rozhodnutí, vykládá-li se zákon také podle jasného úmyslu zákonodárcova (§ 6 o. z.). Podle úmyslu toho nelze zajisté říci, že by zavedení jateční nucenosti bylo vyloučeno v dotyčné obci proto, že veř. jatek není právě v jejím obvodě, na př. z toho důvodu, že tam pro jich zřízení není vhodného místa, zřízeny jsou však v dostatečném rozměru v sousední obci s přímým, pohodlným spojením. Z ustanovení § 35 živn. řádu proniká spíše jasně úmysl zákona, aby byla dána z důvodů zdrav.-polic. a snazší kontroly porážek, tedy v zájmu veřejném, přednost jatkám veř. před soukromými a zavedena byla za tím účelem jateční nucenost v obci, jestliže jsou nebo budou vůbec zřízeny vhodné a dostatečné veř. jatky pro potřebu dotčené obce. Textaci § 35 živn. řádu lze vysvětliti tím, že zákonodárci tanul zřejmě na mysli jen pravidelný případ, že totiž zavedení jateční nucenosti navrhují obce, ve kterých veřejné jatky zřízeny již jsou nebo zřízeny býti mají a nelze míti za to, že by zákonodárce byl chtěl učiniti své opatření závislým na faktické, často i náhodné okolnosti, že veř. jatky stojí na území obce, pro niž jateční nucenost má býti vyslovena. Nesejde tedy tak na územní poloze budovy jatek, jako na určení jatek pro potřebu obce (Budw. 14735-A/00).
Se zřetelem na tento účel zákona nemělo by však rozumného smyslu vykládati § 35 živ. ř. jen doslovem jeho a vylučovati obec z toho, aby si zřídila své jatky na sousedním území nebo přistoupila k veř. jatkám v sousední obci zřízeným, jestliže jatky tyto svými rozměry, polohou a zařízením, jako jest tomu právě v daném případě, potřebám obce Ř. úplně vyhovují (srovn. nál. Budw. 3678-A).
Zákaz používati soukr. jatek má právní povahu obmezení vlastnického práva v zájmu veř. ve smyslu § 364 o. z. o., jak st-l sám uznává. Soukr. zájem musí tu ustoupiti zájmu veřejnému, jenž byl zákonodárci zřejmě vodítkem při vydání předpisu § 35 živn. řádu.
Nepadá na váhu okolnost, že v době zřízení jatek st-lových byly již zřízeny společenstevní jatky v T. a že obec Ř. proti vystavění jatek st-lových nečinila tehdy žádných námitek. Návrh ob. zastupitelstva na zavedení jateční nucenosti ve smyslu § 35 živn. řádu okolnostmi těmito podle zákona není nijak omezen ani dotčen, jak vyplývá z toho, že ob. zastupitelstvo může podle § 35 živn. řádu navrhnouti jateční nucenost nejen jsou-li již zřízeny dostatečné veř. jatky, ale i když teprve zřízeny budou, nejsouc při tom časově ani jinak ničím omezeno. Nesejde tedy na tom, že veř. jatky v T. byly zřízeny již mnohem dříve, než jatky st-lovy.
S právním názorem st-lovým, že obec tím, že ani při stav. komisi ani při komisi konané za účelem schválení jatek st-lových jako živn. provozovny nečinila námitek, a tím mlčky podle § 863 o. z o. vzdala se nároku na zavedení nucené jatečnosti, souhlasiti nelze, poněvadž nemá v žádném zákonném ustanovení, zejména ani v § 35 živn. řádu opory.

Citace:

č. 6757. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 253-255.